Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních dnech chlubí, jak se země vyrovnává se západními sankcemi a zlehčuje jejich dopad na ruskou ekonomiku. Zatímco odhady ruských, ale i některých evropských institucí počítají s propadem ruské ekonomiky o osm až deset procent, objevují se i odhady výrazně dramatičtější, které by pro Rusko znamenaly tvrdý propad.

Ruský prezident Vladimir Putin například minulý týden ve vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie prohlásil, že západní sankce Rusko posílily. Jako příklad uvedl, že Rusko, které v minulosti obilí dováželo, se stalo prvořadým vývozcem pšenice. Putin také tvrdil, že odchod některých západních společností z Ruska po rozpoutání války proti Ukrajině byl možná tím nejlepším, co mohlo zemi potkat. Zdůraznil, že pokračuje program nahrazování dovozu ruskou výrobou.

Ne všichni ale sdílí Putinův optimismus. Odhady o propadu, který čeká letos ruskou ekonomiku, se různí, začínají se však objevovat i značně dramatičtější. Situace je podle ekonomů nevypočitatelná a odhady je tak třeba brát s rezervou. Neshodnou se na nich nakonec ani samotné ruské instituce.

Podle prognózy ruského ministerstva hospodářství má v letošním roce klesnout ekonomika o 7,8 procenta. Ministerstvo je optimističtější než centrální banka, která očekává letos pokles hrubého domácího produktu o osm až deset procent. I Evropská banka pro obnovu a rozvoj tento měsíc odhadla, že ruská ekonomika letos klesne o deset procent.

Už propad predikovaný ruským ministerstvem hospodářství by podle zdrojů agentury Bloomberg „vymazal“ dekádu ekonomického růstu. Jenže už se objevují i odhady ještě tvrdší. Podle ekonomů Institutu pro mezinárodní finance totiž hrozí ruské ekonomice „kolaps“ v podobě propadu HDP o 30 % do konce roku 2022. „Předpokládáme -30% kolaps HDP ke konci roku 2022,“ uvedl na Twitteru hlavní ekonom institutu Robin Brooks.

Russia‘s economy is imploding. We forecast a GDP collapse of -30% by end-2022. Russia has stopped publishing data, but our tracking of exports from 20 countries to Russia give a clue. Those exports are down over -50% in April 2022 from a year ago (blue). With @JonathanPingle pic.twitter.com/4intbaNc0O

— Robin Brooks (@RobinBrooksIIF) May 22, 2022

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si lze takový propad ruské ekonomiky představit, bylo by to však podle něj překvapivé bez toho, aniž by došlo k embargu na ruské energie, o němž se mezi západními státy stále jedná. „Ten propad je možný. V této době je to velmi nevypočitatelné,“ řekl deníku Echo24 Kovanda.

Podle něj je Rusko ve skutečnosti sankcemi velmi zasažené a pokud by došlo například k přerušení dodávek plynu či embarga na dovoz ropy, nebyla by země schopná rychle najít náhradní odběratele. „Největší ránou pro Rusko by skutečně bylo, kdyby se Západ odstřihl od energií. To je ale samozřejmě sporné, protože Západ by tím byl ekonomicky ochromen také, takže se s něčím takovým nedá počítat,“ dodal Kovanda.

Sankce budou podle něj mít každopádně dopad i bez odtržení od ruských energií. „Dopad na ruskou ekonomiku bude znatelný, naroste tam bída, počet lidí žijící v extrémní chudobě a všechny s tím spojené sociálně neblahé jevy, jako je rozšíření alkoholismu, psychických problémů a tak dále. Ale budou to vnímat především lidé z velkých měst, jako je Moskva či Petrohrad, protože si navykli na vyšší životní úroveň, až takřka západní, a z té vyšší výšky se prostě padá hlouběji a bolestivěji. Ti lidé na venkově, kteří žili vždy v poměrně nuzných poměrech, nemusí ani 30% propad ekonomiky vůbec zaznamenat,“ řekl Kovanda.

O Rusech z větších měst mluvil v minulém týdnu i Vladimir Putin. Poznamenal, že ti, kteří si dříve dopřávali luxusní zboží, na které Západ po vypuknutí války uvalil sankce, si jej budou dopřávat i nadále, jen je to vyjde dráž. To však nemusí platit pro všechny. „Takovýto propad ekonomiky znamená nárůst míry nezaměstnanosti, odchod západních firem to už způsobuje nyní, ale také dojde k problémům na úrovni subdodavatelů západních firem,“ dodal Kovanda s tím, že jde o ruské firmy, které se kvůli odchodu například automobilek jako je Škoda či Renault mohou ocitnout na pokraji bankrotu.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde. Ekonomiky Ukrajiny a Ruska by letos měly výrazně klesnout, zatímco růst v Evropě, Číně a ve Spojených státech zpomalí, dodal Malpass. Rozvojové země by měly být zasaženy mnohem více kvůli nedostatku zásob hnojiv a potravin a rovněž kvůli slabším dodávkám energií.