Ruská centrální banka se po fiktivním „zkrocení“ kurzu rublu pouští do uvolňování restrikcí, Rusové tak mohou po týdnech opět nakupovat v bankách dolary či eura. Zákaz, který v minulém měsíci vyvolal „boom“ s cizími měnami na černém trhu, nyní s omezeními uvolnila centrální banka. Podobně jako současný silný kurz rublu to má však háček. Banky nejsou schopné požadavky splnit.

Ruská centrální banka minulý měsíc zavedla rozsáhlé restrikce pro pohyb kapitálu. Reagovala tak na pokles kurzu domácí měny v důsledku sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli útoku na Ukrajinu. Patřil mezi ně i zákaz bankám vydávat v hotovosti cizí měny svým klientům. Zákaz však ruská centrální banka v pondělí zrušila a zmírnila tak svá regulační opatření, která mají podpořit kurz domácí měny. Jenže v praxi se toho minimálně u řady bank moc nezměnilo.

Jak popisuje lokální deník Novosti Novosibirsku, na informační tabule v bankách se vrátily kurzy zahraničních měn a s tím i deklarativně jejich nabídka. Tím to ale u řady z nich končí. „Potřeboval bych jen pár set dolarů,“ poptal se u pobočky Expobank redaktor listu, podle nějž se poté pracovnice banky uchýlila do zákulisí a vrátila se s tím, že ani pár set dolarů banka nemá k dispozici.

Jako problematickou list situaci popisuje ve většině navštívených bank, v některých například předem přiznávají, že sice ukazují kurz dolarů a eur, vybrat je však lze podle tohoto kurzu pouze v rublech, pokud už má člověk cizí měnu na vlastním účtu. Ani v bance VTB list s koupí dolarů nepochodil, banka je umožňuje pouze vybrat z účtu a to jedině, pokud klient transakci objedná dopředu. Koupit na místě cizí měnu tak šlo ihned pouze v jedné z bank, kterou redaktor listu navštívil. „Ano, dolary zakoupit můžete, ale ne větší množství. Ale ne eura, ta už došla,“ reagovala pracovnice banky.

Podobný pohled přinesl server The Bell z Moskvy, podle kterého například Sberbank umožňovala v pondělí prodej cizích měn pouze svým prémiovým klientům. To následně banka ve vyjádření popřela s tím, že je však prodej možný jen ve větších pobočkách. Ruská Alfa Bank pak prodává cizí měnu v hotovosti pouze svým klientům, kteří už mají dolary či eura na účtech založených před 9. březnem.

Rubl se už před několika týdny zdánlivě vrátil na stejnou úroveň, jakou měl před započetím války na Ukrajině. Po začátku invaze přitom kvůli sankcím výrazně oslabil a pohyboval se na hodnotě kolem 121 rublů za dolar. Jenže současný „předválečný“ kurz neodpovídá realitě.

Rusko totiž v reakci na západní sankce po začátku invaze na Ukrajinu zvýšilo podporu měny a centrální banka zdvojnásobila úrokovou sazbu na 20 procent. Stát také zamezil pohybu kapitálu, kdy zahraniční držitelé nemohou rubl prodávat. „Cena je za normálních okolností výsledkem střetnutí nabídky a poptávky. To, co teď sledujeme, je umělý kurz stanovený ruskou centrální bankou, primárně pro potřeby ukázat domácímu publiku, že se san

kce ruské ekonomiky netýkají. Ale za tuto cenu má málokdo šanci rubl nakoupit, každým dnem je kurz čistější fikce. Na ruských ulicích panuje úplně jiný kurz, stejně jako jsme za komunismu měli v Československu jeden reálný kurz,“ popsal vývoj měny pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Zákaz prodeje cizích měn v bankách se projevil také na černém trhu. Jak ke konci března informovala ruská média, například na sociální síti Telegram vznikaly skupiny, v nichž se až tisíce lidí domlouvaly na ilegálním prodeji dolarů či eur, například i v kurzu 150 rublů za dolar. Zdánlivá hodnota rublu vůči západní měnám se může držet delší dobu. Bartoň to nazývá "Putinkinovou vesnicí", kdy stát nastavil fiktivní kurz pro lepší sebeprezentaci. „Jako ostatní postkomunistické země má bohaté zkušenosti s fiktivním kurzem,“ dodal Bartoň.