Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Odstřiženi od Ruska

Jak moc se toho může změnit za jediný rok. A jak rychle se může podařit něco, co bylo v atmosféře toho roku předchozího považováno skoro za nemožné i pro velké optimisty. Před necelým rokem se cena plynu v Evropě dostala na historický rekord a všechny vyděsila. Třiadvacátého srpna se plyn v nizozemském uzlu TTF, pro Evropu referenčním, prodával za 336 eur za MWh. Blížil se podzim. Řada zemí v čele s Německem měla v lepším případě poloprázdné zásobníky. Evropa se snažila v rámci sankcí o odstřižení od ruského plynu. Vypadalo to ale spíš jen jako zbožné přání než realita.

Nejmocnější žena země mluví a koruna padá

Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.

Dotované domky, zvyšování daní a lobbování za víno nefungují

Je to pozoruhodné. Politiku koaliční vlády Petra Fialy nejvíce ovlivňují strany, jejichž podpora voličů setrvale klesá. Až na hranu vstupu do Poslanecké sněmovny. V jednom případě dokonce i pod linii ponoru. Premiér i ministr financí Zbyněk Stanjura vždy, když nejsou schopni prosadit větší úspory ve výdajích státu a naopak porušují slib koalice Spolu a sahají ke zvyšování daní, tvrdí, že je to bolestný kompromis koalice pěti stran. Zvyšování daní a odpor k větším zásahům do výdajů v koalici reprezentují dvě strany: STAN a lidovci.

Bude to konec kapitálového trhu v Česku

Přesně před rokem premiér Petr Fiala ohlásil vládní ambici kompletně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, která finišuje tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren. Stát v ní nyní vlastní sedmdesát procent akcií a zbývající část se obchoduje na burze, kde je jedním z nejatraktivnějších titulů. Pro mnoho lidí byla právě rychle sílící akcie ČEZ investicí, která jim chránila peníze před inflací, nebo pojistkou na důchod. Kabinet teď poslal do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků.

Vláda Petra Fialy nabízí dotace do každé rodiny

Mezinárodní měnový fond přinesl pěkné srovnání. Je z dat, která jsou veřejná. Pravidelně se publikují. Ale teprve když se v delším časovém horizontu ukážou na grafu, je vidět trend. Od finanční krize roku 2008 vzrostla ekonomika Spojených států v běžných cenách o 82 procent. V eurozóně za stejnou dobu jen o 6 procent. V celé Evropské unii byl růst jen trochu vyšší. Eurozóna je ale jádrem Evropy, kde se rodí politika, která má tyto konkrétní následky.

Vláda si půjčí na nový dotační byznys

Před dvěma lety, 21. července 2021, na rekordně dlouhém summitu v Bruselu premiéři zemí Evropské unie poprvé překročili jednu z tvrdých červených linií. Poprvé v historii schválili společné evropské dluhy. Proti byly především bohaté a finančně ostražité země severu Evropy. Německo, Dánsko, Nizozemsko. Nechtěly ručit za dluhy Řeků, Italů, Španělů. Jenže bylo krátce po první vlně covidu, která tehdy silně zasáhla právě země jižní Evropy.

Proč rostou talenty a vítězové na stejných místech

Je to hegemonie. Čtyři z osmi kategorií letošního Wimbledonu mají vítěze z České republiky. Obzvlášť u žen je ta hegemonie skoro kompletní. Markéta Vondroušová vyhrála kategorii žen. Barbora Strýcová se svojí tchajwanskou partnerkou Sie Šu-wej jsou vítězkami deblu. Juniorský debl má vítěze v obou kategoriích. Mezi ženami dominovaly na trávě All England Clubu Alena Kovačková s Laurou Samsovou. Jakub Filip s italským partnerem Gabrielem Vulpittou vyhrál juniorskou čtyřhru. Roland Garros vyhrála Karolína Muchová.

Prezident posílá do Senátu velmi kontroverzního ústavního soudce

Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.

