Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů. A že tedy bude ve vládě prosazovat zrušení platnosti daně pro příští rok. Tím, že se daň dotýká hlavně ČEZ a snižuje hodnotu jeho akcií, vláda výrazně a na dlouho poškozuje nejen majetek, ale i důvěru investorů. Nepomohly ani nedávné mylné výroky premiéra o tom, že akcionáři ČEZ jsou často „velcí bohatí podnikatelé se stamilionovými majetky“.

Ministr financí ve čtvrtek řekl, že chce příští rok rozpočet se schodkem maximálně 231 miliard korun a že s daní z nečekávaných zisků počítá a pro rok 2025 se rušit nebude. Protože prý celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Podle nových propočtů ministerstva financí prý chybí pokrýt zhruba 35 miliard korun.

„Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem ty příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ tvrdí Stanjura. Ještě nedávno přitom říkal, že by příjmy a výdaje měly být jakžtakž vyrovnané. Co se mezitím změnilo?

Mimořádná daň měla kompenzovat výdaje, jaké stát měl kvůli energetické krizi, respektive kvůli prudkému zvýšení cen energií pro spotřebitele. To znamená zastropování cen elektřiny a plynu, úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energií. Ten už nyní lidé v rámci regulované složky elektřiny stejně zase platí.

Windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Samotná windfall tax za loňský rok státu přinesla cca 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, s přehledem nejvíce ČEZ. Z výsledků za loňský rok vyplynulo, že na odvodech dohromady zaplatil 40 miliard korun, z toho 30 miliard na windfall dani a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny, jejíž celkový výnos byl 18,5 miliardy korun.

Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun. ČEZ na zálohách na windfall tax letos za první dvě čtvrtletí zaplatil 15 miliard korun a za další půl rok plánuje zaplatit stejnou částku. Predikce pro odvod na mimořádné dani za celý letošní rok se pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun.

Jenže v letošním rozpočtu stát plánoval příjmy z windfall tax ve výši 17,2 miliardy korun. To už by mělo pokrýt veškeré zmíněné mimořádné výdaje z loňského roku. Přitom příjem z mimořádné daně byl už v červnu vyšší než cílová částka. Vzhledem k tomu, že Stanjura se často alibisticky vymlouval na tlak koaličních stran, kteří rušení windfall tax odmítaly, nelze si to jeho aktuální rozhodnutí vysvětlovat jinak, než že se vláda nechtěla vzdát příjmu „zadarmo“.

Proč ne přes vyšší dividendu

Čistý zisk ČEZ podle výsledků za loňský rok meziročně klesl o 63 procent na necelých 30 miliard korun, což bylo způsobeno hlavně zmíněnými vysokými odvody. Pokud by se totiž bral v úvahu hrubý zisk před odpisy, ten poklesl meziročně jen o pět procent, na necelých 125 miliard. Stát jakožto 70procentní vlastník ČEZ si tedy oněch 40 miliard z firmy vzal a minoritní akcionáři se takovým snížením ziskovosti a ovlivňováním hodnoty akcií cítí poškozeni.

Loni ČEZ vyplácel rekordní dividendu 145 korun na akcii. Ministr Stanjura ještě předtím loni v červnu říkal, že vyšší než původně navrhovaná dividenda (ministerstvo financí podalo protinávrh k návrhu představenstva ČEZ) a výnosy z ní poslouží na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií. Letos byla schválena dividenda navrhovaná představenstvem ve výši 52 korun na akcii, stát protinávrh nepodal, i když mohl. Mezi akcionáře se tak celkově rozděluje 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník z toho dostává zhruba 19 miliard, loni získal 54 miliard korun.

I podle červnových odhadů například agentury Bloomberg si stát mohl říct o dividendu až 108 korun na akcii. Výnosy z dividend tak mohl opět použít na pokrytí mimořádných výdajů, o kterých nyní mluví. Ale neudělal to a upřednostnil pokračování mimořádné daně.

