Zvolený prezident Petr Pavel má za sebou velmi akční první týden ve funkci. Schůzky s ústavními činiteli, ředitelem BIS, telefony se zahraničními státníky. Hodně rozhovorů pro média, v nichž nastiňuje představu svého prezidentství. Je z toho všeho zřejmé, že chce udělat skutečně tlustou čáru za érou současného prezidenta Miloše Zemana. Pavlovský Hrad má být vlídný, otevřený, civilní. Bez hradních zahrad za policejními kontrolami a nedůvěryhodné skvadry nejbližších spolupracovníků, vůči nimž se Petr Pavel ostře vymezuje.

Hned po vítězství se proto přirozeně soustředí pozornost na to, koho si přivede na Hrad jako nejbližší spolupracovníky. Ty oficiální, na formální funkce, postupně Pavel zveřejňuje. Klíčoví jsou ale lidé, kteří na něj budou mít skutečný vliv. Když se v prvním televizním rozhovoru minulou neděli moderátor České televize Václav Moravec Petra Pavla ptal, kdo ho bude držet nohama na zemi, aby nezblbnul mocí (jak se obával při svém nástupu na Hrad Václav Havel), Petr Pavel vychválil kritický přístup a realismus své ženy Evy. Když moderátor žádal druhého nejdůležitějšího člověka, Petr Pavel neváhal a vyslovil jméno diplomata Petra Koláře.

Muže, který byl strůjcem a mozkem Pavlovy kandidatury, který si ale zároveň velmi dobře uvědomoval, že by se měl držet spíš v pozadí, aby novému prezidentovi nebyl přítěží. Během voleb se Petr Kolář rozumně držel v ústraní. Vůbec nepřišel do štábu svého přítele Petra Pavla v pražském Operu. Na sociálních sítích se chlubil, jak slaví doma. V poslední předvolební debatě v Českém rozhlase Petr Pavel Kolářovu roli vtipně zlehčoval tím, že jediným Kolářem na Hradě bude protokolář.

Po vítězství zábrany padly. Ve Foru Karlín svítila na plátně velká Kolářova fotografie s titulkem „přítel po boku“. Tím role mozku v zákulisí končí. Zábrany padají úplně. Petr Kolář začíná být v médiích skoro aktivnější než Petr Pavel. Podle vlastních slov poskytuje rozhovor každému, kdo si řekne. A ty rozhovory jsou výživné. Začíná to v Deníku N, který financují mecenáši Petra Pavla. Petr Kolář v něm naznačuje, jaký byl tlak sponzorů a kulturní fronty, aby místo Pavla původně kandidoval on sám. „Podobně to bylo s Liborem Winklerem (jeden z hlavních mecenášů Petra Pavla i Deníku N, pozn. red). Ten mě dříve přesvědčoval, abych kandidoval, a potom, když jsem mu řekl, že to bude Petr Pavel, okamžitě po prvním kontaktu viděl, že ten člověk má potenciál. Viděl, že je to zakopaná hřivna, kterou jen bylo potřeba vykopat. Tak jsme ji vykopali,“ popisuje Kolář zrod nového prezidenta. A pokračuje. „Byla tady mezi lidmi prostě poptávka. Pocítil jsem to sám na sobě, ti lidé hledali někoho, koho by mohli podpořit. Já sám jsem se dostal do situace, kdy mi to bylo až nepříjemné, když vás obklíčí a řeknou vám, že si vás vybrali a že budete kandidovat. David Koller třeba nabízel, že bude dělat koncerty, Jiřinka Šiklová mi volala několikrát denně, Petr Pithart… Já jsem nemohl, nechtěl jsem, nevěřil jsem tomu, že bych byl úspěšný. Tedy myslím si, že bych byl dobrý prezident, ale nebyl bych dobrý kandidát.“

Tady je vysvětlení. Petr Kolář vnímá Petra Pavla jako svého druhu náhradníka. Cítí, že na tom místě měl sedět on sám. Proto se neovládne držet se v pozadí. Tlačí se dopředu, čímž bude novému prezidentovi, svému příteli, jen škodit.

