Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Za Piráty už stojí téměř jen jejich jádro. Voliče jim bere ODS, ale i Starostové

Pirátská podpora se z loňského jarního vrcholu propadla podle posledního průzkumu agentury Kantar až k pětiprocentní hranici a podle dat za stranou zůstávají stát už zejména jádroví voliči. Ti odcházející pak cítí zklamání i příklon směrem k těm, kteří podle nich ve vládě fungují lépe. Podobně jako u dalších stran za odlivem stojí ODS, ale také pirátští volební partneři STAN, kteří se díky přeběhlíkům od Pirátů drží na vyšších číslech.

Vládní většina při tajných hlasováních skřípe. Nikdo se k tomu nehlásí

Navenek působí vládní koalice jednotně a to zejména „pod rouškou“ řešení konfliktu na Ukrajině. Jakmile však dojde k tajnému hlasování, jasná koaliční většina začíná místy skřípat. Opakovaně se to ukázalo u volby do Rady ČT, kterou v minulosti tehdy ještě opoziční strany akcentovaly jako zcela zásadní, znovu se to může stát také ve středu při volbě viceprezidenta NKÚ.

Putin krotil rétoriku, tvrdší kroky však mohou přijít vzápětí

Místo vyhlášení války či anexe území přišel ruský prezident Vladimir Putin spíše s tradičním narativem ruské propagandy. Při příležitosti Dne vítězství svedl vinu za válku na Západ a počínání ruské armády vylíčil jako boj za vlast i jako válku o tradiční hodnoty, které Rusko brání. Ačkoliv tak nedošlo na spekulace o možné mobilizaci či anexi území na jihu Ukrajiny, neznamená to, že důvody k nim nezůstávají.

Svět čeká na Putinův proslov. Vyhlásí válku, či anexi dobytých území?

Rusko slaví pro Kreml zásadní svátek, který vyzdvihuje roli Sovětského svazu v porážce nacistického Německa. Vzhledem k symbolice, kterou ruská propaganda využívá dodnes a hojně právě v souvislosti s válkou na Ukrajině, se dlouhodobě spekulovalo o významu Dne vítězství pro současný konflikt. Ze západních odhadů tak přichází v úvahu několik možných scénářů. Součástí oslav bude tradičně impozantní vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě.

Do Ruska mělo zamířit už přes 700 tisíc Ukrajinců, Kreml informace o násilných deportacích odmítá

Ukrajina obviňuje Rusko z násilné deportace statisíců lidí, kteří podle reportů v západních, ale někdy i například lokálních ruských médiích míří na velmi odlehlá místa, ať už na „tradiční“ Sibiř či na daleký východ, tisíce kilometrů od jejich původních domovů. Ruská strana obvinění popírá a mluví o dobrovolné evakuaci. Podle odbornice na Rusko Daniely Kolenovské je obtížné zjistit přesná čísla, ovšem zdroje ze všech stran, včetně Ruska, ukazují na takový nárůst migrace, že ho lze těžko považovat za přirozený.

Po uprchlících vyžadují někteří lékaři tisícové poplatky. Je to nezákonné

Chcete zdravotní péči, tak zaplaťte. Roky trvající a přehlížená praxe, kdy si lékaři říkají o nezákonné poplatky pacientům, se nevyhýbá ani lidem prchajícím před válkou. Jedna z ukrajinských uprchlic si tak například vyslechla, že za registraci sebe a svého dítěte u praktika musí zaplatit tři tisíce korun. Vízum o dočasné ochraně jim přitom oběma zaručuje stejná práva, jako českým pacientům. Jedno podezření na takovou praxi pak řeší už i VZP.

Výpadek desítek tisíc pracovníků. Firmy zápasí o existenci, vláda řešení odkládá

Na tuzemský průmysl začíná dopadat další vliv války na Ukrajině. Podle odborníků hrozí výpadek kvalifikovaných pracovníků až na desítkách tisíc pracovních míst a to kvůli pozastavení programů pracovní migrace z Ukrajiny a Běloruska. Z řad uprchlíků, které tvoří v drtivé většině ženy, lze pokrýt poptávku jen částečně a firmy se podle odborníků začínají dostávat do existenčních problémů a nemohou plnit už slíbené zakázky.

