Markéta Malá

/

Články autora

Akcie ČEZ mají nejlepší za sebou. Ve hře je vznik státní atomové firmy

Zlatá éra akcií ČEZ je pryč. Tržní analytici zhoršili předpovědi ohledně dalšího vývoje a doporučení investorům změnili z „koupit“ na „akumulovat“. Nad tisícikorunovou hranici už se zřejmě nedostanou. Důvodem je především to, že cena elektřiny na trhu silně klesá, a s tím i ziskovost ČEZ. Čeká se na hospodářský výsledek firmy za loňský rok, do kterého se promítá mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejíž osud pro další roky je nejasný.

Daňové přiznání přehledně: kdo může letos naposled uplatnit slevu

Blíží se termíny, do kdy je nutné odevzdat daňové přiznání za uplynulý rok. Nejdřívější data platí pro ty, kdo zůstávají u tradičního papírového podání. Zároveň ale stát zřídil všem podnikatelům a živnostníkům datové schránky a od letošního roku se bude povinnost odevzdat daně elektronicky dalších subjektů. V letošním přiznání také bude naposledy možné uplatnit některé slevy, které stát svým konsolidačním balíčkem zrušil.

Banky půjdou s úroky rychle dolů. U koho se teď vyplatí mít spořicí účet

Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice

První rok podnikání bez placení záloh. ODS si chce naklonit živnostníky

První rok bez průběžného placení záloh na sociální pojištění pro začínající podnikatele. S takovým návrhem přichází několik koaličních poslanců. Podle nich se má jednat o způsob, jak ulehčit začátky podnikání, kdy příjmy nemusí být příliš vysoké. U zdravotního pojištění zálohy odpustit nelze, protože pro čerpání zdravotní péče je nutné do systému průběžně přispívat.

Víc elektřiny z OZE než z jádra, plánuje Síkela. Uhlí skončí a staneme se dovozci

Jádro a zelené obnovitelné zdroje. Na nich bude Česko podle nové nové státní energetické koncepce z pera resortu průmyslu ministra Jozefa Síkely stavět svou energetiku do roku 2050. Vzhledem k tomu, že i my se vzhledem k plnění cílů evropského Green Dealu musíme energeticky přeorientovat a odstřihnout se od uhlí, počítá současná vláda s jeho koncem v roce 2033. Reálně k němu ale může dojít mnohem dřív.

„Omezujeme možnost volby životního stylu.“ Jak EU radikalizuje svůj plán

Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.

Uložte si dvacet tisíc ročně, stát vám přispěje tisícovku. Co dnes se stavebním spořením?

Stavební spoření je u Čechů dlouhodobě oblíbeným nástrojem toho, jak za pomoci příspěvků od státu spořit peníze sobě nebo svým dětem. Doby, kdy se díky státní podpoře mohlo dosáhnout alespoň trochu zajímavých výnosů, už jsou ale pryč, vláda totiž změnila podmínky. Kdo nyní nabízí nejvýhodnější podmínky a kolik peněz tedy můžete naspořit? Výhodou stavebních spoření je pevné úročení vkladů.

Peníze tekoucí z ČEZ. Jak dlouho ještě bude platit Stanjurova „zvrácená“ daň

Osud mimořádné daně, tzv. windfall tax, kterou vláda uvalila na desítku firem, je nejistý. Největší energetické firmy a banky na ní podle původních představ měly státu odvést vyšší desítky miliard. Tak tomu ale nakonec zdaleka nebude. Vysoké danění mimořádných zisků tak může skončit už letos. Nebezpečným důsledkem této daně ale může zůstat poškození Česka v očích zahraničních investorů.

Vyplatí se dál spořit na stavebko? Stát výrazně zkrouhne podporu

Od letošního roku začala platit řada změn, které se dotknou těch, kdo spoří „se státem“ sobě nebo svým dětem. Pro získání státního příspěvku u penzijního spoření bude nutné odkládat si víc, u stále oblíbeného stavebního spoření se zase výrazně sníží státní příspěvek a pro mnoho lidí je relevantní otázkou, zda ho nezrušit. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších změn.

Evropské pokrytectví nás vyjde draho

Na energetickém trhu po dvou krizových letech sledujeme pokles cen. To může být příznivou zprávou, záleží ale, jak se na to díváme. Na začátku loňského roku nakupovali dodavatelé elektřinu pro odběratele zhruba za 180 eur za jednu MWh, celoroční průměr činil 140 eur. Nyní nakupují za ceny nižší než 100 eur, spotová cena je pro zajímavost přibližně na 55 eurech. Žádné větší výkyvy se neočekávají. Ceny u plynu klesly dokonce ještě víc, proti loňsku o polovinu, a drží se na trhu pod 40 eury za 1 MWh.

