Vláda dluží odpovědi na klíčové otázky. Hrozí nebezpečná závislost na dovozu elektřiny z Německa
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu. Což je v zimních měsících, kdy je produkce obnovitelných zdrojů nízká, stejně nereálné. Spolek energetiků zaslal premiérovi a členům vlády dopis, v němž požaduje vysvětlení těchto i mnohých dalších otázek. Jednou z nich je i to, proč stále nebyla zveřejněna očekávaná každoroční zpráva o zdrojové přiměřenosti vydávaná provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Resort průmyslu redakci sdělil, že dopis obdržel a sepisuje odpověď.
Aktualizovaná Státní energetické koncepce má reagovat mimo jiné na cílené zdražování velkých výrobních zdrojů energie. Výroba elektřiny z uhlí je už teď ztrátová, což způsobil růst cen povolenek a naopak zlevňování silové elektřiny. Uhelné elektrárny se proto dostaly do záporného spreadu a jejich majitelé říkají, že je zavřou mnohem dříve, než plánovali. Pavel Tykač zatím stále tvrdí, že své elektrárny zavře už příští rok.
Vláda tvrdí, že nahradit uhlí, na kterém je, počítáme-li také teplárny a závodní elektrárny, závislá více než polovina všech tuzemských energetik, nebude problém. Mělo by to prý fungovat za pomoci plynových elektráren, stavby nových obnovitelných zdrojů a dovozu elektřiny ze zahraničí.
Je však obtížné představovat si, že nahradíme uhlí plynem v situaci, kdy v současnosti ani nestavíme plynové elektrárny. Mluví se přitom o nutnosti postavit tři nové paroplynové elektrárny do roku 2030. Stejně tak nám chybí dlouhodobé kontrakty na dovoz plynu, což měl řešit stání obchodník s plynem, který stále nevznikl. Problém je i v nedostatečných kapacitách přečerpávání v terminálech a také v dlouhém čekání na nezbytné parní turbíny. Podrobněji to píšeme zde.
Vláda k tomu říká pouze to, že připravuje opatření na zjednodušení povolování nových plynových zdrojů, kdy mají být plynové elektrárny o výkonu 100 MW a více zařazeny pod stavby pro energetickou bezpečnost. Tím se na ně budou vztahovat zjednodušené povolovací procesy.
Po jednání vlády 12. června představil ministr průmyslu Jozef Síkela tzv. superkritický scénář, na kterém spolupracoval provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Ten vychází ze situace, že za rok zavřou Tykačovy elektrárny i elektrárny Sokolovské uhelné (ta ponechává zatím možnost pokračovat v elektrárnách Tisová a Vřesová alespoň s výrobou tepla) a v roce 2027 zavře s výjimkou nejmodernějších Ledvic své uhelné elektrárny i ČEZ. Do toho scénář počítá s dočasným odstavením jednoho jaderného bloku, nefunkčním vedením pro dovoz elektřiny z Německa a pomalým rozvojem OZE. „I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována,“ tvrdil Síkela.
Jak můžeme věřit „superkritickému“ scénáři?
Nikdo však nikdy neukázal, z jakých výpočtů a faktů se vycházelo. Původně se počítalo s koncem uhlí v energetice v roce 2038, následně v roce 2033 a nyní s rokem 2027 a vláda přesto nepřipouští, že by mohl nastat opravdový problém. Naše energetická koncepce samozřejmě počítá i s tím, že skončí naše soběstačnost ve výrobě elektřiny a její export. A že budeme víceméně odkázáni na dovoz z Německa, které se přitom už samo stalo z vývozce elektřiny jejím dovozcem.
Ovšem „superkritický“ scénář neříká, jak si můžeme být jisti, že bude možné elektřinu vždy od někoho dovézt, především pak v zimním období, kdy počasí výrobě z OZE nenahrává. Stejně tak nám neříká, kde vezmeme potřebné plynové zdroje a plyn. Stejně tak předpokládá velmi optimistický rozvoj obnovitelných zdrojů a to, že naše přenosová síť připojování těchto nových zdrojů zvládne. „Dovoz elektřiny neohrozí její dostupnost a zákazník opravdu nepozná rozdíl mezi elektřinou vyrobenou v zahraničí nebo v Česku,“ řekl k tomu pouze ministr Síkela.
