DALŠÍ OSUD EU

Zelená Ursula hraje o svůj další osud. Začíná vyjednávání o klíčové posty EU

DALŠÍ OSUD EU
Zelená Ursula hraje o svůj další osud. Začíná vyjednávání o klíčové posty EU

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let. K oficiálnímu zvolení dojde zřejmě kvůli tvrdým vyjednáváním až v polovině září, ale její pokračování ve funkci není vůbec jisté. Především pravicově orientované strany a některé evropské vlády ji výslovně odmítají.

Lidovecká frakce EPP získala ve volbách 185 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v Evropském parlamentu. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) se 137 mandáty. Nejvíce si pohoršily liberální frakce Renew Europe a frakce Zelených. Posílila naopak pravice sdružená ve dvou frakcích, ve skupině konzervativců (ECR) a ve skupině Identita a demokracie (ID).

Von der Leyenová byla v roce 2019 zvolena právě hlasy EPP, socialistů a frakce Renew. Stejné hlasy by jí tedy mohly zajistit zvolení i teď. Jistotu ale nemá. Tyto tři frakce budou mít v novém 720členném parlamentu přes 400 poslanců. Pokud by pro ni hlasovali všichni, pro zvolení by to stačilo. To je ale velmi pravděpodobně vyloučené. Některé strany patřící pod EPP už avizovaly, že ji nepodpoří. Platí, že šéfa komise nejdříve navrhne Evropská rada složená z hlav členských států, a poté ho musí schválit nadpoloviční většina poslanců nově zvoleného euparlamentu, tedy alespoň 361 poslanců.

Už před pěti lety se von der Leyenová stala předsedkyní EK díky pouze nepatrné parlamentní většině pouhých devíti hlasů. A zajištění druhého volebního období může být ještě o dost složitější. Nový euparlament bude mít 720 křesel a pravicové strany by v něm měly mít téměř čtvrtinu křesel. A současná šéfka komise bude možná muset hledat podporu i v těchto vodách.

Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů (o čtyři více) a pravicová Identita a demokracie 58 křesel (o devět více). Celkem 46 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 53 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení.

„Von der Leyenová má při vyjednávání o podpoře více možností, což je pro ni lepší, než kdyby byla v situaci jedné těžké volby. Přesto to neznamená, že to bude mít snadné,“ komentuje stav ředitelka Istituto Affari Internazionali Nathalie Tocci

Co se bude dít dál?

  1. června – Dosluhující předsedkyně EP Roberta Metsolaová, která hodlá svůj mandát obhájit, pravděpodobně svolá schůzku současných vedoucích politických skupin, aby zhodnotila výsledky voleb.
  2. - 15. června – V hotelu Borgo Egnazia v italském letovisku Savelletri se uskuteční summit skupiny G7, na kterém sice nebudou uzavřeny žádné dohody, poprvé od voleb do EP se ale na něm sejdou předseda Evropské rady Charles Michel, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz nebo italská premiérka Giorgia Meloniová.
  3. června – Neformální summit lídrů členských zemí EU. Podle některých zdrojů by měli hlavní vyjednávači nejsilnější frakce EP, kterou je lidovecká EPP, potvrdit podporu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové pro další mandát.
  1. - 28. června – Zasedání Evropské rady, kterou tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Na ní by mohly zaznít návrhy na obsazení vrcholných funkcí v EU, členů Evropské komise nebo šéfa Evropské rady.
  1. července – Do tohoto data musí oznámit předsedovi EP dosavadní či nové frakce parlamentu svůj název a složení. Každá skupina v EP musí mít nejméně 23 poslanců ze sedmi zemí EU.
  2. - 19. července – Bude se konat ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu s 720 novými europoslanci. Nově zvolení poslanci parlamentu se sejdou v sídle parlamentu ve Štrasburku, kde budou volit svého předsedu a 14 místopředsedů, kvestory a předsedy a místopředsedy výborů a delegací.
  1. - 25. července – Ustavující jednání parlamentních výborů a volba jejich vedení.
  1. - 19. září – Na prvním zasedání po letních prázdninách by mohl být podle dosavadních informací zvolen šéf Evropské komise (EK). Evropská rada s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích kvalifikovanou většinou navrhne europarlamentu kandidáta na funkci předsedy EK. Parlament schvaluje nového předsedu EK absolutní většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou navrhne nového kandidáta, kterého volí EP stejným postupem.
Říjen – listopad – Slyšení kandidátů na eurokomisaře v EP. Dosavadní komise byla schválena Evropským parlamentem 27. 11. 2019 a funkce se ujala 1. 12. 2019, stejně tak jako Belgičan Charles Michel, který stanul v čele Evropské rady.
  1. října 2024 – Končí funkční období současné Evropské komise.

Pravicové strany dosáhly ve volbách poměrně velkých úspěchů a otřásly tradičními politickými silami. Změny přiměly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné parlamentní volby, když jeho strana utrpěla těžkou porážku od pravicové strany Národní sdružení. To vyhrálo s 31,5 procenta hlasů, koalice podporující Macrona získala jen 14,5 procenta.

V Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Kvůli neúspěchu sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze, kteří se propadli na 13,9 procenta, vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát. V Itálii vyhrála konzervativní strana Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Dohromady strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady silný mandát přes 47 procent hlasů.