Pirátská podpora se z loňského jarního vrcholu propadla podle posledního průzkumu agentury Kantar až k pětiprocentní hranici a podle dat za stranou zůstávají stát už zejména jádroví voliči. Ti odcházející pak cítí zklamání i příklon směrem k těm, kteří podle nich ve vládě fungují lépe. Podobně jako u dalších stran za odlivem stojí ODS, ale také pirátští volební partneři STAN, kteří se díky přeběhlíkům od Pirátů drží na vyšších číslech.

Piráti se v posledních měsících drželi na podpoře kolem sedmi procent, nyní však v posledním průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi přišel další pád k pětiprocentní hranici. Trend propadu voličské přízně je u Pirátů patrný prakticky od jara minulého roku, kdy se dostala jejich podpora na vrchol a dokázala dokonce přeskočit na prvním místě hnutí ANO.

Podle analytika Kantaru Pavla Ranochy je důvodů pro odklon voličů celá řada. „Respondenti zmiňují dvě oblasti. Zaprvé stále velmi dobře hodnotí premiéra Petra Fialu, který dále přináší ODS nové hlasy, zadruhé se přidává zklamání, nenaplněná očekávání, i ve srovnání s koalicí Spolu. Někteří zmiňují také příklon k tomu, kdo teď má větší sílu něco změnit, kdo funguje ve vládě lépe,“ řekl deníku Echo24 Ranocha.

Ačkoliv se podle něj zdálo, že se Piráti na hodnotách kolem sedmi či osmi procent stabilizují, jejich podpora se v posledním průzkumu opět propadla. „V tuto chvíli je těžké říci, zda se jedná o jednorázový výkyv nebo počátek nového trendu,“ dodal Ranocha. Pirátům se podle něj zatím nedrolí voličské jádro, které je v tomto roce zatím stabilní. Tvoří však v posledním průzkumu také zřejmě většinu podpory, podle Ranochy jde o zhruba 4 % pirátských voličů.

Oproti tomu Starostové, kteří vzešli „vítězně“ ze společné volební koalice při sněmovních volbách, si zatím drží podporu kolem 10 %. Naopak myšlenka opětovné společné kandidatury obou stran by měla podporu jen 11,5 %, což je meziměsíční propad o 4 procentní body. Podle Ranochy to ukazuje na to, že je myšlenka koalice zjevně „mrtvá“ i mezi voliči obou stran.

„Oběma stranám v poslední době odsává hlasy zejména ODS. Starostům se tyto ztráty daří částečně kompenzovat primárně od Pirátů, proto poklesy u nich nejsou až tak markantní,“ dodal Ranocha.

Podobně jako v případě Starostů a Pirátů však ODS přebírá voliče i další vládní straně, TOP 09. Ta by se v případě samostatné kandidatury nyní ocitla mimo sněmovnu se třemi procenty hlasů. Pod pětiprocentní hranicí zůstává dlouhodobě i samotná KDU-ČSL, která má však podle Ranochy dlouhodobě stabilní čísla. „V datech je těch přesunů velmi málo, ale opakují se tam důvody jako ,představitelé ODS jdou k věci, dobře vystupují‘, ,premiér se snaží‘ a podobně. Čili je to zřejmě o dobré práci zástupců ODS ve vládě, zejména premiéra, potažmo o tom, jak to ODS dokáže prodat navenek,“ dodal Ranocha.

Sněmovní volby by podle dubnového volebního modelu agentury Kantar vyhrála koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Získala by 33,5 procenta hlasů. Druhé ANO by dostalo 28,5 procenta. Pokud by strany kandidovaly samostatně, zvítězilo by ANO bývalého premiéra Andreje Babiše se ziskem 27,5 procenta, to je stejně jako před měsícem. ODS v čele se současným předsedou vlády Petrem Fialou na druhém místě v dubnovém modelu posílila o 3,5 procentního bodu a získala by 26 procent hlasů. S odstupem třetí by skončila s 11 % SPD.

SPD si polepšila o 1,5 procentního bodu. Přízeň voličů SPD kolísá mezi jednotlivými vlnami dotazování v rozmezí tří procentních bodů, uvedli autoři průzkumu. Do Sněmovny by se dostali ještě zmiňovaní Piráti. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do dolní parlamentní komory by zůstala se třemi procenty také Přísaha, ČSSD by dalo hlas 2,5 procenta voličů, po dvou procentech by měli shodně komunisté a Zelení.