Peníze, co mohou otočit válku. Díky USA získá Ukrajina násobky svého rozpočtu na obranu

Západ vidí šanci zasadit ruskému režimu Vladimira Putina drahou ránu za rozpoutání války na Ukrajině a podle toho začínají vypadat i obrysy další vojenské pomoci. Americký prezident Joe Biden chce vyslat v příštích měsících pomoc v hodnotě stovek miliard korun, která vysoce přesahuje nejen dosavadní ukrajinský obranný rozpočet, ale i obranný rozpočet většiny států světa. A podle expertů může jít o zásadní změnu, která má ambice otočit vývoj na frontě.

„Vyhlašovat mohou, co chtějí.“ Loutkový stát Jižní Rus by Rusové stěží udrželi

Vyhlášení loutkového státu „Jižní Rus“ je sice možné, je však otázka, jak dlouhá by byla jeho existence. Kvazistát podle uniklého dokumentu, který zveřejnilo Rádio Svoboda, zvažuje Rusko vyhlásit na dobytých územích na jihu Ukrajiny. Jenže pokud bude současná vojenská situace pokračovat a na Ukrajinu budou proudit dodávky těžké techniky, dlouhodobě jde zřejmě spíše o neudržitelnou utopii.

„Je to rouškovné pro děti a ještě k ničemu.“ Vládní návrh kritizují odborníci i politici

Podle vlády příspěvek na pomoc rodinám, podle některých odborníků i politiků populistické gesto, které si nijak nezavdá s „úplatky“ důchodcům z repertoáru vlády bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci současné vládní koalice tehdy z opozičních lavic současné vládní strany tvrdě kritizovaly. Pochybnosti vzbuzuje i „zacílení“ pětitisícového příspěvku, na který dosáhne drtivá většina domácností s dětmi.

Jak krachovala Chytrá karanténa: neochota hygien i státního aparátu

Za projekt Chytré karantény vláda Andreje Babiše (ANO) utratila téměř 400 milionů korun, jak ale potvrdila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, bylo to v mnoha ohledech k ničemu. Podle jednoho z autorů původní Chytré karantény, internetového podnikatele Patricka Zandla z iniciativy Covid19cz, není překvapivé, že projekt vyšel do ztracena. Už v prvních měsících pandemie, kdy se iniciativa snažila o jeho zapojení, totiž narážel na neochotu státního aparátu.

Chaos a hovory z hygieny za 400 Kč. Babišova vláda za covidu nesystematicky hýřila

Do příchodu vakcín brala vláda pod vedením bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) za bernou minci boje s pandemií trasování a důslednou izolaci možných „přenašečů“. Výsledkem v praxi však byly spíše tvrdé restrikce, chaotické uzavírání ekonomiky a kolabující hygienické stanice. A jak nyní potvrdila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, chaos panoval i kolem stěžejního projektu, který měl situaci vyřešit – Chytré karantény, která nedokázala problém trasování nikdy efektivně vyřešit.

„Sezona už začala.“ Kraje musí řešit stěhování tisíců uprchlíků z hotelů

S tím, jak prvotní nápor uprchlíků postupně utichá, přichází další výzvy. Tisíce uprchlíků totiž stále využívají k ubytování kapacity hotelů a dalších ubytovacích zařízení, které měly sloužit jako dočasné řešení. To má nyní skončit se začátkem jarní sezóny. Hoteliéři potřebují po dvou letech pandemie kapacity volné. Situace se podobně jako v otázkách školních či zaměstnaneckých kapacit liší po krajích, celkově však podle odhadů ministerstva vnitra, krajů, ale i samotných hoteliérů zůstávají v dočasném ubytování tisíce uprchlíků.

Ve skladech leží miliony nevyužitých vakcín. Další mají přijít

Na skladech leží miliony nevyužitých vakcín a další miliony mají přijít další rok. Zatímco Polsko se proti dalšímu placení za vakcíny postavilo a riskuje soudní spor, česká vláda spoléhá zejména na to, že přesvědčí dostatek lidí. Mezitím zájem o očkování opět dramaticky poklesl a už na konci března slibovaná alternativa v podobě antivirotika paxlovid se zasekla v jednáních. S ústupem covidu-19 zájem o očkování opět dramaticky poklesl a podle statistik ministerstva zdravotnictví se podají jen nižší tisíce dávek denně.

