Hynek Navrátil je asi největší sympaťák, se kterým jsem se v posledních letech setkal. Bylo to před pár lety u stáje s velbloudy před vystoupením cirkusu Humberto v pražské Krči, zrovna běželo první kolo boje o zachování nebo zrušení zvířecích členů tradičních cirkusů. Hynek se mi jevil od první chvíle jako člověk zcela oddaný svému zvířecímu družstvu, k němuž tíhne nezfalšovatelnou láskou.
Němci věří v otevřenou společnost. Já tomu nevěřím, protože si myslím, že tak vzniknou paralelní společnosti, které budou žít vedle sebe, a z toho mohou být velké problémy. Pro svou zemi si takový vývoj nepřeji, říká v rozsáhlém rozhovoru maďarský premiér Viktor Orbán. Na přelomu dubna a května ho poskytl Martinu Hanusovi a Jozefu Majchrákovi ze slovenského deníku Postoj. Přinášíme vám jej v překladu v rámci spolupráce redakcí.
Jedním z nejznámějších českých lékařů a současně nejznámějších kritiků vládní karantény je přednosta Kardiocentra IKEM, profesor Jan Pirk (73). Na konci června ve funkci přednosty končí, prý z organizačních důvodů. Rozhovor se uskutečnil v IKEM na konci operačního dne.
Od tohoto týdne česká vláda uvolňuje svůj covidový režim, avšak uvolňování má zvláštní povahu. Doprovází ho zavádění povinnosti prokazovat se negativním testem nebo důkazem očkování proti koronaviru. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolóra) u Nejvyššího správního soudu úspěšně napadl končící plošné zákazy provozu obchodů, restaurací nebo hotelů, teď svou pozornost přesouvá i proti novému režimu.
Petr Smejkal vede od března poradní sbor na ministerstvu zdravotnictví zvaný Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Minulý týden premiér Andrej Babiš ohlásil výuku pro všechny a bez rotačního systému od 17. května. Smejkal dál trvá na tom, že vláda se při uvolňování nemá řídit podle „kalendářních dat“, ale podle „číselných dat“ – především o incidenci viru a podílu pozitivních testů.
Vnuk Heinricha Manna, prasynovec Thomase Manna, syn Ludvíka Aškenazyho, tedy spisovatelských veličin – a přitom zcela milý a příjemný člověk, filmař a sám literát, autor skvělých pamětí Poste restante a novel Lední medvěd. Žije v Praze a Berlíně, sedával by po kavárnách, ale my se sešli ve Vojanových sadech, kolem chodily matky s kočárky, my pili kávu z kelímku a do hovoru zněl křik pávů.
Spisovatelka Radka Denemarková přirovnává čtení k meditaci – díky němu máme možnost být sami se sebou, osvobodit se od problémů, jež nám vnucují druzí, protože naše skutečné problémy jsou jiného rázu, a nepodlehnout okolnímu světu – pragmatickému, konzumnímu, byrokratickému. „Číst by měli hlavně politici,“ říká autorka, která se nebojí otvírat tabuizovaná témata, jichž prý existuje v naší společnosti víc, než je zdrávo.
Poněkud nesrozumitelný spor o to, jestli se pokusit poté, co Andreji Babišovi vypověděli podporu komunisté, odvolat vládu vyslovením nedůvěry, nebo rozpuštěním sněmovny, voličům připomněl, jak křehká je houština vztahů uvnitř tzv. demokratické opozice. Platí to i pro silnější z obou opozičních bloků, tedy dohodu Pirátů a STAN? Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik byl původně bankéř, dnes má v politických kruzích pověst jednoho z hlavních stratégů K2. Tento rozhovor je pokusem Echa objevit jeho myšlenkový svět.
Když jsme se v redakci zamýšleli, kdo by „po Vrběticích“ mohl zasvěceně pohovořit jak o tajných službách České republiky, tak o prezidentu Zemanovi, byl pro nás Vladimír Špidla první volba. Zemanův nástupce v úřadě premiéra (2002–2004) a posléze evropský komisař oslavil před několika dny sedmdesátku, přesto je pořád jednou nohou v politice. Radí ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, současně je činný v think-tanku ČSSD, Masarykově demokratické akademii.
Vedle osvědčené stálice evropské filozofie Giorgia Agambena je Matthias Burchardt z Německa jedním z mála filozofů dnešní Evropy, kteří v souvislosti s pandemií koronaviru vystoupili s nějakou zajímavou tezí. Burchardt naskicoval lidské stvoření, jež prý se v průběhu loňského roku začalo objevovat a jemuž on říká homo hygienicus. Co by vítězství této nové formy lidské existence znamenalo pro naši budoucnost a má jeho předchůdce homo humanus ještě šanci nástup nového vývojového stupně odvrátit?
Nehrál úplně hlavní role, ale vždy když se objevil na jevišti nebo ve filmu, okamžitě šla pozornost na něj. Vypadal někdy, že přišel přímo z podsvětí, ale ne z kriminálního, spíš z toho, kde bydlí čerti a démoni. Byl ostrý, výrazný a přesný, přitom bizarní a expresivní: hrál role psychologické i komické, Čechova i Havla. Skoro dvacet let byl stálicí Divadla Na zábradlí, té nejinspirativnější a možná i nejdivočejší pražské scény po roce 1989.
Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a tělesné oslabení těm, u koho choroba měla vážný průběh. Poslední dobou se často mluví také o psychických dopadech pandemie – jak ve vztahu k nákaze samotné a úzkostem a dalším psychickým potížím, jež může vyvolávat, tak o vlivu omezení, vyhlášených jako reakce na ni. O psychice dětí, které nemohou do školy a přicházejí nejenom o možnost plnohodnotného vzdělávání, ale i o sociální kontakty, o dopadech uzavírky na dospělé, kteří mohou být vystaveni existenčním potížím, zakoušejí nejistotu, život v izolaci může neblaze ovlivňovat jejich vztahy.
Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat.
Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.
Kde v české politice zůstala tradiční pravice? Občanští demokraté, vedoucí síla koalice SPOLU, by podle posledního průzkumu agentury Kantar sami získali pouhých 9,5 procenta, dohromady s lidovci a TOP 09 17,5 procenta. To by znamenalo, že už téměř došli do kýžené pozice vyzývatele Andreje Babiše (ANO si ve stejném průzkumu přijde na 22 procent), kdyby ovšem tuto kótu dávno neměli obsazenou Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
