Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.
Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.
Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.
Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.
Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.
Na začátku jara vláda po dlouhých průtazích představila konsolidační balíček. Slibovala veřejnosti výrazné škrty ve výdajích, nezvyšování přímých daní a zbrzdění zadlužování. Kabinet Petra Fialy si však konečnou podobou balíčku, který se promítá do návrhu státního rozpočtu na příští rok, vyplýtval velkou část politického kapitálu a rozhněval téměř všechny voliče. Zvedl daně, zavedl nové kvazidaně a deficit meziročně sníží o pouhých padesát miliard.
Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.
Státní společnost ČEPS koupí silně zadluženou firmu Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Vláda obchod hájí tím, že občané v dnešní době volají po zajištění energetické bezpečnosti a zestátňování. O tom, co bude dál s miliardovými dluhy a jak chce stát vymáhat velmi vysokou pohledávku u ruského Gazpromu, ale nemluví. Přicházejí navíc nové informace o tom, že už od začátku nákup plynovodů vyjde na víc než slibovaných pět miliard.
Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?
Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.
Mezi domácnostmi v Česku zůstává mrazivá nálada. Na ekonomickou situaci v příštích měsících hledí s velkými obavami, svoji finanční situaci hodnotí negativně, bojí se dalšího růstu cen a větších výdajů. Statistikové přitom očekávali, že v této době už bude nálada společnosti nadějnější a spotřeba poroste. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, kdy hlavně průmysl trpí strachem z hospodářské situace našeho německého souseda a hlavního odběratele.
Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.
Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé.
Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.
Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun.
Určovat ceny potravin nebo zisky firem státu nepřísluší. Co by ale dělat měl, je zajistit fungování silné konkurence na trhu. V tom české vlády dlouhodobě selhávají a přílišnou regulací spolu s nekontrolovaným tokem dotací směrem k velkým podnikům a holdingům dovolily v potravinářství vyrůst oligopolům.
Vydělali jste si a pobírali jste dotace, teď snižte lidem ceny potravin, vzkázal premiér Petr Fiala (ODS) velkým hráčům na poli výroby potravin a jeho slova vyvolala pobouření. Má předseda vlády vyvíjet tlak na potravináře, aby zlevnili lidem jídlo, nebo mu to nepřísluší? Navíc za situace, kdy i jeho kabinet dotační toky směrem k velkým podnikům podporoval.
Vodítko pro investory a přehledné informace o udržitelnosti byznysu. K tomu má sloužit tzv. ESG reportování, které bude poté, co nyní Evropská komise přijala jeho finální podobu, postupně povinné pro všechny firmy. Dosud se vykazování týkalo hlavně bank a finančních institucí. To se nyní změní. Paradoxní je, že jedna z předních ratingových agentur Standard & Poor nedávno oznámila, že dopad udržitelných investic už do svého úvěrového ratingu započítávat nebude.
Nesmyslná dotační ekonomika se v praxi ukazuje na částkách, které od státu pobíraly největší tuzemské potravinářské podniky. Většině velkých příjemců dotací také loni i přes nárůst nákladů kvůli drahým energiím prudce vzrostly zisky o stovky procent. Firmy si přitom loni stěžovaly, že vzrůst nákladů pro ně bude smrtící. To nakonec vyřešily velkým zvýšením marží, čímž zátěž kompletně převedly na zákazníky.
Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.
Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.
Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.
O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.
Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