„Radši je vyhoďte.“ Stávková pohotovost úředníků vyvolala i ostré reakce

Odbory pokračují ve střetu s vládou o navyšování platů ve státní sféře. Stávkovou pohotovost chtějí vyhlásit na úřadech práce s argumentem, že kromě vysoké inflace na nich nyní leží i výrazně navýšená agenda. To však zdaleka nevyvolává jen pochopení, ale i ostré reakce. Ty kritizují nepoměr platů a mezd v soukromé a státní sféře a připomínají, že za doby pandemie měli zaměstnanci ve státní sféře i nepoměrné jistoty. Před zvyšováním platů pak varují i odborníci, podle kterých to může situaci jen zhoršit.

Šaráda se „silným“ rublem pokračuje. „Můžete si koupit dolary, jen je nemáme“

Ruská centrální banka se po fiktivním „zkrocení“ kurzu rublu pouští do uvolňování restrikcí, Rusové tak mohou po týdnech opět nakupovat v bankách dolary či eura. Zákaz, který v minulém měsíci vyvolal „boom“ s cizími měnami na černém trhu, nyní s omezeními uvolnila centrální banka. Podobně jako současný silný kurz rublu to má však háček. Banky nejsou schopné požadavky splnit. Ruská centrální banka minulý měsíc zavedla rozsáhlé restrikce pro pohyb kapitálu.

Vztah běžných Rusů k Západu se výrazně zhoršil. Teď inklinují k Číně, ukazuje průzkum

Přes projevující se dopady sankcí, izolace a samotného rozpoutání války na Ukrajině se nezdá, že by vláda Vladimira Putina přílišně ztrácela podporu mezi vlastními obyvateli. Jak upozorňovali někteří experti, Rusové mohou i pod tíhou propagandy hledat viníka zejména na Západě. A že to zřejmě Putinovi vychází, naznačuje i průzkum nezávislého centra Levada. Vztah Rusů k západním zemím se podle posledních dat prudce zhoršil.

Ceny piva a jídla zřejmě poletí nahoru. Náklady se mohou měnit každé dva týdny

Češi si budou zřejmě v příštích měsících muset zvykat na stále vyšší ceny jídla i pití v restauracích či hospodách. Od začátku roku není výjimkou zdražování až o dvacet procent, kromě jídla zdražuje například i řada pivovarů, což se výrazně projevuje do cen točeného piva. Podniky ke zdražování tlačí zejména zvýšené náklady, jejichž ceny se mohou měnit i několikrát za měsíc. Nejprve koronavirus, nyní mění návyky zákazníků prudký nárůst cen.

Dokaž, co umíš. Chybějící papíry mohou uprchlíky degradovat v zaměstnání

Experti mluví o uprchlické krizi i jako o příležitosti, jak získat kvalifikovanější pracovníky. Ti však mohou mít v některých případech smůlu a nezbyde jim, než jít pracovat na nekvalifikované pozice. Kdo si totiž při útěku před válkou nevzal všechny potřebné dokumenty, nezvládne ze zákona svou profesní způsobilost prokázat. Řešení problému, které navrhovala například už počátkem března Hospodářská komora, však zatím stále chybí.

Inzeráty ukrajinsky, patroni a pomoc s dotazníky. České firmy hledají cestu k uprchlíkům

Před českými zaměstnavateli vyvstává příležitost, ale i výzva nabídnout zaměstnání statisícům uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu. Firmy se snaží na novou situaci adaptovat, inzerují na speciálních webech v ukrajinštině a v řadě případů svým krajanům pomáhají ukrajinští pracovníci s delším pobytem v Česku.

Hrdinka, nebo eso propagandy. Die Welt zaměstnal kontroverzní ruskou novinářku

Záběry s jejím protestem v živém vysílání ruské nejsledovanější televize ji proslavily, její další osud však budí kontroverze. Novinářku Marinu Ovsjannikovovou vzdor v přímém přenosu katapultoval do vysílání západních médií a nově ji vynesl dokonce místo v prestižním německém deníku Die Welt. Zatímco pro některé jde o hrdinku, jiní si klepou na čelo s tím, že si nepoučitelný Západ osvojil trojského koně ruské propagandy.

