Markéta Malá

/

Články autora

Po Bartošovi je na řadě Stanjura

Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.

Stanjura plní plán na 160 procent. Co by stát dělal bez desítek miliard z daně placené ČEZ?

Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.

Koho zajímá forma?

Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.

Vládní pokrytectví: Proč chceme dotovat ztrátové uhelné elektrárny, když tvrdíme, že je nepotřebujeme?

Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.

Stanjura mlží, Síkelovi chybí desítky miliard. Elektřina může zdražit

Stalo se, co všichni čekali. Ministr financí Zbyněk Stanjura nenašel způsob, jak pro příští rok snížit dotační tok na podporu zelených zdrojů (POZE). Jde především o peníze pro solární provozovatele se slíbenou dvacetiletou státní podporou. To Stanjura sliboval už loni, pak se zalekl reakce druhé strany, tedy hrozícími arbitrážemi solárníků. Do návrhu státního rozpočtu oproti loňsku ale doopravdy napsal k tomuto mandatornímu výdaji částku 8,5 miliardy. Takto rozpočet vláda schválila, a chybějících více než 22 miliard hodil na resort průmyslu, stále ještě pod vedením ministra Jozefa Síkely. Ten má prý zajistit úpravu příslušné energetické legislativy, aby se podpora snížila. Nebo má sám u sebe šetřit a najít úspory.

Neprojídáme budoucnost, tvrdí Fiala. Co si tedy myslet o rozpočtu na příští rok

V rozjitřené době po odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše a zřejmě brzkém odchodu Pirátů z koalice, schválila vláda státní rozpočet na příští rok. A do toho novelizovala ten letošní a zvedla schodek o třicet miliard. Ve změti událostí posledních dní by to nemělo zapadnout. Premiér Petr Fiala (ODS) schválení rozpočtu doprovodil slovy, že „přes všechny potíže máme rozpočet, který zaručuje rozvoj, neprojídá naši budoucnost, je odpovědný a garantuje, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem.“ Jak to tedy je?

Bral jsem slovo premiéra vážně, už nebudu, říká Kalousek v Echo Salonu Markéty Malé

Mluví vláda pravdu, když říká, že úspěšně konsoliduje veřejné finance? Proč ODS ruší své sliby? A jaké dvě možnosti máme na výběr? O tom debatovali exministr financí a zároveň člen koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu lidovců a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Fiala nechce nechat zemi levičákům a populistům. ODS ale rezignovala na vše, co slibovala

Opakuje se to stále dokola. Před parlamentními volbami a ještě krátce po nich ODS slibovala voličům malý stát pracující pro lidi, ne opačně. Slibovala zeštíhlení státní správy, konsolidaci veřejných peněz, seškrtání nesmyslných toků dotací, nezvyšování daní. Stal se téměř přesný opak. Podstatnou část svých tehdejších voličů ODS (v koalici Spolu) jistě odradila svým nabouráváním důvěry v transparentní investorské prostředí kvůli trvání daně z neočekávaných zisků.

Smutná zpráva. Řízený úpadek Evropy nabírá vyšší tempo

Před pár dny vyšla dlouho očekávaná zpráva o konkurenceschopnosti EU. Tu si šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová objednala u exprezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Dozvěděli jsme se v ní, co už víme dlouho. Tedy že evropská ekonomika přešlapuje na místě, je přeregulovaná, předotovaná, míří k úpadku a nemá šanci konkurovat USA a Číně. A hlavním spojovatelem toho všeho je unijní mantra, že ještě více dekarbonizace a klimatické ideologie nás dovede k cíli. Když teď známe pravděpodobné složení nové komise, vypadá myšlenka, že se z toho dostaneme, spíše beznadějně.

Síkela do poslední chvíle neví, co ho v Bruselu čeká

Konečně jsme se měli dozvědět složení nové Evropské komise, ale možná to opět nedopadne. Rezignace francouzského eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, kterého Francie opětovně nominovala do funkce, zamíchala kartami. Ani český kandidát na eurokomisaře ministr průmyslu Jozef Síkela tedy stále neví, a možná ani zítra nebude vědět, na čem je. Protože nic není jisté a na poslední chvíli se zamýšlené přidělení portfolií může proměnit.

