Markéta Malá

/

Články autora

Dotace na dům po babičce bude. Od září se spustí žádosti o milionové zálohy

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.

Místo hypotéky do nájmu. Na Žižkově už ceny pod 400 korun za m² nejdou

Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.

Zdražoval každý, kdo mohl. Inflaci táhly nahoru tučné marže velkých podniků

Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.

Šizené mleté maso a stamilionové státní dotace. Tak hospodaří nejen Kostelecké uzeniny

O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.

Vítězové a poražení inflace a drahoty: kde se nejvíc přidávalo

Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.

„Češi zchudli tolik, že konečně přestanou tolerovat drahotu. Už ji nezaplatí“

Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.

Za polovinu vysoké inflace může Babišův Agrofert a další koncerny

Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.

Dotace na dům po babičce: „Chudí na ně nedosáhnou, bohatým se dávky zalíbily“

„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“

Zklamání pro žadatele o dotaci na dům po babičce: podmínky čerpání se zpřísní

Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.

Kdo má majetek, neměl by čekat na pomoc od státu, říká poradce Fialy

Kontroverzní program Oprav dům po babičce, na kterém vláda rozdá milion téměř všem, kdo budou chtít opravit starší dům, rozproudil debatu o tom, co je ještě únosné dotovat. Ať už z národních, nebo evropských peněz. Ty jsme v minulosti nebyli schopni využít a místo dálnic nebo rychlovlaků jsme postavili rozhledny a cyklostezky. Evropské zelené dotace teď navíc rozdáváme vlastníkům soukromých nemovitostí, kteří je nepotřebují. Začínáme se s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

Dotační ekonomika v praxi: stát vyplatí milion korun každému, kdo ho nepotřebuje

Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.

Michlova ČNB nutí lidi tolerovat nízké mzdy a propad životní úrovně

Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.

Ajťáci za 29 tisíc hrubého. „Zaručené mzdy jsou jen hrou na centrální plánování, zrušme je“

Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.

Zadlužit vlastní děti, aby se měly líp? Co s vícegeneračními hypotékami

Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.

Akcionáři ČEZ vydělali díky státu. Teď se jich může zbavit a vydělat on

Loňské astronomicky vysoké ceny elektřiny zajistily rekordní zisky mimo jiné energetickému kolosu ČEZ. Stát jako majoritní vlastník toho využil a nechal si v pondělí schvalit vyplacení historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, čímž hodlá částečně zalepovat deficit a pokrývat další výdaje. Těžit ze štědré dividendy budou samozřejmě i minoritní akcionáři. Ti ale netuší, co dál s jejich investicí bude vzhledem k nejasným plánům vlády na jejich vytěsnění a ovládnutí celého ČEZ.

Pokuty za předčasné splácení hypoték: trestání vzorných dlužníků, nebo narovnání trhu?

Tomu, kdo si sjednal hypotéku v dnešní době vysokých úroků a sázel na refinancování s lepšími podmínkami, se jeho plán nemusí vyplnit. Odejít k jiné bance před skončením fixace se totiž prodraží, pokud projde vládní návrh zpřísňující podmínky pro předčasné splácení půjček na bydlení. Změna, kterou ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) veřejně raději neprezentovalo, se nesetkává s přílišným pochopením ani uvnitř koalice, v současné podobě proto návrh nakonec nemusí projít.

Stát nabízí možnost odejít do důchodu bohatší: větší riskování, výnosy a daňové úlevy

Nepříliš výhodné penzijní spoření by měly už brzy obohatit možnosti investovat peníze na důchod efektivněji a s větším zhodnocením. Vláda totiž schválila vznik nového investičního produktu v rámci třetího důchodového pilíře. Možnost vybrat si vlastní investiční strategii, sestavit portfolio, dostávat příspěvky od zaměstnavatele a vlastní příspěvky si odečíst z daní, má potenciál přivést k ukládání si peněz na penzi více lidí.

Starostové: Stanjura nekomunikuje, jsme nervózní. Sahat na lidi už nebudeme.

Státní rozpočet bobtná, schodek na letošní rok ani ne v polovině roku dosahuje závratné výše a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází se stále novými úspornými balíčky a plány, kde škrtat. Komunikace je ale chabá, informací málo, což vadí především koaličním Starostům. Ti říkají, že nechtějí nabourávat existující dohody, ze stylu práce resortu financí jsou ale dost nervózní.

Příliš jsme naslouchali kapitánům průmyslu

Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.

Sekretářky, účetní, úředníci od přepážek. Trh se brzy zbaví mnoha pracovních míst

Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.

Stanjurova slabá pozice. Vláda není schopná rychle ušetřit ani pár miliard

Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.

Češi mohutně převedli peníze na spořicí účty. Ani rekordní úroky však neporazí inflaci

Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Rekordní propad životní úrovně inflaci nemusí zastavit. Rozhodne chování firem

Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.

Povinné spoření na důchod: část z výplaty by mohl strhnout zaměstnavatel

Otázku, zda vůbec a kolik peněz si ukládat v rámci penzijního spoření, si pokládá mnoho Čechů. Tuzemské penzijní fondy mají ve srovnání s jinými státy jedny z nejnižších výnosů, poplatky za jejich správu naopak máme vysoké, často jsou proto označované za příliš konzervativní a nevýhodný investiční nástroj. V rámci důchodové reformy se nyní vláda snaží přijít s různými úpravami. A existuje i myšlenka zřídit státní penzijní fond, o němž se zmiňuje i programové prohlášení vlády.

Kdo zaplatí škrty v dotacích pro solární barony: vláda může znovu zdražit elektřinu

Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.

Pojistka proti opakování Michlovy drahoty. Prezident může ztratit kontrolu nad ČNB

Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice.

„Investoři museli počítat s tím, že akcie ČEZ jsou rizikové. Zastavení obchodování je politický zásah“

Po bouřlivém konci minulého týdne, kdy se akcie ČEZ kvůli oznámení vládního plánu na možné plné ovládnutí energetického kolosu prudce propadly, otevřela v pondělí Pražská burza nečekaně s dvouhodinovým zpožděním. Na vině byly prý technické problémy na straně dodavatele obchodního systému. Odložení obchodování však dávali někteří investoři do souvislosti právě s s napjatou situací kolem ČEZ, kdy se předpokládalo, že spekulanti mohli systém například zahltit příkazy na prodej.

Ještě více vám zdaníme to, co jste léta budovali, vzkazuje vláda podnikatelům

Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.

Novější články Starší články