„Stát výroky o ČEZ trvale degraduje celou burzu.“ Co dál s nejsledovanější českou akcií

Akcie ČEZ ovlivňuje nejen vývoj na energetickém trhu, především jsou zatíženy velikým politickým rizikem. To se znovu ukázalo v posledních dnech, kdy ministr vnitra Vít Rakušan svým výrokem o zestátnění ČEZ ještě do konce volebního období vyvolal mezi investory již naprostou nedůvěru směrem k vládě a nejistotu ohledně toho, zda akcie společnosti dál držet.

Pokrytectví zelené energie: kdo pozná, odkud k němu elektřina doopravdy teče

Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.

Stát zatěžuje lidi i firmy vysokým zdaněním práce. Vyšší progrese poškodí „střední třídu“

Daňové změny jsou citlivým politickým tématem, tím spíš, jde-li o zdanění příjmů. Dotkla se jich už opatření z loňského vládního konsolidačního balíčku a nyní Národní ekonomická rada vlády (NERV) radí pokračovat. Například zavést větší progresi u odvodů na zdravotní pojištění, těm s nižšími příjmy ulevovat, ostatní zatížit víc. NERV po loňských návrzích přišel letos s dalšími návrhy 37 opatření

Investujte do solárů a čerpadel, vyzývá stát. Proč tedy zdražuje elektřinu zelenou daní?

Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Zelené odpustky. Kam mizí miliardy z povolenek, které tak zdražují výrobu elektřiny

Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?

Mít doma tepelné čerpadlo se prodraží. „Spousta lidí dá přednost plynovému kotli“

Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Česko si výrobu elektřiny z uhlí zdražilo tolik, že už se nevyplatí. Dovoz je nevyhnutelný

Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.

Přidávání, nebo propouštění? Podívejte se, kde letos půjdou mzdy nejvíce nahoru

Jak bude letošní rok vypadat z pohledu pracovního trhu a přidávání na výplatních páskách? Kde porostou mzdy nejvíce, kde zaměstnanci mohou na vyšší příjem zapomenout a jak jsou na tom zaměstnavatelé po dvou letech vysoké inflace? Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně narostl na 3,7 procenta, což je však typický sezónní nárůst způsobený propouštěním v zemědělství či ve stavebnictví.

„Růst bohatství směřoval k firmám.“ Je šance, že si teď vyjednáte vyšší mzdu?

Pokles reálných příjmů byl u nás v loňském roce největší v historii samostatné republiky. Firmy hlásily zvýšení nákladů a zaměstnanci s růstem mezd nepočítali. Nebývale vysoká inflace však zároveň podnikatelům hrála do karet a dovolila jim zvednout marže na historické úrovně. Firmy na tom tedy nejsou tak zle, jak je často interpretováno. O tom, co to znamená pro české zaměstnance a jaká bude teď jejich vyjednávací pozice, mluví v rozhovoru pro Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Nevratné dopady naší rekordní inflace: ceny už na původní úroveň neklesnou

Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.

Co nakoupit po Dluhopisech Republiky? „Koho nesvazují regulace, přijde si na zajímavé peníze“

Kdo se rozhodl nevybrat si loni na podzim peníze vložené do státních protiinflačních Dluhopisů Republiky, stále těží z velmi výnosné investice. Za loňský rok investorům vydělaly skoro devatenáct procent. Jak na tom budou v tomto roce ve znamení klesající inflace a úrokových sazeb, vyplatí se teď nakupovat tradiční státní dluhopisy a jakých korporátních bondů se nebát? Na to v rozhovoru pro Echo24 odpovídá odborník na finanční trhy a analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.

O kolik se vám letos sníží příjmy. Přehled největších změn pro zaměstnance i OSVČ

Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.

Přiznání k dani z nemovitosti musí v lednu nově podat sto tisíc lidí. Platit se bude za garáž i chatu

Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.

Před rok 2021 se ceny energií už nikdy nevrátí. Jak bude vypadat účet za elektřinu a plyn

Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.

„Mám desetitisícové přeplatky za energie a dodavatel nechce vrátit peníze.“ Jak postupovat

Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?

Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

Rok levnějších bytů končí. Teď už ceny jen porostou

Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.

Jak mít blbou náladu

Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.

Těžké rozhodování Michlovy ČNB. Inflace je vysoká, drahé peníze už ale ekonomice škodí

Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.

Novější články Starší články