Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Pád švýcarské ikony

Švýcarské banky nejsou problém švýcarský. Jsou obrovský problém globální. Právě Credit Suisse spolu s konkurenční United Bank of Switzerland (UBS) jsou nejdůležitějšími evropskými investičními bankami, hrajícími ve stejné lize s americkými. Patří na čelná místa třicítky evropských bank považovaných za takzvaně systémově důležité. Prakticky to znamená, že jsou tak velké, že jejich problémy mohou ohrozit celý globální finanční systém. Proto když bylo koncem minulého týdne zjevné, že Credit Suisse rychle ztrácí důvěru klientů, kteří stahují peníze, a investorů, zbavujících se jejích akcií, švýcarská vláda a centrální banka musely rychle jednat.

Sebere Petr Fiala odvahu a oddálí lidem důchod jako Emmanuel Macron?

Máloco v politice si žádá větší odvahu než odsunutí starobního důchodu do vyššího věku. Nic nedráždí lidi bez ohledu na to, jak jsou aktuálně staří a kolik jim do penze zbývá. Zároveň není politický zásah, který by stárnoucí evropské země propadající se do chronických státních dluhů potřebovaly víc. Důchody polykají největší část státních rozpočtů. U nás skoro třetinu. A když se dost výrazně změní poměr mezi těmi, kdo pracují a kdo jsou v penzi, státu se odlehčí od výdajů víc než všemi ostatními úsporami a reformami dohromady.

Kdo nám tady rekordně zdražuje jídlo

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal v pátek 10. března zprávu o situaci na evropském trhu s vejci. Jejich stoupající ceny jsou jedním ze symbolů éry rekordního zdražování jídla. Česká republika se stala s náskokem evropským rekordmanem ve zdražování vajec. Proti lednu 2022 u nás jejich cena stoupla o 85 procent. Aktuálně v únoru už o 95 procent, tady ale zatím chybí evropské srovnání. Za námi jsou Maďaři s 80 procenty a Slováci se 79 procenty. Obecně platí, že čím je země bohatší a leží víc na západě Evropy, tím vejce stejně jako ostatní potraviny zdražují méně. Ten trend platí obecně pro celou inflaci, ale zrovna u potravin je to vidět skutečně dramaticky.

Proti zdražování s prověrkou na přísně tajné

Jak se pozná, že Česká národní banka dobře funguje a plní správně svůj ústavou daný mandát? Když širší veřejnost vůbec nezajímá. Ceny jsou stabilní a není důvod se zabývat tím, kdo jsou ti, komu prezident republiky svěřil péči o ně. Když se začne něco vážného v ekonomice dít, guvernéři se ocitnou na prvních stránkách novin včetně těch bulvárních. Jejich rozhodnutí najednou ovlivňuje životy milionů lidí. Proto si toho média přirozeně všímají. V historii České republiky se guvernéry pod ostrou veřejnou palbou stali jen dva.

Mají být senioři jedinými, koho nezasáhne rekordní inflace?

Prezident Petr Pavel odmítá tradičních startovních sto dní hájení a naopak slibuje, že co nejdřív představí svůj plán na prvních sto dní. „Radši budu kritizován za příliš aktivní start,“ hlásí nová hlava státu. Petr Pavel správně cítí, že si žádných sto dní na rozkoukávání nemůže dovolit. Jeho start bude hodně ostrý. Agenda, kterou musí řešit, nepočká. Odklad nesnese ani jedna ze tří klíčových linií, jimiž jsou rychle a jasně se postavit k vládnímu omezení valorizací důchodů, dále vyřešení situace v ČNB a výběr sedmi nových ústavních soudců.

Co čekat od kohabitace Petrů Pavla a Fialy

Středeční půlnocí skončilo desetiletí s prezidentem Milošem Zemanem. Skončilo ostudně až tragikomicky. S ním se uzavřela i desetiletá éra kohabitace Andreje Babiše s Milošem Zemanem. Prvně jmenovaný totiž vstoupil do vlády jen rok poté, co Zeman usedl na Pražský hrad. Z té éry nám zbude posunutí řady limitů možného a představitelného, rekordní inflace a ztráta dlouhodobé čestné ctnosti stabilních cen. Na startu jsou tři velké výzvy.

