Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu. Zajímavá situace je i u sousedních Slováků, kteří implementovat směrnici i nových povolenkách zcela odmítají.

Ve sněmovně ležely dvě verze zákona vycházejícího z unijní směrnice. Podle ní má první krok k výběru povolenek nastat už v příštím roce, kdy by měl být zaveden monitoring. Tedy monitoring ze stran prodejců paliv, kteří budou mít povinnost nahlašovat prodané objemy. Má jít o sběr dat kvůli tomu, aby bylo jasnější, kolik povolenek bude od roku 2027 potřeba.

Výbor pro životní prostředí tedy nakonec schválil tu verzi zákona, která splní jen nutné minimum, tedy onen monitoring prodeje, a to nejhorší, tedy vyřazování povolenek, což znamená jejich nákup a zpoplatnění, tedy samotné převedení nákladů na povolenky na spotřebitele, začne platit až později. Znamená na to tedy přehození plné implementace směrnice až na další volební období. Vláda totiž nechce, aby musela lidem říct, že od roku 2028 se jim zdraží pohonné hmoty a plyn.

Ve sněmovně byl i další návrh, který vypracoval poslanec ODS Václav Král. Ten naopak prosazoval rychlejší postup a nechce odkládat plnou implementaci směrnice, protože je dle jeho názoru zbytečný a prodejci paliv musí vědět, na co se mají připravit.

Směrnice vychází z evropského balíčku zelených opatření Fit for 55. Hlavní jednání o nich se vedla až za vlády Petra Fialy, ačkoli v počátku v roce 2019 evropský klimatický Green Deal odsouhlasil ještě Andrej Babiš. Balíček Fit for 55 je souborem legislativních návrhů, jak cíle zredukovat emise dosáhnout, a je to zjednodušeně páteř celého Green Dealu. V polovině roku 2022 ho v rámci Rady EU podpořily členské státy. Za nás byla při souhlasu přítomna tehdejší lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Finální podobu jednotlivých opatření jsme si pak ještě dojednali jakožto předsedající země, k žádnému převratnému zmírnění mnohdy radikálních změn však nedošlo. K finálnímu schválení závazné směrnice o rozšíření systému povolenek došlo v dubnu loňského roku na Radě EU, kde proti ní vláda Petra Fialy nijak nevystupovala.

Platnost směrnic schvalují členské státy na Radě EU a Evropský parlament. Závazné směrnice pak musí být převedeny do národních legislativ jednotlivých států. K tomu mělo dojít už v polovině tohoto roku, projednávání. Komise také proto Česko i další země vyzvala k tomu, aby podnikly kroky k implementaci směrnice.

Emisní povolenky dosud nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Vykazovat emise musejí i letecké společnosti. Od roku 2027 se má ale systém emisních povolenek rozšířit i na další, běžné oblasti života, na vytápění domů a osobní dopravu. Znamená to, že emisní povolenky se budou vztahovat i na benzin, naftu či plyn, což se výrazně promítne do koncové ceny pro zákazníky, protože distributorům paliv kvůli zvýšeným nákladům nic jiného nezbude. O tom, jaké cenové skoky mohou nastat, jsme podrobněji psali například zde.

Hladík zatlouká, Dvořák mluví o podpoře Ruska

Aktuálně se počítá se zdražením v přepočtu o dvou korunách za litr. V systému povolenek ETS 2 se počítalo s nastavením prahu pro cenu povolenky na 45 eur za tunu CO2 s tím, že „pokud bude tržní cena vyšší, uvolní se na trh dodatečné množství povolenek, aby se cena snížila“. Už loni se ovšem začaly objevovat varování a propočty, podle kterých bude cena povolenky v rozmezí 100 až 300 eur. Pokud by cena povolenky byla 200 eur, rovnalo by se to cenové přirážce 53 centů za litr nafty a 47 centů za litr benzínu. Při současném kurzu eura lehce nad 25 korun to znamená, že benzin by mohl být o více než 13 korun dražší, nafta zhruba o 12 korun. U plynu by mohla cena vzrůst zhruba o 200 korun za MWh, což v konečném součtu odběratelé dost pocítí.

Celou problematiku zdražování nebyl schopný vysvětlit ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten na konci srpna v pořadu Otázky Václava Moravce mluvil dost vyhýbavě a v závěru potvrdil, že se chystá postupný převod do české legislativy, který stěžejní část problému, tedy faktické zdražování pro spotřebitele, přehodí na další vládu. „Naše vláda nechce implementovat povinnost vyřazování povolenek z toho důvodu, že nevíme, jak bude vypadat situace na energetickém trhu za dva tři roky, než to celé nařízení naběhne,“ vyjádřil se.

Nepovedlo se ani vyjádření ministra pro evropské záležitosti Dvořáka. Podle něj je snaha odložit účinnost některých částí směrnice na škodu a jde o nahrávání Rusku. „Zdražování pohonných hmot samozřejmě přijde, jestli to bude o dvě koruny, tři koruny, o pět či o deset, to já teď nevím. O třicet to nebude. Chci říct, že cílem těchto opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné, abychom také nedávali vydělat Rusku, které je největším producentem fosilních paliv, na nichž jsme dlouhodobě byli závislí a teď se toho pomalu a těžko zbavujeme,“ uvedl ministr Dvořák.

Ještě radikálnější byl Dvořákův výrok v souvislosti s podporou Ruska. V pozadí všech bojů proti zeleným ideologiím či politikám je podle něj totiž to, že Rusko ztrácí odbytiště surovin. „Aniž bych chtěl říct, že každý, kdo bojuje proti Green Dealu je v ruském žoldu, ale boj proti Green Dealu je v ruském zájmu,“ řekl ministr Dvořák. Podle něj se to, co se odloží, stejně bude muset o pár let později zavést. „A bude to dražší a bolestivější. Myslím, že to nezaznívá dost často, ale ten problém nezmizí, budeme ho muset řešit. Je to svým způsobem nezodpovědné,“ dodal.