Dohrát to do konce

Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.

Vládě chybí desítky miliard, kdo je zaplatí? Stanjura chce měnit zákony

Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.

O cíleném zdražení benzinu je rozhodnuto. Ale bude za něj moci až další vláda

Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.

„Jednání Stanjury je arogantně urážlivé.“ A ČNB dává od mimořádné daně ruce pryč

Dochází k manipulaci s tržní hodnotou ČEZ a měla by se mimořádnou daní windfall tax zabývat Česká národní banka? To je vzhledem k aktuálnímu jednání ze strany vlády relevantní otázka. Centrální banka totiž vykonává dohled nad tuzemským kapitálovým trhem. A jak sama uvádí, „pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.“

Inkluze ve školách za desítky miliard. A kde je ta kvalita?

Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.

ODS slibovala, že najde sto miliard, aniž by každý měsíc vzala lidem z výplaty víc. Co se stalo?

Ministerstvo financí svůj návrh státního rozpočtu na příští rok obhajuje tím, že „pokračuje v konsolidaci a rekordně investuje“. Investiční výdaje jsou sice vysoké, ale říkat o nich, že jsou rekordní, je dost přehnané. Slova o konsolidaci se schodkem v nekrizové době 230 miliard, jsou také docela odvážná. V nominálním vyjádření, po započtení inflace je schodek skoro o třetinu nižší, čímž teď vláda s oblibou argumentuje. Makroekonomové jí však tento argument většinově hází na hlavu

Američané udeřili

Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.

Komunistická rétorika ve STAN: Kdo moc vydělá, toho zdaníme, je to „sociálně spravedlivé“

Vládní koalice téměř každý den překvapuje výroky týkajícími se mimořádných daní. Poté, co jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dozvěděli, že windfall tax má platit i v příštím roce, kdy stát drtivou většinu výnosů opět získá z odvodů ČEZ, vyjádřili se o víkendu i vládní Starostové. A to s poměrně zarážejícím výrokem o „sociálně spravedlivém“ odvádění neočekávaných zisků, které by jinak zůstaly minoritním akcionářům.

Domácnosti začínají chápat realitu a neutrácí. Stát si od nich peníze vezme na jiných daních

Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.

Máme se ještě divit?

Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.

Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.

Plány na „levnou“ elektřinu z Dukovan se vládě bortí. Spoléhá jen na slib Jihokorejců

Česká vláda se pustila do obrovské jaderné investice, a to do stavby až dvou nových bloků v elektrárně Dukovany. V červenci rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, protože prý její nabídka byla po všech směrech lepší. Americký Westinghouse, který má stavět první jadernou elektrárnu v sousedním Polsku, byl z tendru rovnou vyřazen, a francouzská EDF prohrála.

Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly

Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.

Síkelův „zhrzený miliardář“ Křetínský bude mít páky na českou vládu

Miliardář Daniel Křetínský chce na Slovensku ovládnout výrobu elektřiny. Pokud se mu podaří rozšířit podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny, stane se jejich majoritním vlastníkem. Slováci se loni díky dostavbě nového jaderného bloku stali čistým vývozcem elektřiny a jako jediná ze zemí střední Evropy mají potenciál si pozici vývozce zachovat i v příštích letech. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy Křetínský bude spolurozhodovat o dovozu potřebné energie i do Česka, které se již brzy stane na dovozu elektřiny závislé.

Vládní trik: zdražení benzinu a plynu přehodí na příští kabinet

Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.

Co platilo včera, už neplatí. ODS se nebojí poškozovat důvěru ve stát a ochranu soukromého majetku

Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.

Vymodlený směr Brusel

Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Stále je ve hře, že inženýr ekonomie Síkela by mohl dostat vlivné portfolio z energetického ranku. To mnozí jeho kritici považují za úsměvné vzhledem k odkazu, který tady po sobě zanechá v případě, že v Evropské komisi usedne.

Novější články Starší články