Petr Kolář ví, proč by jako kandidát nemohl uspět. Jeho životopis je jistě prestižní, ale také kontroverzní. Není příliš zřejmé, čím se živil posledních deset let, poté, co v roce 2013 opustil diplomacii a krátké angažmá v PPF. Tvrdí o sobě, že je jako osoba samostatně výdělečně činná konzultantem pražské pobočky americké právní a lobbistické firmy Squire Patton Boggs. Přiznává, že pracuje pro Českou zbrojovku při její akvizici Coltu v Americe. Zmiňuje, že zastupuje ČEZ ve sporu o dodávky s ruským Gazpromem. O dalších klientech ale mluvit nechce. Prý jedině když budou sami ochotni zveřejnit, že pro ně pracuje. Proč by to soukromé firmy asi tak dělaly? Udělat by to měl člověk, kterého prezident sám označuje za nejbližšího rádce.

Samotná firma Squire Patton Boggs pracovala od roku 2014 do roku 2017 pro ruskou Gazprombank. Dceřinou firmu Gazpromu. Snažila se ji ochránit před západními sankcemi, které byly na ruské firmy uvaleny po anexi Krymu v roce 2014. Záznamů o tom jsou plná seriózní anglosaská média od Washington Post po Financial Times. „Tlačení agendy protivníků Spojených států je ve Washingtonu velký byznys. Obrovský rozsah těchto vztahů začal být bolestně jasný poté, co Vladimir Putin napadl Ukrajinu. Velké lobbistické firmy jako BGR, Squire Patton Boggs, The Glover Park Group a mnohé další braly miliardy od ruských oligarchů, ruských bank a čínských technologických firem, aby jim pomáhaly snížit risk západních sankcí,“ píše v komentáři z 5. října 2022 Washington Post. Squire ukončila práci pro Gazprom v roce 2017. Tři roky po anexi Krymu. Kancelář v Rusku zavřela až loni, po napadnutí Ukrajiny.

Nikdo neříká, že Petr Kolář přímo pracoval na těchto aktivitách. Pracoval ale (byť jako osoba samostatně výdělečně činná) pro firmu, která se na těchto obchodech podílela. Nosil její dres. A tím, že nechce zveřejnit jména svých klientů, vyvolává podezření, kdo to asi je. Zvlášť ve chvíli, kdy zdůrazňuje, že dnes se věnuje hlavně energetice. Geopoliticky nejcitlivějšímu oboru současnosti. Představa, že prezident má vedle sebe člověka, jehož vazby v energetice veřejnost nezná, je sama o osobě nebezpečná a jde proti Pavlově deklarovanému otevřenému prezidenství. Petr Kolář ostře kritizuje Zemanovy čínské a ruské aktivity. A sám pracoval pro firmu, která je evidentně provozovala.

Ta nezdrženlivost, s níž se dere do veřejného prostoru a zároveň nechce vysvětlovat, kdo ho platí, je pro Petra Pavla hned na startu kariéry velmi nebezpečná.

Petr Kolář odmítl na přímý dotaz autorky tohoto textu na své byznysové aktivity a roli na Hradě odpovědět se slovy, že „když má pocit, že dává příliš mnoho rozhovorů médiím, tak ona bude první, komu ten rozhovor nedá“.

Ve vzduchu zůstávají zásadní otázky. Bude mít Petr Kolář diplomatický pas? Petr Pavel už ohlásil, že sice na Hradě nebude mít svoji kancelář, ale bude moci užívat nějaké prostory. Petr Kolář má jistě velké diplomatické zásluhy, jeho aktivity posledních deseti let jsou ale silně zamlženy. Když je nechce vysvětlovat, nemůže si stěžovat, pakliže ho někdo srovnává s Martinem Nejedlým. Zvlášť když se u toho chová, jako by byl viceprezident.