Před českými zaměstnavateli vyvstává příležitost, ale i výzva nabídnout zaměstnání statisícům uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu. Firmy se snaží na novou situaci adaptovat, inzerují na speciálních webech v ukrajinštině a v řadě případů svým krajanům pomáhají ukrajinští pracovníci s delším pobytem v Česku.
Záběry s jejím protestem v živém vysílání ruské nejsledovanější televize ji proslavily, její další osud však budí kontroverze. Novinářku Marinu Ovsjannikovovou vzdor v přímém přenosu katapultoval do vysílání západních médií a nově ji vynesl dokonce místo v prestižním německém deníku Die Welt. Zatímco pro některé jde o hrdinku, jiní si klepou na čelo s tím, že si nepoučitelný Západ osvojil trojského koně ruské propagandy.
Rozpoutání války, izolace, ekonomické sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si i za této situace udržuje výraznou podporu obyvatelstva. Jak napovídají průzkumy ruského nezávislého centra Levada, důvody jsou nasnadě: Rusové z většiny věří, že jde o „operaci“ na záchranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny, konzumují informace především z prorežimních televizí a věří v optimistickou budoucnost s tím, že se sankce projeví jen krátkodobě.
Zatímco od některých prominentních zástupců ruského režimu zaznívá směrem k sankcím posměch, jejich dopad na životní úroveň v Rusku se stupňuje. A obavy podnikatelů zaznívají i v ruských médiích, rekordně zdražují potraviny a Rusku hrozí inflace jako z dob krize devadesátých let. „Večeře u (ministra zahraničí Sergeje) Lavrova vždycky probíhají s humorem,“ pochlubila se v pondělí prominentní tvář ruské propagandy Margarita Simonjan na svém Twitteru fotografií, na níž je papír s výběrem možností „pod sankcemi“ a „zatím ne“.
I po více než měsíci od napadení Ukrajiny zůstává pro příchozí uprchlíky v Česku řada překážek, které komplikují prvotní cestování či možnosti zapojení do společnosti. Už zprvu mohou narazit na komplikace například při placení za dopravu, stravování dětí ve školách či při snaze uplatnit se na trhu práce, kde mohou nastat potíže s prokazováním profesní způsobilosti.
Státy sedmadvacítky uvalily na Rusko další balík sankcí, který zakáže mimo jiné vývoz ruského uhlí. Tím však debata vyvolávající v unii tření nekončí. Daleko tvrdší dopad na Rusko by totiž mohl mít konec dovozu plynu a ropy, kterým přitom původně vyhrožoval naopak Kreml. Děsivé výjevy z ukrajinského města Buča i dalších míst, která opustila ruská armáda, vedou k rostoucímu tlaku na přitvrzení, v pondělí mají ministři EU jednat dále o úplném odstřižení od ruských energií.
Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.
Česko svou dodávkou těžké techniky Ukrajincům nezaujalo jen západní média. Jak deník Echo24 informoval, Česko se podle dosavadních informací stalo první zemí, která do Ruskem napadené země dodala v době konfliktu tanky. Tato informace proběhla i ruským mediálním prostorem a narazit jde i na velmi ostré komentáře, v kterých se opět skloňuje nacismus.
Uzavírání továren, podniků i navazujících řetězců, růst nezaměstnanosti i drastické dopady do ekonomiky. Takový by v případě vypnutí ruských plynovodů hrozil Česku scénář podle analytika Jiřího Gavora. Na případný krizový stav podle ministerstva průmyslu myslí „jasně nadefinovaná“ legislativa. Ta počítá s deseti stupni regulace odběratelů plynu, v tom prvním se míří na zákazníky, kteří mohou přejít na jiná paliva.
Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.
Zatímco se v minulém roce propadly nájmy natolik, že se „studentské“ ceny objevovaly i v samém centru Prahy, v tom letošním čeká nájemníky zřejmě opačný extrém. Odborníci oslovení deníkem Echo24 upozorňují, že nájmy budou citelně zdražovat, někde už letí nahoru i dvouciferným tempem. Nejde však jen o vliv uprchlické vlny z válkou devastované Ukrajiny, ale o souběh dalších okolností, jako je i výrazné zdražování a zpřísňování na hypotečním trhu. A zdražovat nepřestanou ani nemovitosti.
