Tag: Západ

Články k tagu

Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov. Následky pocítí všichni

Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku. „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

Unipolární svět skončil

Válka na Ukrajině ukazuje v USA střet idealistů, stoupenců intervenční zahraniční politiky, a realistů, kteří ji kritizují. Jsou to dva legitimní postoje v západní myšlenkové tradici, jež se odvíjejí od Platona a Aristotela. Dnes mají podle všeho navrch idealisté, ale v minulosti se realistický přístup uplatnil často: namátkou v 19. století po napoleonských válkách v „koncertu mocností“ či za druhé světové války ve spolupráci Roosevelta a Churchilla se Stalinem.

Západ pomohl Moskvě k pokročilým technologiím. Embargu navzdory

Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.

Putin obvinil Kyjev a Západ z přípravy atentátu na slavného televizního moderátora

Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.

„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie ve čtvrteční tiskové zprávě.

Jaké ekonomické oběti přinese útok na Ukrajinu?

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění. Ale pokud pro tuto chvíli necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance. To je smutné zejména pro vyspělý svět.

Putin musí pryč

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.

Nejhorší je, že už nemusí platit nic

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.

Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

Chceme je mezi námi. Tuto větu hned na začátku války pronesla na adresu přijetí Ukrajiny do Evropské unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už nyní je jasné, že nepůjde o žádné bleskové přijetí. Proti zrychlenému procesu ostře bojuje Francie nebo třeba Nizozemsko. Naopak český premiér Petr Fiala uvedl, že by rád Ukrajinu viděl v EU co nejdříve. Podle vyjádření českých europoslanců pro Echo24 nedojde k přijetí hned, ale Ukrajina by přijata nakonec být měla.

Nejúčinnější zbraň Západu

Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.

Proč Rusko může eskalovat a Západ ne

Západní proukrajinská veřejnost se občas až fetišisticky upne k nějakým požadavkům, na nichž měří, jestli to politici myslí vážně, nebo ne. Odstřihnout Rusko od SWIFT! bylo jedno takové heslo. Bezletovou zónu NATO nad Ukrajinou! znělo další. Veřejnost pochopitelně těmto věcem do detailu nerozumí a může se snadno stát, že se sjednotí špatně. Sankce na ruskou centrální banku, po nichž Západ v čele s USA sáhl, jsou nakonec možná účinnější než SWIFT. Ale co bezletová zóna?

Rusko se stane vazalem Číny

V době, kdy vznikal tento rozhovor, válka na Ukrajině trvala přesně týden. I když z vojenského hlediska je to velmi krátká doba, bylo jasné, že ve světě se odehrávají zásadní změny. Ukrajinská armáda a vláda ustály prvotní ruský nápor a nezhroutily se. Západ se probudil z hibernace. Co to znamená pro Ukrajinu, Rusko a svět, vysvětluje Cameron Munter, bývalý vysoce postavený americký diplomat, znalec mezinárodních vztahů a expert na řešení mezinárodních konfliktů.

Západ se připravuje na ustavení exilové ukrajinské vlády a dlouhé boje

Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.

Putin: Sankce Západu jsou skoro jako vyhlášení války. Ukrajina by mohla přijít o svou státnost

Ruský prezident Vladimir Putin přitvrdil ve svých výrocích směrem k Západu. Dosavadní sankce uvalené na Moskvu od počátku invaze na Ukrajinu popsal jako „blízké vyhlášení války“ a varoval, že Ukrajina by mohla ztratit svou státnost, pokud se její vedení bude dále bránit ruské vojenské invazi. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvedl server New York Times. Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat.

Probuzený Západ?

Slova „svět se změnil“ znějí jako hodně omletá fráze, ale přesně to se v posledních dnech stalo. Dějiny se rozběhly, jako kdyby potřebovaly dohnat všechny ty roky (možná zdánlivého) postávání. A to, co ta jejich nová energie přinesla, považují někteří analytici za také – jistěže ne výhradně – povzbudivé. Nejenom ve vztahu k Ukrajině, která pod ruskou palbou našla v dnešní Evropě nevídané odvahu a odhodlání. Ale především k Západu, který je konfliktem nečekaně proměněný, chová se jinak, než jsou jeho obyvatelé i protivníci zvyklí.

Litva se obává, že ruská propaganda je předzvěstí možné invaze

Rusko vytváří falešnou historii, jenž popírá právo pobaltských států na existenci. Nejvyšší litevští představitelé v tom vidí alarmující paralelu s ruským ospravedlňováním anexe Krymu a předzvěst možné invaze. Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis a úředníci z oddělení strategické komunikace armády řekli deníku Guardien, že je potřeba brát velmi vážně hrozbu dezinformační kampaně pod taktovkou Moskvy, jenž má za cíl destabilizovat region.