Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.

Byla to složitá doba. Inflace prudce stoupala a Aleš Michl dlouhodobě patřil k odpůrcům zvyšování úrokových sazeb. Spolu s Oldřichem Dědkem byl v menšině, takže hlasování v radě prohrával 5 : 2 a centrální banka šla s úroky nahoru. Ve finančních kruzích se spekulovalo, kdo bude nový guvernér. A prezident Miloš Zeman se rozhodl, že se jím může stát jen ten, kdo zaručí, že nezvýší úrokové sazby. Když  se objevilo Michlovo jméno, mnohé to překvapilo. Ve hře bylo ještě pár dní předtím jméno úplně jiné. Prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Ten s tím fakticky počítal. Jenže pak přišel za prezidentem jeho protokolář Vladimír Kruliš s tím, že mu Aleš Michl slíbil, že jeho i osobního tajemníka prezidenta Hlinovského po konci na Hradě zaměstná v centrální bance. A prezident se rozhodl pro Aleše Michla.

Bývalého poradce Andreje Babiše a moderátora jeho satirického facebookového pořadu Babišova kavárna. Muže, který se ve finančních kruzích netěšil dobré pověsti. Proto také začala koruna po ohlášení jeho jména padat. A zároveň se začalo spekulovat, že by Aleš Michl z řady různých důvodů mohl mít problém získat bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné, kterou po guvernérovi žádá vnitřní předpis České národní banky.

V Echu jsme proto začali příběh nového guvernéra pečlivě sledovat a dotázali se také na bezpečnostní prověrku. Česká národní banka potvrdila, že o ni požádal 16. května. Na přísně tajné má Národní bezpečností úřad ze zákona devět měsíců. Tak se kolega Jakub Fujáček dotázal po uplynutí lhůty, jestli ji guvernér dostal. ČNB odpověděla, že zatím ne. Upozornila ale, že mezitím byl kvůli válce na Ukrajině v zemi na šest týdnů vyhlášen nouzový stav. Během něj se všechny lhůty pozastavují. Tedy i ta Michlova. Jestli prověrku má, nebo ne, bude tedy definitivně známo koncem března. Znovu se řádně oficiálně zeptáme. Poté ještě může sám z vlastní aktivity ředitel NBÚ lhůtu prodloužit až dvakrát o devět měsíců. Je to ale jeho samostatné rozhodnutí.

Michlova bezpečnostní prověrka trvá dlouho. Jeho předchůdce Jiří Rusnok ji dostal za čtyři měsíce. Ani ne za polovinu řádné lhůty.

Otázka je, co se bude dít, pokud Aleš Michl prověrku nedostane. Je zřejmé, že bez ní nemůže plnohodnotně vykonávat svůj mandát. Nemohl by například přijít na Bezpečnostní radu státu nebo na vládu, pokud se budou projednávat věci tak závažné, které žádají prověrku na přísně tajné. Pak přichází debata o § 6 odstavce 10 zákona o České národní bance. „Člen bankovní rady může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestane-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo dopustil-li se vážného pochybení. Rozhodnutí o odvolání guvernéra se doručuje rovněž Radě guvernérů Evropské centrální banky.“ Rozhodnutí, jestli Aleš Michl nesplňuje podmínky výkonu funkce, bude muset učinit prezident Petr Pavel. Podle § 6 odstavce 2 zákona o ČNB: „Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky.“

Kdyby Aleš Michl s odvoláním nesouhlasil, může se bránit u Ústavního soudu. Právo rozhodnout o jeho odvolání má ale prezident. Tým hradních právních poradců v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou může mít před sebou první velký test prezidentských pravomocí. Více se dovíme koncem března, kdy Česká národní banka musí sdělit, jestli guvernér Aleš Michl prověrku na přísně tajné dostal, nebo ne. Případně jestli šéf NBÚ sám aktivně prodloužil lhůtu.