Neslavné odcházení Miloše Zemana

Ve chvíli pondělní uzávěrky tohoto vydání Týdeníku Echo zbývaly prezidentu Miloši Zemanovi na Pražském hradě už jen poslední dva dny. S funkcí se rozloučil rozhovorem pro televizi CNN Prima. Ten rozhovor je velmi upřímný. Miloš Zeman si na nic nehraje. Nijak se nestylizuje, ba dokonce zcela otevřeně přiznává a pojmenovává věci, které byly po roky jeho vládnutí zjevné. Podstatu Zemanova prezidentování trefně popsal v minulém vydání Týdeníku Echo v textu Přátelé a nepřátelé Miloše Zemana kolega Martin Weiss. Sám Zeman k tomu posledními rozhovory, především tím zmíněným pro Primu, napsal jakési post scriptum.

Zdivočelé zdražování a důchody nás stahují do pasti

Schodek státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku je nejvyšší v historii České republiky. Dosáhl 119,7 miliardy korun. Přesně o tolik stát utratil víc, než dokázal vybrat na daních. Na celý letošní rok počítá sněmovnou schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun. To je obrovský deficit, ale přesto je z únorových výsledků vysoce pravděpodobné, že nakonec bude ještě výrazně vyšší. Muselo by se stát něco mimořádného, aby se tento trend prudkého zvyšování deficitu obrátil.

Vážné ohrožení reputace strážce stabilních cen

Ideální stav je, když centrální banka nikoho nezajímá. Nikdo o ní nepíše. Nikdo o ní nemluví. Jejím jediným mandátem je cenová stabilita. Harmonie, když ceny v celé ekonomice v průměru nerostou ani neklesají o víc než dvě procenta. Zároveň je ve své druhé roli také regulátorem finančního trhu. I tady je ideální, když se o ní nemluví. Znamená to, že žádná banka nebo investiční fond nejsou v ohrožení. Je to jako dobrá pojistka, ideálně o ní nevědět.

Začíná velký souboj o důchody

Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.

Evropa zvládla válečný rok lépe, než čekala

Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.

Troufne si vláda odložit důchod na 68 let už od příštího roku?

Vládní plán na zvýšení věku odchodu do penze už není k vyjednávání. Prohlásila to Élisabeth Borneová, premiérka francouzské vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Řekla to po dvou generálních stávkách, kdy ve Francii v obou případech vyšlo do ulic v odporu proti oddálení penze kolem 1,3 milionu lidí a zemi ochromily generální stávky. Další jsou ohlášené na příští dny, kdy Macronův důchodový plán začne projednávat parlament, v němž prezident nemá většinu a bude muset hledat hlasy i u opozice.

Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky

Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.

Co bude s guvernérem Alešem Michlem

Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.

Touha nebýt důchodcem

Už se stalo skoro klišé říct, že za vším nepovedeným je „špatná komunikace“. Obzvlášť v případě vlády Petra Fialy se to používá od začátku. Gradovalo to u chaotických a dlouho připravovaných návrhů na řešení energetické krize. Teď se to znovu objevuje u nápadů na zásahy do důchodů, které vláda vypouštěním polotovarů testuje ve veřejném prostoru. Jestli je ale v politice na vysvětlování vůbec nejsložitější téma, jsou to právě změny v důchodech. Vyvolávají nejvíc strachu, obav, emocí. U mladých, kterých se ještě netýkají, i u starých, kterých se změny už nedotknou.

Zdroje tu nejsou. Práce do vysokého věku prospívá zdraví a prodlužuje život

Zdroje tu nejsou. Oznámil ministr práce Marian Jurečka po zasedání vlády, která rozhodla o změně podmínek, za kterých se dosud podle zákona automaticky zvyšují důchody. Tato jedna jediná změna ušetří letos v rozpočtu skoro 20 miliard korun. A každý následující rok ještě víc. Kabinet Petra Fialy posílá do parlamentu změnu valorizací penzí. Ta dosud fungovala tak, že vždy od ledna se důchody automaticky zvedaly o růst cen z předchozího roku plus dvě třetiny růstu reálných platů.

