Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace. Což se naopak ani náhodou nedá říct o výdajích, které narůstají násobně rychlejším tempem, než vláda čekala. Na celý rok si kabinet naplánoval a ve sněmovně nechal schválit schodek 295 miliard korun. Už v květnu ale stát utratil o 271 miliard korun víc, než dokázal vybrat. Pokud se nestane zázrak nebo nepřijde razantní vládní zásah v podobě snížení výdajů, země míří ke schodku přes 500 miliard korun.

Květnového výsledku se po měsících váhání i vláda vyděsila. Ministr financí přinesl na koaliční radu záchranný plán zbrzdění růstu výdajů. Ten počítal mimo jiné se snížením platů ve veřejném sektoru ještě v letošním roce. Ne s omezením růstu platů, který už sám o sobě kvůli stále velmi vysoké inflaci znamená propad životní úrovně, ale se škrty platů. Snížením částek, které mají lidé v pracovních smlouvách. U koaličních partnerů narazil. Především u Pirátů a STAN, kteří zásah do platů odmítají. Zbyněk Stanjura a Petr Fiala se proto rozhodli, že zacouvají. Že nebudu jitřit atmosféru v koalici. A zaujmou vyčkávací modus s argumentem, že před zásahy je potřeba mít víc dat, jak se stav státních financí letos skutečně bude vyvíjet.

Kabinet zvolil přinejmenším dočasně strategii čekání na fiskální zázrak. Ten mají přinést tři velké přísuny miliard. Rekordní dividenda státu z elektrárenské společnosti ČEZ, která loni díky extrémním cenám energií dosáhla rekordních zisků. Ministerstvo financí už na valnou hromadu navrhlo rekordní dividendu 145 korun na akcii. Na valné hromadě má se 70 procenty hlasů dostatečnou sílu na prosazení tohoto plánu. Miliardy z ČEZ jsou tedy víceméně jistotou.

To už se ale nedá říct o dvou dalších ministrem financí očekávaných zdrojích desítek miliard korun. Prvním má být výnos z firemních daní za loňský rok, který by měl po červnovém termínu daňových přiznání do státního rozpočtu přitékat. Ziskovost firem loni dosáhla velmi vysokých 47 procent. Dá se tedy očekávat, že by tomu mohl odpovídat i růst inkasa z příjmových daní.

Třetí očekávaný zdroj se ale už rovná čekání na zázrak. Má jím být výnos z daně z mimořádných zisků, kterou kabinet uvalil na energetiky, banky a petrochemii. Ty měly skutečně loni velmi vysoké zisky. Jenže daň se platí až na rok letošní a tam už se zdaleka s takovými profity počítat nedá. Daní dotčené firmy budou muset z loňských zisků zaplatit zálohy za letošní rok. Jenže stát jim ji bude zase muset po zúčtování celého roku zvrátit. Takže výsledek může po odvodu záloh několik měsíců vydat dobře, ale pak přijde opět propad, až stát peníze vrátí. Nikoli v miliardách, ale v desítkách miliard.

Národní rozpočtová rada vedená bývalým viceguvernérem České národní Mojmírem Hamplem upozorňuje, že vláda se chystá půjčit si další peníze nad rámec schváleného rozpočtu od Evropské unie z takzvané Recovery and Resilience Facility. To je program schválený v létě 2021 těsně po první vlně covidu: zemím nabízí vedle dotací také vratné půjčky s výhodným úrokem. Premiér Petr Fiala už dřív avizoval, že toho chce jeho kabinet využít. Hamplem vedená rada ale správně upozorňuje, že to dál zvyšuje výdaje státu. Jen to nebude vidět na první pohled, protože půjčka se bude splácet až po letech.

Právě slovo Mojmíra Hampla a dalších radních bude v příštích měsících klíčové. Ve chvíli, kdy se v koalici zvyšuje napětí mezi ministrem financí a STAN, předseda rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard už ohlásil, že nevěří číslům, která mu dává ministerstvo financí. Před každým hlasováním proto bude chtít, aby mu reálnost příjmů a výdajů ověřila právě Hamplova rada.