Mezi tisícovkami podezření na ruské válečné zločiny se objevuje i stále rostoucí počet dětí, které měl režim Vladimira Putina odvléct proti jejich vůli do vzdálených koutů Ruska. Tvrzení ukrajinské vlády může přitom sehrát zásadní roli v šetření, čeho se ruská armáda dopouští. Ukrajinská prokuratura v nich vidí možný silný důkaz o páchání genocidy na ukrajinském národě.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhlo už přes sto dní a vyšetřování přináší další obvinění i důkazy o tom, čeho se režim Vladimira Putina na dobytých územích dopouštěl či dopouští. Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února ze tří směrů. Ofenziva na severu země měla patrně za úkol dobýt Kyjev, po neúspěšné kampani se ale odtamtud ruské jednotky na konci března stáhly. Boje pokračují dál na východě a jihu.

Ukrajinský preizdent Volodymyr Zelenskyj v tomto týdnu řekl, že bojová fronta je dlouhá přes 1000 kilometrů. Podle ruské agentury TASS odešlo do Ruska 1,6 milionu lidí, mezi nimiž bylo 263 000 dětí. Zelenskyj však prohlásil, že 200 000 dětí bylo do Ruska odvlečeno s dalšími lidmi proti své vůli. Tito Ukrajinci byli podle něj rozmístěni po celém Rusku. Mezi dětmi jsou sirotci, děti odvezené s rodiči i ty, které byly od rodin odděleny. „Cílem této zločinecké politiky není jenom krást lidi, ale zajistit, aby deportovaní na Ukrajinu zapomněli a nebyli schopní se vrátit,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14 000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami. A mezi nimi i podezření na únosy ukrajinských dětí, které spadají pod jeden z pěti činů definovaných úmluvou OSN jako akt genocidy. Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters, že jde pro Ukrajinu o zásadní část vyšetřování.

Podle Venediktové, která dohlíží na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, se úřady zabývají více než dvacítkou případů z různých koutů země, při nichž mělo dojít k násilnému odvlečení lidí do Ruska. Mimo to se vyšetřování nejčastěji zaměřuje na ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.

„Jednoznačně souhlasím, že máme na Ukrajině co do činění s genocidou. Proč? Protože ruská (armáda) a nejvyšší ruské velení přišly (na Ukrajinu), aby zničily ukrajinský stát, zabily všechny Ukrajince a chtějí, aby toto území bylo součástí Ruské federace,“ uvedla Venediktová už na konci května při zahraniční cestě do Londýna.

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou přijalo Valné shromáždění OSN roku 1948 po druhé světové válce, definuje pět činů, které lze i jednotlivě považovat za páchání genocidy, pokud je úmyslem aktéra zničit částečně či úplně konkrétní národní, enitckou, rasovou, či náboženskou skupinu. Kromě násilných deportací dětí jde o zabíjení členů konkrétní skupiny, působení těžké mentální či fyzické újmy, uvržení je do životních podmínek s cílem skupinu zničit či bránit jim v plození dětí.

O válečných zločinech páchaných na Ukrajině se začalo hovořit zejména v souvislosti se stažením ruských jednotek ze severu Ukrajiny na začátku dubna. Rusko veškerá obvinění odmítá navzdory množícím se důkazům a svědectvím a označuje je za provokace Ukrajiny. Podobně také popírá, že by při bojích cílilo na civilisty a civilní infrastruktury.