„V realizovaném dekarbonizačním scénáři (analýza ČEPS MAF CZ 2022 z března 2023) znamená odstavení uhelné energetiky problém s nedostupností elektrické energie v roce 2040 v objemu 1085 hodin v roce. Nyní stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu a ČEPS popírají ve svých scénářích, že by takový problém nastal. A to dokonce v tzv. superkritickém scénáři s výrazným urychlením odstavení uhelné energetiky do roku 2030. Co se v energetice zásadně zlepšilo, aby toto varování neplatilo? Proč ministerstvo průmyslu neseznámí odbornou i širokou veřejnost s výpočty a plány, na kterých je stanovisko vlády deklarované na tiskové konferenci 12. června založeno? Kdo jmenovitě je za tyto plány a výpočty odpovědný?“ ptají se například zástupci spolku Realistická energetika a ekologie.
Redakce se tázala, zda se premiér a příslušní ministři s jim adresovaným dopisem seznámili a zda se budou k otázkám a nejasnostem vyjadřovat. Mluvčí ministerstva průmyslu potvrdil, že nyní dokončují písemnou odpověď na dopis.
„Ve spolupráci s ČEPS jsme zanalyzovali nejrůznější scénáře možného dalšího vývoje české energetiky, včetně různé rychlosti útlumu uhlí pro výrobu elektřiny. Při těchto analýzách MPO zohledňovalo také výrobu tepla z uhlí. V návaznosti na to MPO připravilo pozměňovací návrhy k novele energetického zákona LEX OZE III, které nám umožní se připravit na rychlejší než očekávaný útlum uhelných zdrojů,“ řekl redakci mluvčí Marek Vošahlík.
„Výpočty o dostatku elektřiny pro její dovoz ze zahraničí využívají data poskytovaná všemi provozovateli přenosových soustav v Evropě. Tyto modely vyhodnocují dostupnost elektřiny pro každou hodinu každého dne, včetně tedy každého ročního období, jak na úrovni EU, tak v jednotlivých členských státech. Tato data od provozovatelů přenosových soustav jsou následně zpracovávána organizací ENTSO-E (Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav), která agreguje a připravuje evropské posouzení výrobní přiměřenosti. Toto posouzení následně schvaluje ACER (Agentura pro spolupráci evropských regulátorů),“ uvedl Vošahlík.
I nadále MPO tvrdí pouze to, že i rychlý útlum uhlí se dorovná vyšším objemem dovozu a postupným převisem dovozu elektřiny nad vývozem. „Vypočítané modely, včetně těch kritických, potvrzují, že kombinace elektřiny vyrobené v České republice s elektřinou dostupnou pro její dovoz bude dostatečná. Stejně tak má Česká republika dostatečné přeshraniční kapacity pro dovoz elektřiny a plánuje navíc jejich dalších posílení. Česká republika již nyní v určitých chvílích dováží elektřinu z ekonomických důvodů, například v roce 2022 to bylo 16 TWh,“ sdělil mluvčí.
ČEPS čeká na podzim
Stále se také čeká na zveřejnění každoroční zprávy o zdrojové přiměřenosti, kterou zpracovává ČEPS, a která bývá vydávána na přelomu února a března. Právě na zprávu ČEPS by měla reagovat i aktualizovaná Státní energetická koncepce.
„ČEPS do analýzy zdrojové přiměřenosti MAF zahrnuje širokou škálu dostupných dat o budoucím vývoji zdrojového mixu. Vzhledem k tomu, že v oblasti vývoje výrobních zdrojů ČR dochází v posledních měsících k dynamickým změnám, jejichž výsledek bude mít na podobu MAF významný vliv, pozdržela ČEPS vydání MAF, aby mohla zapracovat nejaktuálnější informace z této oblasti. Přesné datum vydání nedokážeme předjímat, nicméně předpokládáme je v podzimních měsících letošního roku,” sdělil redakci mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
To následně potvrdilo i MPO. „Hodnocení výrobní přiměřenosti MAF CZ 2023 by mělo být zveřejněno v druhé polovině tohoto roku. Došlo k dílčímu posunu termínu zveřejnění z důvodu toho, aby došlo ke sjednocení s aktuálně schvalovanými strategickými dokumenty,“ uvedl Vošahlík.