Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Podle dat Cermatu lze pozorovat zcela zásadní populační nárůst napříč republikou. Zatímco v roce 2019 se ještě na čtyřleté obory hlásilo zhruba 64 tisíc dětí, v letošním roce už je to 79,5 tisíce. Podle zprávy Národního pedagogického institutu začal trend růstu kvůli silnějším ročníkům už v roce 2017 a v příštích letech se očekávají ještě vyšší nárůsty, které potrvají až do roku 2025.

Přes to, že se o situaci ví dlouhé roky dopředu, kapacity se zvyšovaly jen minimálně. V Praze, která patří k nejvíce přetíženým, vzniklo za poslední dva roky například jen 270 nových míst na gymnáziích. Podle pražského radního pro školství Víta Šimrala za tím stojí především problém s udržením pedagogů v Praze i s tím, že jednoduše chybí fyzické místo, kde nové třídy otvírat. Výstavba nových prostor je přitom záležitost na roky.

Tisíce dětí se tak snažilo „vměstnat“ do velmi těsných pražských kapacit. „Co se týče míst celkem, na maturitních oborech máme 11 590, z toho je gymnázií 1680, zbytek jsou odborné školy. K těm 11 tisícům maturitních oborů máme ještě 4120 oborů s výučním listem, takže celkem nějakých 15 710 míst,“ popsal deníku Echo24 situaci Šimral. Pro děti a jejich rodiče to tak často znamenalo zklamání, které se pak opakuje i v případě druhých kol. Například na gymnáziích narazily letos děti v Praze až na dvojnásobný převis, na 1680 míst se totiž sešlo 3 900 přihlášek.

Podle statistik Národního pedagogického institutu nabízela letos čtyřletá gymnázia v Česku 26 122 míst, další maturitní obory 72 465 a nematuritní 55 351. Na maturitní obory se podle Cermatu hlásilo 79 633 žáků, přičemž 19 953 se jich chtělo dostat na gymnázium. Uchazečů bylo asi o 10 000 víc než před dvěma roky.

Ministerstvo školství se brání tím, že za za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol. Problémy však vidí nejen na jejich straně, ale i u poptávky ze strany dětí a rodičů. „Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, naplněnost je asi 54 procent. Problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem pouze o určité obory,“ reagovala na situaci mluvčí resortu Aneta Lednová s tím, že je třeba o navyšování kapacit žádaných oborů jednat v krajích. Uchazeči by se pak podle ministerstva neměli bát hlásit také na školy v periferních oblastech.

Například v případě Prahy však situaci nemusí vyřešit ani snaha najít jiný, kompromisní obor. Maturitní obory v hlavním městě totiž zaplavila i vlna uchazečů ze Středočeského kraje, kteří tvoří kolem 30 % zájemců. Počet míst v pražských středních školách pro všechny nestačí.

V Praze je nyní podle Národního pedagogického institutu na gymnáziích o 81 míst více než před pěti roky. Nabídka gymnázií tvoří v hlavním městě 25,7 procenta míst, což je nejvíc v ČR. Ve všech ostatních krajích je to pod 20 procent, nejméně v Ústeckém 12,5 procenta. V hlavním městě ale proti roku 2017 ubylo 1516 míst v ostatních maturitních oborech, jejich počet se snížil o 13,5 procenta. Větší úbytek byl už jen v Královéhradeckém kraji, a to o 14,7 procenta. Nejvíc míst v maturitních oborech přibylo naopak ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Ve Zlínském to bylo 367, v Jihomoravském 563.