Protestujícím v Rusku se dostává uznání hlavně v zahraničí. V některých případech však může být překvapující, že „ne válce“ nemusí nutně znamenat jednoznačný prozápadní postoj k roky trvajícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Mezi ty, kteří se okamžitě vyjádřili proti invazi, patří i ruský vysokoškolák Sergej.
Rusové začínají pociťovat dopady sankcí, inflaci, blokace na sítích i strach z chybějícího zboží. Pro některé je to však přijatelná a pouze dočasná cena, popisuje v rozhovoru pro Echo24 situaci zahraniční student Petrohradské státní univerzity Jules, který se střídavě zdržuje v Petrohradu i Moskvě.
Hraniční přechod ve městě Narva začal s počátkem invaze zažívat rušné chvíle. Po zrušení leteckých spojení se Estonsko stalo jednou z mála dostupných možností, jak opustit Rusko z Leningradské oblasti, regionu okolo Petrohradu. A s každým dalším dnem ubývalo volných míst v autobusech a čekací doba na hranicích rostla o hodiny. S každým dnem a rostoucím napětím tak bylo těžší sehnat spoj přes hranice.
Sjednotit pravidla pro cestování se příliš nepodařilo ani měsíce po zavedení evropských covid pasů. Desítkám tisíc Čechů hrozí, že jim po „pouhých“ dvou dávkách očkování přestane platit propustka k využívání služeb či návštěv akcí. Od 15. února se omezí platnost plného očkování na devět měsíců. V případě cestování se to však může dotknout i řady dalších, někde už zkrácená platnost plného očkování dávno platí, jinde je zase lhůta i výrazně kratší. A ani očkovaní se někde nevyhnou testování.
Karantén dětí na školách skokově přibývá, někde i trojnásobně během jednoho týdne. V krajích tak dochází i k uzávěrám celých škol. Výpadky z prezenční výuky se však netýkají pouze dětí, do karantén či izolací míří také stovky pedagogů, což začíná komplikovat provoz škol. Česko by se podle odhadů mělo blížit v následujících dnech vrcholu omikronové vlny.
Novela pandemického zákona zatím stihla narazit ve sněmovně i vybudit kritiku a demonstrace. První možnou změnu připustil sněmovní zdravotnický výbor, který navrhl zákon opět časově omezit. Tím však výčet kritiky nejen od odborníků nekončí. Podle některých ústavních právníků je problematická zejména část, která umožňuje uzavřít lidi do izolací či karantén i přes pouhou SMS zprávu. Další kritizují i výrazné rozšíření pravomocí, která dosud dovoluje jen nouzový stav.
Ačkoliv by mohly desítky tisíc podaných dávek denně evokovat velký zájem o očkování, realita je zcela opačná. Už dlouhé týdny totiž dominují vakcinaci posilující dávky, o ty první už prakticky není zájem. A to zejména v rizikových věkových kategoriích. Očkují se tak zejména ti, kteří už o vakcinaci stáli v minulosti. Vláda věří, že by řešení mohla přinést „tradiční“ vakcína od společnosti Novavax. Sociologická data však už příliš velký prostor pro zlepšení nenaznačují.
Na pokračující schůzi Poslanecké sněmovny by se měla v úterý odpoledne dostat novela pandemického zákona. Ta v době, kdy některé státy začínají rozvolňovat či i zcela rušit protiepidemická opatření, výrazně rozšiřuje pravomoci úřadů omezovat život a podnikání v zemi. Novela také nově navrhuje neomezenou dobu platnosti zákona, ta původní má vypršet už v únoru.
Poslanci budou zřejmě už v úterý jednat o tom, zda se vzdají kontroly nad tvrdými covidovými restrikcemi. S blížícím se koncem platnosti pandemického zákona chce vláda urychleně projednat jeho novelu. Ta by zákon nejen prodlužovala poprvé na neurčito, navíc by přidala do rukou ministerstev či krajských hygien tvrdé nástroje k omezování života. Bez vysvětlování sněmovně, a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády.
