Jen co se státy Evropské unie shodly na částečném embargu na dovoz ruské ropy, žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o další přitvrzení sankcí. Ve vzduchu tak stále visí otázka skoncování s ruským plynem. Ten by mohl pro Rusko znamenat zásadnější komplikace, jelikož ho není tak snadné přesunout na jiný trh. Znamenalo by to však i tvrdý zásah pro evropské státy.

Ačkoliv se má do konce roku snížit odběr ruské ropy o 90 %, vzhledem k situaci s cenami na trhu i možnosti snadno přesměrovat dodávky ropy do jiných zemí nejde očekávat příliš tvrdé dopady do ruského rozpočtu. Složitější situace by pro režim Vladimira Putina mohla nastat v případě odstřižení ruského plynu.

Případné embargo na plyn by totiž bylo zřejmě citelnější kvůli způsobu transportu, při němž je těžší případný výpadek přesměrovat k jiným odběratelům. Státy unie jsou však v otázce plynu značně nejednotné. A problém zůstává i v tom, jak co nejvíce zmírnit případné negativní dopady na EU.

„U plynu je to pro Evropu horší. Zatímco v případě ropných produktů skřípeme zuby, zasahuje nás to zvýšením ceny pohonných hmot, tlakem na inflaci, v případě zemního plynu by některé země včetně Česka v dostatečném objemu alternativu fyzicky nenašly a mělo by to zničující dopad na hospodářství. Plné embargo na plyn je klasický případ sankce, která je naprosto kontroverzní,“ řekl deníku Echo24 energetický analytik Jiří Gavor.

Plyn tak i podle postoje některých zástupců evropských zemí zatím vůbec není na pořadu dne, zůstává však významným příspěvkem do ruského rozpočtu. A jak naznačují ruská média, obavy z úplného embarga na ruské energetické zdroje nemá ani Kreml, který přitom využívá svých fosilních paliv k výhrůžkám západním státům. Podle zdrojů ruskojazyčného serveru Meduza prezident Vladimir Putin a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Evropské země tak zatím volí především dvě cesty, zaprvé plnění zásobníků před topnou sezónou, zadruhé snahu dodávky nějakým způsobem omezit. Česká republika má v současnosti zásobníky plné zhruba z 54 procent, je v nich 1,86 miliardy metrů krychlových plynu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) představovala roční tuzemská spotřeba plynu loni 9,4 miliardy metrů krychlových a z toho 2,5 miliardy spotřebovaly domácnosti. Podle Stanjury to tedy znamená, že pokud budou plné zásobníky, nebude problém se zásobováním domácností.

Například Slovensko koncem května podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík oznámil, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko v zásobnících dostatek plynu k pokrytí spotřeby do konce příští zimy.

Lídři států EU se pak během mimořádného summitu shodli na možných cestách, jak ruské energie nahradit. Patří mezi ně zejména urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů měly sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) už dříve uvedla, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu.