Jak zlevnit ČEZ o sto miliard
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Hybrid polostátní energetické firmy není dobrý model do současné evropské energetiky, kde se kvůli všem možným regulacím nedají stavět nové elektrárny, aby mohly zemi zajišťovat energetickou bezpečnost a zároveň svým majitelům vynášet zisky. Cíl číslo jedna je často v přímém rozporu s cílem dvě. Soukromí investoři nepodnikají proto, aby zajišťovali energetickou bezpečnost země. To je rolí státu. Podnikají, aby vydělávali. A šéfové polostátních firem musejí rozhodovat s péčí řádného hospodáře. To znamená, že nemohou jít do projektů, které sice vedou k dlouhodobé energetické bezpečnosti země, ale od začátku je velké riziko, že zisky nepřinesou. A státy nemohou za současné evropské regulace firmám se soukromými investory projekty zaručovat. To se na evropském trhu považuje za nedovolenou veřejnou podporu. Výjimky z ní musí dát Evropská komise.
Přesně na tom zkolaboval před devíti lety vládní plán na výstavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Temelín. Vláda Andreje Babiše ho v roce 2014 zastavila, protože nevěděla, jak se z této pasti dostat. Netroufla si říct v Bruselu o možnost veřejné podpory. Přestože si ji zrovna v té době vyjednali Britové na elektrárnu Hinkley Point C.
Od té doby bylo zřejmé, že polostátní hybrid nové jaderné bloky stavět nemůže. Soukromí akcionáři by si přirozeně stěžovali na poškození svých zájmů. Nové bloky může stavět jen firma plně státní. Od té doby se o transformaci ČEZ na státní firmu, do níž se převede výroba včetně jaderných elektráren a soukromou, v níž zůstane distribuce a obchod, mluvilo. Žádné konkrétní kroky se ale nepodnikly. Když se po začátku války na Ukrajině rozjela energetická krize a ceny letěly vzhůru, bylo zřejmé, že stát se může dostat do situace, kdy bude muset zastropovat ceny energií. To se ve firmě se soukromými vlastníky bez kompenzací udělat nedá.
Najednou byly už dva vážné důvody, proč je potřeba hybrid, kde má stát 70 procent a dalších 30 procent se obchoduje na burze, změnit. ČEZ nebyl v Evropě jediným takovým hybridem. Velmi podobný měli Francouzi. V Electricité de France měl stát 84 procent a zbytek se obchodoval na pařížské burze. Akcie největší francouzské energetiky vlastnily významné světové investiční skupiny nebo penzijní fondy. Prezident Emmanuel Macron měl v roce 2022 před volbami, a tak se rozhodl zastropovat ceny elektřiny už v lednu. Týdny předtím, než Vladimir Putin napadl Ukrajinu a cena elektřiny prudce vyletěla vzhůru. Menšinoví akcionáři začali vyhrožovat žalobami. Strop na ceny je přirozeně poškozoval. Macronovi bylo od začátku jasné, že musí získat EdF pod kompletní kontrolu. Nejen kvůli cenám, ale i stavbám nových atomových elektráren. Paříž jich aktuálně plánuje šest.
O zestátnění firmy francouzská vláda rozhodla loni v létě. Když oznámila, za kolik akcie od soukromých investorů vykoupí, cena na burze prudce letěla vzhůru. Nabídka byla lepší, než investoři čekali. Částka, kterou francouzská vláda nabídla investorům, byla zhruba o 32 procent vyšší než aktuální cena akcií na burze. Rádi prodávali. Byl to pro ně výhodný obchod. A Macronova vláda dostala rychle EdF pod kompletní kontrolu.
Investoři očekávali, že v případě ČEZ přijde kabinet Petra Fialy dříve nebo později s podobným scénářem. Nabídkou na výkup jeho akcií za tržní cenu s prémií. Proto akcie ČEZ posílily až na rekordních 1225 korun. Místo dobré nabídky ale přišlo něco úplně jiného. Vláda Petra Fialy schválila minulou středu novelu zákona o přeměně společnosti. Podle ní se na valné hromadě už příště bude rozhodovat 75 procenty přítomných. Vzhledem k tomu, že stát se svými 70 procenty akcií pravidelně rozhoduje silou zhruba 80 až 85 procent hlasů přítomných, protože ostatní akcie jsou velmi rozdrobené, bylo okamžitě jasné, že stát se chystá rozhodnout o rozdělení firmy jen svými hlasy. Menšinovým akcionářům nemusí dát žádnou lukrativní nabídku, aby prodali. Prostě je fakticky z firmy vytlačí a cenu jim nadiktuje. Akcie ČEZ se za týden propadly o víc než 15 procent. Firma ztratila touto jedinou zprávou 100 miliard korun hodnoty. Stát si chce silově zajistit, že bude rozhodovat sám, a ještě si srazil cenu, kterou bude muset soukromým majitelům zaplatit.