Šéf právního oddělení ČEZ Ondřej Landa na valné hromadě v červnu uvedl, že ČEZ nemusí platbu daně právně napadat, protože její dopady nejsou tak výrazné a nemají „rdousící efekt“. Investor a významný minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr na to tehdy reagoval, že majoritním akcionářem ČEZ je stát a ten je také příjemcem windfall daně. „Je nepochybné, že jediný kdo je v tomto řetězci poškozen jsou minoritní akcionáři, na které evidentně podle odpovědi představenstvo společnosti nebere potaz,“ dodal.

Šnobr v dubnu řekl, že kvůli windfall tax bude po představenstvu ČEZ požadovat, aby zažalovalo stát. „Budeme chtít po představenstvu, aby k tomu přistupovalo s péčí řádného hospodáře a aby buď samo podalo žalobu na uplatnění windfall daně, nebo se připojilo k žalobě jiného poplatníka, který WFT zaplatil a bude ji chtít žalovat a vrátit,“ prohlásil tehdy.

Trestání za drahé emisní povolenky

Nedává také zcela smysl tvrdit, že u energetik měla být mimořádná daň zavedena kvůli tomu, že těžily z vysokých cen elektřiny. A že až ceny elektřiny začnou klesat, mimořádné zdanění samo skončí. Emisní povolenky, které se do výroby elektřiny z hlediska nákladů propisují a ovlivňují výslednou cenu, ale výrazně zdražily a cíleně mají zdražovat dál.

„Faktem je, že průměrná prodejní cena elektřiny ze strany ČEZ byla v roce 2022 na úrovni 100 eur za MWh a to je aktuálně i tržní cena futures kontraktu celoroční dodávky elektřiny na rok 2025 i při relativně nízké ceně povolenky. Původní odborně­‑politický vzorec výpočtu windfall zdanění v elektroenergetice totiž nebral v úvahu, že mezi srovnávacím obdobím let 2018 až 2021 a let 2023 až 2025 vzrostla tržní cena povolenky určující cenu elektřiny v našem regionu o 600 procent z ceny 15 eur za tunu až na 90 eur. Celé se to zvrhlo ve zdanění zisků, které ale vláda skrze podporu transformace evropské energetiky a růst ceny povolenky výrobcům elektřiny sama nařizuje, nutí plnit a i na půdě EU ji trvale podporuje. Dohromady nepochopitelné,“ uvádí k tomu Šnobr.

Fialovy výroky o investorech se „stamilionovými majetky“

Silně nepochopitelné a nepochopené bylo tvrzení premiéra Petra Fialy o tom, že minoritáři ČEZ jsou hlavně lidé se stamilionovými majetky. „Když mluvíme o menšinových akcionářích, tak si nemůžeme představit drobné střádaly, myšleno pozitivně, ale to jsou často velcí bohatí podnikatelé se stamilionovými majetky,“ uvedl už na jaře premiér v rozhovoru pro podcast Crunch.

Stát drží v ČEZ prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. Podle údajů o akcionářské struktuře podíl dalších právnických osob činí zhruba 17 procent. Fyzické osoby (především čeští investoři) ovládají 13 procent.

Kvalifikovaní minoritní akcionáři společnosti, tedy ti, kteří ovládají více než jedno procento, jsou pak pouze čtyři. Oficiálně jde o americkou investiční skupinu BlackRock a poté o „domácí“ investory, mezi nimiž je zmíněný Michal Šnobr a ve shodě s ním jednající společnosti J&T, Tinsel Enterprises a Hamafin. Poté prostřednictvím společnosti Belviport finančník Pavel Tykač a nakonec Tykačův spolupracovník Petr Nešetřil prostřednictvím firmy Abaretia.

Minoritních akcionářů je celkově necelých 160 tisíc. Podle údajů z Centrálního depozitáře cenných papírů z konce loňského roku se z 96 procent jednalo o české občany. Důležitou informací je pak především to, že téměř 100 tisíc z nich jsou drobní investoři vlastnící maximálně 100 kusí akcií. To jde zcela proti výrokům Fialy.