Ukrajina obviňuje Rusko z násilné deportace statisíců lidí, kteří podle reportů v západních, ale někdy i například lokálních ruských médiích míří na velmi odlehlá místa, ať už na „tradiční“ Sibiř či na daleký východ, tisíce kilometrů od jejich původních domovů. Ruská strana obvinění popírá a mluví o dobrovolné evakuaci. Podle odbornice na Rusko Daniely Kolenovské je obtížné zjistit přesná čísla, ovšem zdroje ze všech stran, včetně Ruska, ukazují na takový nárůst migrace, že ho lze těžko považovat za přirozený.

Zatímco do západních států či na západ Ukrajiny utekly miliony lidí, statisíce měly zamířit také opačným směrem, tedy do Ruska, které na Ukrajině rozpoutalo válku. Zatímco ukrajinské vedení obviňuje ruské agresory z toho, že jde o násilné deportace tisíců lidí, kterým jsou odebírány doklady a míří do odlehlých ruských regionů, v kterých jsou zcela odlišné a těžké životní podmínky, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například na konci dubna oznámil, že Rusko přes milion lidí „evakuovalo“.

S postupujícím časem se však objevují další svědectví či reporty, podle kterých prochází Ukrajinci z dobytých území tábory, v nichž dochází k tvrdým výslechům, odebírání dokladů či podle Ukrajiny i nucené deportaci tisíců dětí, které mají být také oddělovány od rodičů a připravovány na nelegální adopce do ruských rodin.

Směřování migrace v prvních dvou týdnech války podle vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Karlově univerzitě Daniely Kolenovské ukázalo, že málokdo na Ukrajině věřil v ruský zásah v jejich prospěch. „Do Ruska z Ukrajiny přišlo během dvou týdnů jen přibližně 50 tisíc uprchlíků, miliony ukrajinských obyvatel se schovaly uvnitř Ukrajiny, a přes dva miliony uteklo na Západ. V této situaci začali být Ukrajinci žijící v Rusku již delší dobu prověřováni, policie je vinila z drobné kriminality, jiným nabízela rychlé získání ruského občanství,“ uvedla pro deník Echo24 Kolenovská.

Ruské úřady však poté začaly oznamovat, že jsou v Rusku už statisíce uprchlíků a Kreml jakékoliv nařčení z nucené deportace odmítal. „Je nicméně dobré zaměřit se na ruskými zprávami zachycený prudký nárůst počtu uprchlíků v Rusku. Pokud ho máme brát vážně, pak je nutné konstatovat, že proporčně neodpovídá přirozenému toku uprchlíků v první fázi ruské agrese; zvlášť když vezmu v úvahu, že se ruská armáda pohybovala stále více na území, kde se obyvatelstvo proti její přítomnosti aktivně stavělo,“ dodala Kolenovská.

Podle dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo od začátku konfliktu zemi už téměř šest milionů lidí, z nichž přes tři miliony zamířilo do Polska. A podle úřadu také přes 730 tisíc lidí zamířilo z Ukrajiny do Ruska. „Podle mého názoru taková změna v proporci geografického směřování migrace, zvlášť při vědomí logistických potíží Ruska na válčišti, nebyla způsobena přirozenou volbou ukrajinského obyvatelstva. Ovšem přesná čísla je velmi obtížné zjistit,“ uvedla Kolenovská s tím, že někteří lidé z východu Ukrajiny volí odchod do Ruska také jako jedinou možnost, jak následně projít do jiné země.

To ukazují i některá svědectví, která například přinesla americká CNN. Zaznívá v nich však i to, že pro některé z nich to znamená opět nucený odvoz do vzdálených oblastí Ruska bez dokladů či vlastních prostředků. „Rusko ovšem v důsledku kombinace dopadů poklesu počtu vlastní populace, pandemie covid a opatření proti neruským národům na svém území čelí nedostatku pracovníků, zejména na stavbách. Od roku 2021 proto zavedlo normu, která dovoluje vězně nutit k veřejným pracím. Tehdy byla tato cesta zajištění levné práce pro upadající ruskou ekonomiku obhajována jako nezbytnost při ruské expanzi v arktickém regionu s tím, že se předpokládalo vyžití přibližně třetiny ruských vězňů, tedy asi 200 tisíc osob. Lze předpokládat, že válkou se nároky ruské ekonomiky jen zvýšily,“ uvedla Daniela Kolenovská.

Připomněla v této souvislosti také „genocidní program“, který zveřejnila ruská státní agentura RIA Novosti a vněmž se mluví i o převýchově Ukrajinců (více jsme o tom psali zde). „Zároveň platí, že přes 700 tisíc nových migrantů z Ukrajiny nese značné riziko pro ruskou propagandu a narativ války proti Ukrajině jako jakési speciální záchranné operace. Ten očití svědci násilností a tvrdých bojů stěží potvrdí. Nedá se tedy očekávat, že by s nimi kremelský režim, který nemá slitování ani s vlastním obyvatelstvem, slušně zacházel,“ dodala Kolenovská.