Filmového režiséra Davida Ondříčka má za sebou premiéru dlouho očekávaného filmu Zátopek o slavném československém atletovi, čtyřnásobném olympijském vítězi, trojnásobném mistru Evropy a desetinásobném mistru republiky, jehož životní příběh ho uchvátil.
Klasik moderní knižní ilustrace s okamžitě rozpoznatelným rukopisem, který je originální a přitom sdělný. Jeho Maxipes Fík může úspěšně kandidovat mezi nejpopulárnější mytologická stvoření českého nebe spolu se Sekorovým Ferdou Mravencem, Ladovým Švejkem, Pilařovým Rumcajsem a Mankou. Šíře jeho záběru je mimořádná, i když směřuje vždycky k jednomu: k fantazii, která přitom není vycucaná z prstu, ale směřuje do středu poznání a smyslu.
Z našeho severního souseda se za nějakých osmnáct let v Evropské unii stal sebevědomý hráč na evropské scéně. Společně s Maďarskem je o něm z takzvaných nových zemí EU nejvíc slyšet, ať v dobrém, nebo ve zlém. Právě o vztahu Polska k EU a o chování „staré“ Evropy k té „nové“ hovoří polský ministr zahraničí Zbigniew Rau.
Předsedal senátu Nejvyššího správního soudu, který minulý týden zrušil opatření ministerstva zdravotnictví nařizující povinné nošení respirátorů jako protizákonné. Zároveň upozornil, že ministerstvo už dva podobné rozsudky ignorovalo. Soud proto zvažoval, že tentokrát zruší opatření s okamžitou účinností a nedá už na rozdíl od minulých rozhodnutí čas na nápravu. Povinnost nosit respirátor by tak padla z hodiny na hodinu ve chvíli, kdy by si úřad Adama Vojtěcha rozhodnutí převzal.
Rozhovor s maďarskou ministryní Judit Vargovou se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Vládní strana Fidesz zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse. A na poslední chvíli do toho přišel ještě skandál kolem izraelského softwaru Pegasus pro špehování přes mobilní telefon.
Loni na podzim vyšla v USA kniha Nežít ve lži. Autorem není Alexandr Solženicyn, ale soudobý Američan, který apeluje na soudobé Američany. Spisovatel Rod Dreher (54) tvrdí, že zkušenosti protikomunistických disidentů jsou pro dnešní křesťany a konzervativce obecně v USA čím dál podstatnější. Amerika se nám mění před očima, zoufá si Dreher, a bylo by těžké tu proměnu zastavit i pro serióznějšího lídra na pravici, než jakým byl a zůstává Donald Trump.
Ani uprostřed léta se svět nezbavil obav z dalších vln čínského koronaviru. Kvůli indické variantě delta omezují vlády cestování, ta česká vrací do hry povinnost prokázat při vstupu do restaurací a obchodů bezinfekčnost, roste nepřímý tlak na očkování zaměstnanců, mládeže, dokonce dětí. Profesor Jiří Beran je s předstihem nejcitovanější český epidemiolog v zahraničí, se svými názory se od loňska často dostával do křížku s dominantním proudem. Jak hodnotí dnešní situaci?
Fotograf Kuba Kamiński je hvězda polské fotoreportáže. Vedle „tradičních destinací“, jako je Gaza, Krym, Libye etc., jezdí fotografovat „šeptuchy“, léčitelky z Podlesí v nejvýchodnější části Polska. Jsou to ženy, které tady zůstaly ze starých časů, kdy se víc než chirurgii a farmacii věřilo slovu, modlitbě, zaříkání, víře, že k uzdravení je potřeba spíš magický duch než univerzitní věda. Kuba je skeptik, ale respekt k těm ženám má.
Před dvěma týdny rozčeřil poklidné směřování EU k uhlíkově neutrální budoucnosti otevřený dopis 171 vědců, především z Německa, Rakouska a Švýcarska, kteří Evropskou komisi vyzývají, aby upustila od jednostranné podpory elektromobility. Jedním ze dvou českých signatářů dopisu je profesor Jan Macek z ČVUT.
Dáma, která se globálně proslavila svými precizními, křehkými konstrukcemi ze skla a oceli, je proslulá tím, že detaily staveb pečlivě kontroluje přímo na místě. Zakázky po celém světě včetně Prahy má Eva Jiřičná stále. Jen musela kvůli covidovým restrikcím a karanténám úplně změnit styl práce. Všechno řídí ze svého londýnského bytu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jak pandemie čínského koronaviru, tažení proti klimatické změně a prudké zdražování všech stavebních materiálů promění společnost a architekturu.
Pozornosti se v minulých dnech dostalo čtyři roky starým výrokům pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka o polyamorii (mnoholásce). Ferjenčík se sice brání s tím, že pro něj je to okrajové téma, současně tu ale rezonuje představa Pirátů jako svobodomyslných liberálů až libertariánů. Následující rozhovor hledá odpověď na to, jestli naši Piráti skutečně takoví jsou. Avšak začíná aktuální politikou.
V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.
Ondřej Fous je zahradník. Ale ne obyčejný zahradník, i když lze mít za to, že každý zahradník je neobyčejný. Ondřej Fous je zahradník-aristokrat, který se přitom dal rostlinám do služeb. Má za sebou několik let praxe v Anglii, jako doma se pohybuje v evropských zahradách, ví všechno o historii zahrad a zná se se všemi zahradníky několik století dozadu. Vládne zámeckému zahradnictví v Ctěnicích na okraji Prahy, kde jsme zaliti sluncem a vůní květů spolu mluvili a mohlo by to být donekonečna.
Karel Schwarzenberg byl téměř jediný, kdo se po začátku aféry Feri svého mladého spolustraníka zastal. Dominika Feriho řada žen obvinila z nepřístojného až násilného sexuálního chování, načež Feri odstoupil z Poslanecké sněmovny a z kandidátky, vystoupil z TOP 09. Rozjíždí se policejní vyšetřování. Koalice Spolu, do níž TOP 09 patří, je mezi mladými voliči a také v Praze, kde mladý politik měl kandidovat, oslabena.
V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