Testovací jízda Fialovy vlády

Teď, nebo nikdy. Vláda Petra Fialy správně chápe, že jestli chce být něčím víc než pasivním průvodcem země po šikmé ploše úpadku do čím dál větších státních dluhů a čím dál víc přebujelého státu, musí začít konat právě teď. V ideálním okně příležitosti, kdy zbývá relativně dost času do příštích parlamentních voleb na podzim 2025. Nastalo ideální období na nepopulární kroky, ohlašuje ministr financí Zbyněk Stanjura. A už je spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou postupně ohlašuje ve veřejné debatě. Nic z toho zatím nemá konkrétní podobu. Nic není projednané vládou ani koaliční radou.

Jak nejvýhodněji ovládnout ČEZ

Jak plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, aby to daňové poplatníky vyšlo co nejlevněji a zároveň se minimalizovalo riziko žalob současných soukromých akcionářů kvůli poškození vlastnických práv? Touto soutěskou musí projít kabinet Petra Fialy dřív, než ČEZ podepíše smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, na něž je aktuálně rozjetý tendr. Tři uchazeči o stamiliardovou zakázku – kanadsko-americký Westinghouse, francouzský Électricité de France a jihokorejská KHNP – už loni v listopadu podali první indikativní nabídky.

Proč se u nás zdražuje stále násobně rychleji než jinde v Evropě

Téměř ve všech zemích Evropské unie i ve Spojených státech konečně po roce s historicky nejvyšší inflací, která nenastala po desítky let, začal v lednu růst cen zmírňovat. Průměrné zdražování v Unii se v lednu snížilo na 10,4 procenta z prosincových 11,1 procenta. Ve Spojených státech inflace mezi prosincem a lednem klesla ze 7,1 na 6,5 procenta. Pár příkladů z Evropy: v Nizozemsku zpomalilo zdražování z 10,35 na 8,05 procenta.

Jurečka si nebezpečně zahrává se selektivními důchody

Po prezidentské volbě se vláda Petra Fialy pomalu sbírá k nějakým zásahům do neudržitelného státního rozpočtu, který dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun více, než je schopen vybírat na daních. Je dobře, že se nevyhýbá výdaji největšímu, přes nějž se přerozděluje třetina celého rozpočtu. Na důchodech letos stát utratí 671 miliard korun. Je dobře, že kabinet otevírá velmi nepopulární a politicky obtížně vysvětlitelné téma. Oddálení důchodu do pozdějšího věku.

Vláda se chystá sáhnout na věc nejcitlivější

Po prezidentské volbě se otevřelo unikátní okno příležitosti do chvíle, než začne kampaň na parlamentní volby na podzim roku 2025. Vládní koalice má většinu ve sněmovně, v Senátu. Na Hradě už brzy usedne prezident Petr Pavel. Kabinet Petra Fialy už začal testovacími balonky ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce Mariana Jurečky sondovat nálady společnosti na zamýšlené kroky. Veřejnou debatou už proudí nápady na zvýšení daní z přidané hodnoty nebo na daně z nemovitostí. Vypustilo se ale i téma nejcitlivější. Změny ve starobních důchodech.

Nový hradní dvůr Petra Pavla

Vyvětrat. Vyčistit. Vyměnit. Prověřit. Otevřít. To jsou slova, která nejčastěji znějí z úst nově zvoleného prezidenta Petra Pavla o přebírání úřadu a Pražského hradu po dosluhujícím prezidentovi Miloši Zemanovi. Předávání moci má být fakticky i symbolicky tlustou čárou a novým začátkem. Jinou érou. Navazovat se nebude skoro na nic. Změní se skoro všechno. Žádné střídání mezi českými prezidenty zatím nebylo tak ostře kontrastní. Václav Klaus se proti Václavu Havlovi vymezoval v mnohém. Ale měli za sebou dlouhou a pro zemi úspěšnou kohabitaci v rolích prezidenta a premiéra.

Viceprezident Petr Kolář? Nebo nový Nejedlý?

Zvolený prezident Petr Pavel má za sebou velmi akční první týden ve funkci. Schůzky s ústavními činiteli, ředitelem BIS, telefony se zahraničními státníky. Hodně rozhovorů pro média, v nichž nastiňuje představu svého prezidentství. Je z toho všeho zřejmé, že chce udělat skutečně tlustou čáru za érou současného prezidenta Miloše Zemana. Pavlovský Hrad má být vlídný, otevřený, civilní. Bez hradních zahrad za policejními kontrolami a nedůvěryhodné skvadry nejbližších spolupracovníků, vůči nimž se Petr Pavel ostře vymezuje.