Přes „přívětivější“ systém karantén se začíná opakovat situace z podzimu. Tisíce až desetitisíce dětí míří po převládnutí varianty omikron s podezřením z nákazy domů. Kam to může vést, ukazuje s předstihem například Izrael. Tamní vláda se rozhodla od příštího týdne karantény pro děti a žáky výrazně omezit, jejich výpadky z výuky totiž začaly ohrožovat chod ekonomiky.
Omikron zatím splňuje všechny předpoklady, a to spíše ty optimističtější. Ve statistikách dochází k výraznému počtu nákaz očkovaných i lidí, kteří již nákazou prošli. Například za poslední den došlo k více než čtyřem tisícům podezření na reinfekci, to je stejně jako bylo reinfekcí za celý prosinec. Zcela jiný příběh je však vidět na datech o hospitalizacích či úmrtí. Zdá se, že zatím silnou ochranu poskytují nejen posilující, ale i dvě dávky očkování, to samé zdá se platí i o předchozím prodělání nákazy.
Úředníci či odborníci ministerstva zdravotnictví mohou dostat silnou páku k omezování života občanů. Vláda schválila novelu pandemického zákona, který se v minulém roce dostával často na světlo kvůli nezákonným opatřením bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO). A právě mantinely možných omezení, která soud stanovil, má novela překročit. Ministr zdravotnictví by tak dostal do ruky některé pravomoci, které nyní dovoluje pouze nouzový stav.
Nová varianta omikron začala v Česku rychle dominovat a podobně jako v zahraničí by měla vzít také rychlý spád. Podle odhadů by měla vrcholu dosáhnout v příštím týdnu a na konci měsíce začít rychle klesat. Se zpožděním pak má vrcholit i situace v nemocnicích, kde se zatím rostoucí epidemie prakticky neprojevila. Vláda zvolila strategii pokusit se nástup epidemie zbrzdit, zaznívají však i názory, že je s omikronem na čase návrat k životu před pandemií.
Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.
Nově ustavený Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) má už přes čtyřicet členů. Objevují se v něm „staré známé“ tváře, které v pandemii radily už v dobách vlády Andreje Babiše (ANO), ale také několik nových z řad dříve spíše opomíjených kritiků. Kdo však čekal na možné názorové „střety“, bude zřejmě zklamaný. Jednání uvnitř institutu mají totiž probíhat „za zavřenými dveřmi“, tedy zřejmě i bez pořizování zápisů.
Česko se podobně jako další země rychle loučí s variantou delta, omikron má zcela převládnout v tomto týdnu. S ním přijde brzký a dosud nevídaný vzestup pozitivních, který ovšem stejně tak rychle začne sestupovat. Kratší by tak měl být nápor na nemocnice, ale i samotný průběh nákaz, většinou s mírnějšími příznaky než dřív. A podle některých odborníků může jít o pomyslný milník, který ukončí pandemii. Naproti tomu WHO tyto spekulace pokládá za „přání, které je otcem myšlenky.“
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) akcentuje očkování jako nejsilnější a nejdůležitější nástroj proti pandemii. Zatímco již naočkovaní na to zřejmě slyší a podávání třetích dávek výrazně neoslabily ani svátky, zájem neočkovaných je stále blíže k „bodu mrazu“.
V Česku spolu s chladnějším počasím přichází také rychle se šířící varianta omikron. Velká řada lidí se s ní zřejmě setká jen jako s běžným nachlazením či rýmou. A tentokrát může být ještě těžší rozeznat, jaký je v tom rozdíl. Jak ukazují data ze zahraničí, omikron totiž nemusí vyvolávat dosud časté a výrazné příznaky, včetně poměrně přesné ztráty chuti a čichu.
Nová vláda pokračuje ve strategii ponechávat více odpovědnosti v rukou lidí, možná však i z pragmatických důvodů. Izolace a karantény budou končit už po pěti dnech, vstupovat do nich budou lidé bez nutnosti testu PCR. Ten si mají případně vyžádat až u praktika, pokud na sobě pocítí příznaky. Někteří odborníci či zástupci laboratoří po povinných konfirmačních testech volají. Je však otázka, zda by měl takový postup smysl, podle některých odhadů totiž počty pozitivních výrazně překročí možné kapacity testování.
