Státy sedmadvacítky uvalily na Rusko další balík sankcí, který zakáže mimo jiné vývoz ruského uhlí. Tím však debata vyvolávající v unii tření nekončí. Daleko tvrdší dopad na Rusko by totiž mohl mít konec dovozu plynu a ropy, kterým přitom původně vyhrožoval naopak Kreml. Děsivé výjevy z ukrajinského města Buča i dalších míst, která opustila ruská armáda, vedou k rostoucímu tlaku na přitvrzení, v pondělí mají ministři EU jednat dále o úplném odstřižení od ruských energií.

Evropská unie v pátek přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery, miliardáři Oleg Děripaska a Boris Rotenberg či šéf největší ruské banky Sberbank German Gref. Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou.

Největším unijním dovozcem ruského uhlí je Německo, které také ještě nedávno odmítalo o úplném embargu mluvit. V případě Česka se dá výraznější dopad očekávat od omezení silniční dopravy. „Zaváděné sankce, včetně pátého balíčku, budou mít negativní dopad i na řadu českých firem. Jelikož jde ale o oprávněnou reakci na agresi a porušování mezinárodního práva, je třeba brát sankce a jejich negativní dopad na byznys jako součást současné geopolitické reality,“ uvedl pro deník Echo24 Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů ze Svazu průmyslu a dopravy.

Podle něj tak nynější sankce a zároveň celková ekonomická situace ovlivní exportéry například z oborů strojírenství, potravinářství či automobilového průmyslu. „Ale i ty, kteří v Rusku či Bělorusku nakupují například ropu, zemní plyn, kovy a chemické produkty. Na všechny firmy navíc dopadá další zdražování energie, růst nejistoty, obavy o bezpečnost, vysoké výkyvy na akciových trzích, růst cen či nedostatek některých komodit,“ dodal Martin.

I podle ekonoma Lukáše Kovandy konec dovozu uhlí Českou republiku příliš nepoškodí. Dovoz z Ruska totiž tvoří méně než 10% podíl. „Takový podíl lze poměrně snadno nahradit dodávkami z jiné země či zemí, než je Rusko,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank. Jiná situace by však zřejmě nastala v případě zmiňovaného konce dovozu ruského plynu (více jsme psali například zde), na kterém je Česko v současnosti stoprocentně závislé.

Právě otázka odstřihnutí Ruska od evropských peněz za plyn a ropu přitom bude nyní na stole zástupců sedmadvacítky. Takové embargo by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než to uhelné, znamenal by ale také výraznější zásah do ekonomik EU. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Tlačí na něj také evropský parlament.

„Žádné evropské peníze pro Putinovu armádu!“ komentoval někdejší belgický premiér a europoslanec Guy Verhofstadt čtvrteční rezoluci Evropského parlamentu, která většinou 513 hlasů vyzývá mimo jiné k okamžitému embargu na fosilní paliva z Ruska. Bavit se o něm mají v pondělí ministři zahraničí členských zemí EU.

Česká vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, řekl ve své kandidátské řeči na kongresu ODS v sobotu její předseda a premiér Petr Fiala. Napravit má podle něj léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky.

„Součástí celoevropských bezpečnostních a ekonomických změn bude i nutnost zcela proměnit energetiku v ČR,“ řekl Fiala. Dlouhodobě opomíjenou závislost na palivech z Ruska označil za jedno z největších bezpečnostních rizik republiky. Kabinet má podle něj připravené plány pro případ, že by se zastavily dodávky plynu z Ruska. „Pokud to opravdu nastane, zvládneme to, i když to nebude jednoduché,“ dodal.

Hospodářská komora doporučuje vládě, aby zajistila naplnění zásobníků plynu, majetkově vstoupila do terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a aby jednala o možných cestách k dočasné výjimce z používání burzovních cen energií. Jde o kroky, které podle komory pomohou domácnostem, podnikům a obcím snížit cenu energií a zabránit dramatickému růstu cen v následující topné sezoně. Podle Hospodářské komory se situace na trhu s rychle rostoucími cenami elektřiny a plynu stává neudržitelnou jak pro domácnosti, tak pro podniky. Podle analýz HK se navíc v následující topné sezoně na trhu s energiemi výrazně projeví důsledky války na Ukrajině.