Jsme ochránci, protestující někdo platí, říkají Rusové v průzkumech

Rozpoutání války, izolace, ekonomické sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si i za této situace udržuje výraznou podporu obyvatelstva. Jak napovídají průzkumy ruského nezávislého centra Levada, důvody jsou nasnadě: Rusové z většiny věří, že jde o „operaci“ na záchranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny, konzumují informace především z prorežimních televizí a věří v optimistickou budoucnost s tím, že se sankce projeví jen krátkodobě.

Rusko už cítí dopady sankcí. Za potraviny lidé platí dvakrát víc než před invazí

Zatímco od některých prominentních zástupců ruského režimu zaznívá směrem k sankcím posměch, jejich dopad na životní úroveň v Rusku se stupňuje. A obavy podnikatelů zaznívají i v ruských médiích, rekordně zdražují potraviny a Rusku hrozí inflace jako z dob krize devadesátých let. „Večeře u (ministra zahraničí Sergeje) Lavrova vždycky probíhají s humorem,“ pochlubila se v pondělí prominentní tvář ruské propagandy Margarita Simonjan na svém Twitteru fotografií, na níž je papír s výběrem možností „pod sankcemi“ a „zatím ne“.

Příjezdem překážky uprchlíkům nekončí. Narážejí na ně v dopravě, školách či práci

I po více než měsíci od napadení Ukrajiny zůstává pro příchozí uprchlíky v Česku řada překážek, které komplikují prvotní cestování či možnosti zapojení do společnosti. Už zprvu mohou narazit na komplikace například při placení za dopravu, stravování dětí ve školách či při snaze uplatnit se na trhu práce, kde mohou nastat potíže s prokazováním profesní způsobilosti.

Přestaňte financovat Putinovu válku. Tlak na zákaz dovozu plynu a ropy do EU sílí

Státy sedmadvacítky uvalily na Rusko další balík sankcí, který zakáže mimo jiné vývoz ruského uhlí. Tím však debata vyvolávající v unii tření nekončí. Daleko tvrdší dopad na Rusko by totiž mohl mít konec dovozu plynu a ropy, kterým přitom původně vyhrožoval naopak Kreml. Děsivé výjevy z ukrajinského města Buča i dalších míst, která opustila ruská armáda, vedou k rostoucímu tlaku na přitvrzení, v pondělí mají ministři EU jednat dále o úplném odstřižení od ruských energií.

Kapacity ve školkách zřejmě nestačí, očekává se nápor desetitisíců dětí

Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.

„Česko opět posílá tanky nacistům.“ Dodávka techniky Ukrajině zaujala i v Rusku

Česko svou dodávkou těžké techniky Ukrajincům nezaujalo jen západní média. Jak deník Echo24 informoval, Česko se podle dosavadních informací stalo první zemí, která do Ruskem napadené země dodala v době konfliktu tanky. Tato informace proběhla i ruským mediálním prostorem a narazit jde i na velmi ostré komentáře, v kterých se opět skloňuje nacismus.

Český scénář válečné ekonomiky. Deset stupňů regulace v případě výpadku ruského plynu

Uzavírání továren, podniků i navazujících řetězců, růst nezaměstnanosti i drastické dopady do ekonomiky. Takový by v případě vypnutí ruských plynovodů hrozil Česku scénář podle analytika Jiřího Gavora. Na případný krizový stav podle ministerstva průmyslu myslí „jasně nadefinovaná“ legislativa. Ta počítá s deseti stupni regulace odběratelů plynu, v tom prvním se míří na zákazníky, kteří mohou přejít na jiná paliva.

Adaptační fáze, pak v září do školy. Pro děti z Ukrajiny je dost míst, ale málo učitelů

Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.

Vysoké ceny, drahé hypotéky i nárůst populace potlačí nájmy nahoru

Zatímco se v minulém roce propadly nájmy natolik, že se „studentské“ ceny objevovaly i v samém centru Prahy, v tom letošním čeká nájemníky zřejmě opačný extrém. Odborníci oslovení deníkem Echo24 upozorňují, že nájmy budou citelně zdražovat, někde už letí nahoru i dvouciferným tempem. Nejde však jen o vliv uprchlické vlny z válkou devastované Ukrajiny, ale o souběh dalších okolností, jako je i výrazné zdražování a zpřísňování na hypotečním trhu. A zdražovat nepřestanou ani nemovitosti.

Novější články Starší články