VÁLKA NA UKRAJINĚ

Vztah běžných Rusů k Západu se výrazně zhoršil. Teď inklinují k Číně, ukazuje průzkum

VÁLKA NA UKRAJINĚ
Vztah běžných Rusů k Západu se výrazně zhoršil. Teď inklinují k Číně, ukazuje průzkum

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Přes projevující se dopady sankcí, izolace a samotného rozpoutání války na Ukrajině se nezdá, že by vláda Vladimira Putina přílišně ztrácela podporu mezi vlastními obyvateli. Jak upozorňovali někteří experti, Rusové mohou i pod tíhou propagandy hledat viníka zejména na Západě. A že to zřejmě Putinovi vychází, naznačuje i průzkum nezávislého centra Levada. Vztah Rusů k západním zemím se podle posledních dat prudce zhoršil.

Podle nezávislého ruského centra Levada došlo v březnu k prudkému zhoršení pohledu Rusů na Spojené státy i Evropskou unii jako celek. „Postoj k Ukrajině se prakticky nezměnil, zatímco vztah k Číně se výrazně zlepšil,“ uvádí dále výzkumníci. Výsledky tak zřejmě kopírují i postoje jednotlivých zemí ke konfliktu na Ukrajině, zatímco USA i Evropská unie podporují v konfliktu Ukrajinu, Čína se zatím odmítla připojit k západním sankcím či další izolaci Ruska.

Zatímco v únoru zaujímalo negativní postoj ke Spojeným státům „pouze“ 55 % Rusů a okolo třetiny mělo postoj pozitivní, v březnu se poměr negativního postoje zvýšil na 72 %. Stejně tak se propadl počet respondentů s pozitivním pohledem a to na 17 %. Podle Levady se tak nálady vrátily na úroveň před zhruba sedmi lety, kdy byly vztahy obou zemí také vypjaté.

Výrazně přes polovinu se pak dostal i negativní pohled na Evropskou unii. Ta si sice v únoru „vedla“ lépe než Spojené státy, když ji pozitivně nahlíželo 37 % Rusů a negativně pak 48 %, v březnu už však negativní postoj k EU zaujímalo 67 % Rusů a pozitivní pouze kolem pětiny.

Naopak postoj Rusů k Severoatlantické alianci zůstává v porovnání s rokem 2018 stále konstantní. Negativně ji totiž vnímá téměř 80 % Rusů. Ve všech případech je pak vidět výrazný rozdíl mezi generacemi, mladší lidé mezi 18-39 lety vnímají USA, EU i NATO pozitivněji. Například NATO vnímá pozitivně až pětina nejmladších mezi 18-24 lety, zatímco v případě lidí starších 55 let jde o pouhé dvě procenta.

Naopak v případě Číny vyjadřuje pozitivní postoj historicky rekordní počet respondentů, tedy až 83 % oproti pouze 8 % s postojem negativním. V tomto případě přitom podle Levady nejsou patrné ani přílišné generační rozdíly. Postoj k Ukrajině se pak podle Levady příliš nezměnil, pouze se mírně opět zhoršil, což je trend, který je v datech patrný již řadu posledních měsíců.

Podle březnových dat Levady podporuje „speciální operaci“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, až 81 % respondentů. To je jen o dvě procenta méně, než podporuje samotného ruského vůdce Vladimira Putina. Jak ale upozornil například sociolog Daniel Prokop, některé experimenty poukazují také na určité zkreslení výsledků v průzkumech, s kterým je zřejmě nutné v současné atmosféře počítat, zejména kvůli strachu ze zaujetí protivládních postojů.