Francie na hraně občanské války

Před sedmi lety, 14. července 2016, povraždil na promenádě v Nice jeden jediný, pro policii jako terorista úplně neznámý radikál běžným civilním kamionem 84 lidí. Mezi oběťmi islamistů byly poprvé děti, včetně miminek. Bylo to půl roku poté, co teroristé, francouzští občané ve třetí generaci, postříleli 250 lidí v pařížském klubu Bataclan a v restauracích v centru města. Rok a půl po útoku na redakci Charlie Hebdo. Emocionální atak na psychiku byl v Nice nejsilnější. Bylo to patrné z řeči symbolů. Po Charlie Hebdo to byly tužky karikaturistů a internet plný bílého Je suis Charlie.

Nárok a návyk na stovky miliard státních dluhů

Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.

Babiš model 3.0. Zrod konzervativce

Babiš se bude prezentovat jako ochránce země proti migraci. Green Dealu, který sám v roce 2019 schválil. A samozřejmě jako bojovník za nízké daně. Na TikToku, Twitteru a Instagramu na nás vyskočí fiskální i společenský konzervativec Andrej Babiš, vábící pravicové voliče. Je to jako s hodnotami. Když někdo potřebuje vytrubovat do světa, jaké hodnoty zastává, jen to ukazuje, že žádné skutečné hodnoty nemá. Ale potřebuje si je pořídit pro vymalování veřejného obrazu, který zrovna v té chvíli potřebuje pro svůj cíl.

Nejhorší, co nás může potkat, je potravinová soběstačnost

Ničivou sílu potravinové soběstačnosti si dokáže představit úplně každý. Je to rozdíl mezi tím, když budete mít na pultu tři másla od tří českých dodavatelů. Nebo jich budete mít třicet od firem z celé Evropy, které se mezi sebou budou přetahovat, abyste si koupili právě to jejich. To je dokonalá konkurence. Nový ministr zemědělství Marek Výborný má na startu vládní kariéry jednu obrovskou výhodu. Jeho předchůdce Zdeněk Nekula nastavil laťku tak nízko, že jeho nástupce by se musel opravdu hodně a aktivně snažit, aby ji nepřeskočil.

V Americe končí pozitivní diskriminace podle rasy a identity

Je to velká lekce, proč jsou nominace do nejvyšších soudů tou vůbec největší a nejdůležitější rolí politiky. Přichází zrovna ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel obsazuje Ústavní soud. A vládní koalice, která má v Senátu, jenž musí soudce schválit většinou, tomu věnuje trestuhodně malou pozornost. Nemá vyjasněno, jaké soudce skutečně chce. Některé ve víru dní pouštěla v chaosu Senátem jen proto, že se bála mediální kritiky, pokud by si je dovolila zablokovat.

Čekání na rozpočtový zázrak

Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace.

Řítí se na nás zelené dotační tsunami

Předseda úřadu Petr Mlsna upozorňuje, že za velké zdražování bohužel vděčíme příliš slabé konkurenci. Zároveň varuje, že se máme připravit na to, že jídlo bude kvůli novým regulacím, které přináší evropský Green New Deal, zdražovat neustále. „Dřív jsme regulovali proto, abychom chránili zájmy lidí. Jejich blahobyt byl cílem všech těch regulací. V poslední době ale už regulujeme proti zájmu člověka, ve jménu ideologie a spásy světa,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Fialova vláda jede na autopilota

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

Proč voliči ODS utíkají přes červenou linii Česka A k Babišovi

Už několik let před parlamentními volbami na podzim 2021 byl v české politice vidět jeden základní trend. Vytvoření červené linie mezi stranami, které později po vítězství koalice Spolu složily současnou vládní většinu, a těmi ostatními. Opozičními ANO a SPD a všemi těmi, kterým se do sněmovny dostat nepodařilo. Sociálními demokraty, komunisty, Trikolórou, stranou Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř těchto bloků Česka A a Česka B. Přestupovalo se od Spolu k PirStanu, mezi ODS a Piráty, STAN a TOP 09.

Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard

Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.

Komunista, který přežil od komunisty ke komunistovi

Jedna z posledních figur ekonomické transformace Československa po roce 1989 se loučí s veřejným angažmá. Někdejší nejpopulárnější politik v zemi, který měl svého času podporu dnes nepředstavitelných 89 procent dotázaných, skončil ve funkci prezidenta Hospodářské komory. Dál už chce být jen soukromou osobou. Všechno, co řekne či napíše, bude prý už jen osobní názor Vladimíra Dlouhého.