Přestala jsem číst sociální sítě. Kvůli duševnímu zdraví

Na to, že nově zvolený prezident Petr Pavel získal s 3 359 151 nejsilnější mandát v historii České republiky, měla velký vliv i aktivní podpora jeho poražených soupeřů z prvního kola v čele s Danuší Nerudovou a téměř 14 procenty voličů, kteří dali hlas jí. A podle modelů po prezidentské volbě drtivá většina z nich v druhém kole podpořila Petra Pavla. Právě s Danuší Nerudovou diskutovali v úterý 24. ledna, tři dny před druhým kolem, ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla duchovní otcové tohoto projektu a aktivní pozorovatelé voleb Dalibor Balšínek a Michael Žantovský.

Prezident s nejsilnějším mandátem

Referendum o Andreji Babišovi skončilo jeho drtivou porážkou. A zvolením Petra Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem v historii České republiky při nejvyšší volební účasti. Armádní generál ve výslužbě dostal skoro 3,4 milionu hlasů. Andreje Babiše porazil rozdílem téměř milionu voličů. Byl to největší rozdíl ze všech českých přímých prezidentských voleb. Když před pěti lety vyneslo Miloše Zemana na Pražský hrad necelých 2,9 milionu hlasů, rozjela se velká debata, jak obrovskou moc a sílu mu tato podpora dává. Teď jsme ještě skoro o půl milionu výš.

Vysoký účet za strašení

Strach je mimořádně silná emoce, která manipuluje s politikou i ekonomikou. V politice to právě teď v přímém přenosu sledujeme jako z učebnice pro manipulátory. Andrej Babiš bez zábran zneužívá strachu lidí z války, o jehož síle ho pečlivě přesvědčily průzkumy. V ekonomice má strach ještě rychlejší a bezprostřednější projevy. Okamžitě manipuluje cenou. Všechny prudké vzestupy a pády měn, cen i celých ekonomik mají na svědomí strachy.

Země tvrdě odmítla Andreje Babiše. Žádné dělení na město a venkov se nekoná

Petr Pavel byl zvolen prezidentem s nejsilnějším mandátem v historii České republiky. Při rekordní účasti 70,5 procenta získal 58,32 procenta hlasů. Se 3 358 926 voliči s obrovským náskokem překonal sílu mandátů Miloše Zemana. Ten zvítězil před pěti lety s 2 853 390 hlasy. V roce 2013 získal 2 717 405 hlasů. Ze srovnání je na první pohled vidět, o kolik je Pavlův mandát silnější.

Andrej Babiš se sám likviduje

Největším soupeřem Andreje Babiše v prezidentské volbě není jeho protikandidát Petr Pavel. Je si jím sám Andrej Babiš. Každý den, kdy promluví na veřejnosti, sám sebe likviduje. Zasazuje si ránu za ranou. Byla to odvážná sázka. Andrej Babiš si už před několika lety nechal udělat průzkumy, jaké by měl šance v přímé prezidentské volbě. Dopadly velmi špatně. Ukazovaly velmi silnou nepřijatelnost pro více než polovinu společnosti. Proto tak dlouho hledal nějakého vhodného populárního maskota, který by v jeho dresu do prezidentské volby nastoupil.

Referendum o Babišovi

Andrej Babiš je nejvíc polarizující, odpor většiny společnosti vyvolávající figurou, jakou česká politika po roce 1989 zažila. Tím, že se rozhodl kandidovat v přímé volbě hlavy státu ve většinovém dvoukolovém systému, se v ostrém světle obnažilo, co dlouhodobě ukazovaly průzkumy. Míra odporu vůči němu neklesala. V kampani se naopak jeho ostrou hrou s vyvoláváním strachu z války začala hrotit. Dávno pryč byl smířlivý strýc Andrej Babiš, jak se snažil prezentovat po ohlášení prezidentské kandidatury. Na scéně řádí Andrej Babiš, tak jak ho všichni znají od nástupu do politiky.

Novější články Starší články