Poslední brzda Green New Dealu, nebo zbraň hromadného ničení?

Na ideové konferenci ODS vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek s jedním z nejlepších projevů, které za poslední roky zazněly na téma, kdo drží skutečně největší moc v zemi. Varoval své spolustraníky, že je to ÚS, který se velmi snadno při současném vývoji společnosti k čím dál většímu katalogu nároků, kolektivních práv a stále nových závazků může stát společenskou „zbraní hromadného ničení“. Pokud svou roli bude hrát příliš expanzivně a nebude si stále a znova připomínat, že on je hlídačem, který už nad sebou nemá žádného dalšího.

Dostali jsme se do stavu, kdy dotujeme všechno

Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Nejsou lidi. Zvedněte platy

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.

První velký úspěšný test prezidenta Pavla

Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři. Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.

ČNB selhala. Ze zdražování se stal nový normál

JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.

Proč se vyplatí plnit sliby

Jsou situace, kdy jsou fakta tak zjevná, že slova, která se je snaží vyvracet, omlouvat a zlehčovat, působí spíš jako parodie. K realitě, kterou byl záměr zamluvit a vysedět, pozornost spíš přitáhnou. Jistou maximou tohoto žánru je rozhovor bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera pro francouzský levicový deník Libération ze září roku 2016. Juncker byl daleko za hranicemi své země znám velmi kladným vztahem k většímu množství alkoholu. Něco ve stylu bývalého prezidenta Miloše Zemana v jeho bujarých letech.

Jak zlevnit ČEZ o sto miliard

Hybrid polostátní energetické firmy není dobrý model do současné evropské energetiky, kde se kvůli všem možným regulacím nedají stavět nové elektrárny, aby mohly zemi zajišťovat energetickou bezpečnost a zároveň svým majitelům vynášet zisky. Cíl číslo jedna je často v přímém rozporu s cílem dvě. Soukromí investoři nepodnikají proto, aby zajišťovali energetickou bezpečnost země. To je rolí státu.

Úředně potvrzeno. Jídlo nám zdražili agrobaroni v čele s Babišem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vedený Petrem Mlsnou, pečlivě prozkoumal, kdo, o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Zaměřil se na základní potraviny, jako je mléko, máslo, vejce, mouka a kuřecí maso. ÚOHS potvrdil to, co si každý mohl najít v pravidelných datech Českého statistického úřadu, která srovnávají vzestup cen u zemědělců, výrobců potravin a obchodníků.

Drobní akcionáři ČEZ, plačte

Po roce se vláda Petra Fialy konečně odhodlává k zestátnění elektrárenské společnosti ČEZ. V ní nyní drží 70 procent akcií. Zbytek se veřejně obchoduje na burze. Velkou část z toho balíku drží velké světové investiční společnosti. Především globální penzijní fondy. Zbývající akcie mají skutečně drobní akcionáři. Cenné papíry polostátní energetické firmy jsou jednou z vůbec nejčastějších investic drobných investorů na burze. Dá se dokonce říct, že právě ČEZ je tím, co pražskou burzu táhne. Nemálo lidí mluví o penězích uložených v akciích největší domácí energetiky jako o nejlepším penzijním připojištění.

Z Ústavního soudu se může stát zbraň hromadného ničení

Pozornost je omezená. A když se dějí výrazné věci, které strhnou pozornost, přirozeně za nimi zapadnou často i ty, které jsou z dlouhodobého pohledu ještě důležitější. Lidé toho často i využívají k tomu, aby prosadili něco, od čeho tu pozornost cíleně chtějí odvrátit. Aby jejich plány pokud možno žádnou pozornost nedostaly. Jindy se to naopak děje přirozeně. Jedna věc prostě přehluší ty ostatní. Přesně to se teď daří vládnímu „konsolidačnímu balíčku“, který zaplnil veřejnou debatu tak, že z ní úplně vyřadil třeba zásah do důchodů. A také obsazení klíčové instituce v zemi.

Zdroje tu nejsou. Připlaťte na přímých daních

18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.

Novější články Starší články