Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Mladí Piráti, staří hofráti

Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.

Krajina po bitvě

Předminulý týden ohlásili ambiciózní záměr a od té doby ho z větší části naplnili. Když se tři politici – Andrej Babiš, Herbert Kickl a Viktor Orbán – postavili 30. června ve Vídni před kamery, aby oznámili zrod nové europarlamentní skupiny Patrioti pro Evropu, nebylo ještě zřejmé, zda se jim podaří splnit podmínky pro vznik parlamentní skupiny. Počet poslanců měli hned, otázka byla, jestli se podaří zeměpisně se rozprostřít. Mezitím k nim přešel z frakce Evropští reformisté a konzervativci (ECR) španělský Vox, z rozpadající se populistické frakce Identita a demokracie (ID) italská Liga, a teď v pondělí úlovek nejpočetnější – lepenovské Národní shromáždění.

Jak nám francouzští trockisti a komunisti zachránili Green Deal

Předběžné výsledky z Francie včera říkaly, že prezidentu Emmanuelu Macronovi jeho pokus zastavit nástup krajní pravice vypsáním předčasných voleb vyšel. Národnímu sdružení (RN) Marine Le Penové zatarasil cestu k moci doslova celý zbytek politické scény. Tato národní fronta, jak vznikla mezi oběma koly voleb, sahá od většiny zbytkových gaullistických republikánů přes macronovský střed až po levicový blok Nová lidová fronta (Zelení, Mélenchonova levice, socialisti, komunisti). Stalo se ve jménu záchrany demokracie.

Máme Ukrajině za týden nabídnout jízdní řád do NATO?

Příští týden nás čeká summit Severoatlantické aliance a na něm horká otázka, jak se vyrovnat s přáním Volodymyra Zelenského na přijetí jeho země. Ale ještě před summitem se hned 1. července převzetím předsednictví EU aktivovalo Maďarsko. Viktor Orbán, četli jsme včera večer, po překvapivé návštěvě u Zelenského v Kyjevě odletí do Moskvy za Vladimirem Putinem. Je to jasná snaha rozjet jednání o míru, snaha, která může být marná, ale plno lidí v něm bude vidět přinejhorším Sisyfa, a to je sympatická postava.

Velká rošáda české politiky

Můžeme zprávu o tom, že Babišovo ANO zakotvilo v nově vytvářené frakci Patrioté pro Evropu, vzít jako důkaz o názorové plytkosti této formace, jíž je nějaká ideologie fuk, takže je schopna jedním tahem přejít od euroliberálů na zcela opačné pozice. Je otázka, v čem je tak hodnotný důkaz o povaze Babišova angažmá v politice, když je jen další v řadě. Anebo to můžeme vzít jako zprávu o velké konfiguraci české politiky, a sice k horšímu. Tohoto manévru se účastní jak Babiš, tak jeho hlavní protivník v domácí politice, jímž je opět ODS. Manévr bychom mohli označit jako velkou rošádu na politické škále.

Tímto tempem se za deset let Češi už nebudou rodit

Další čtvrtletí, další zneklidňující hlášení Českého statistického úřadu. Trend, kdy máme v meziročním srovnání porodnost v republice nižší zhruba o deset procent, trvá už dva a čtvrt roku. Za první tři měsíce letoška meziroční úbytek dělá dokonce 11,2 procenta. A poněvadž letošní první čtvrtletí je začátek třetího roku v tomto trendu, nebude akumulovaný úbytek dětí dvacet procent, ale víc.

Hrozí jaderná zkáza. Přestaňme se chovat jako děti

Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.

Kubánská krize, nové vydání

Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?

Assange – vězeň svědomí, který Čechy neoslovil

Julian Assange byl v posledních letech Navalnyj Ameriky, a protože Amerika přece jen zůstává svou podstatou jiná než Rusko, nenaplnily se temné předpovědi. Podle temných předpovědí ho chtěl Washington za každou cenu uvrhnout do těžkého vězení, z jakého by už živý nevyšel. Včera byl však Assange po dohodě s Američany propuštěn z britské věznice, kde čekal, respektive obával se vydání, a odletěl domů do Austrálie.

Senát slabý jako čaj

Dnes prezident republiky jmenuje dva nové ústavní soudce –Tomáše Langáška a Jiřího Přibáně. Zatímco Langášek přichází z Nejvyššího správního soudu, instituce s trvale dobrou pověstí, a sporný není ani on, Přibáň sporný je. Respektive by měl být. Respektive by měl být pro ty senátory, kteří jsou spíše konzervativního založení.

Povstání ministrů životního prostředí

V pondělí přibyl do unijní legislativy důležitý kus, tzv. právní rámec o obnově přírody. Ten členským státům nařizuje uvádět přírodu ve větším rozsahu do původního stavu, kamsi před modernu. Cílovým stavem je mít takto opravených 20 procent plochy EU, což je i po započítání nedotčených kusů přírody dnes – u nás typicky částí pohraničních hor – hodně.

Až ODS přejde k eurolidovcům

S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.

ČT, chráněná dílna pětikoalice

Tento týden začíná stranám pětikoalice závod s časem. Jde o hodně, tedy z pohledu vládních stran a z pohledu České televize i Českého rozhlasu. Jde o osud novely zákona, která navrhuje zvýšit koncesionářské poplatky a pokouší se radikálně rozšířit okruh plátců na všechny majitele počítače a mobilních telefonů i na střední až velké firmy. Loni s tímto návrhem ministerstvo kultury vyvolalo jisté podezření, že jde na ruku veřejnoprávním kanálům výměnou za to, že veřejnoprávní kanály jdou zase na ruku vládě. Tady můžeme konstatovat, že vášeň ČT a ČRo pro boj s „fake news“, „dezinformátory“ a populismem se významně překrývá se světem pětikoalice.

Drastická pokuta pro Maďarsko a my

Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur (5 mld. Kč) vyměřil teď Budapešti Soudní dvůr EU. Za každý další den, kdy Maďaři neplní rozsudek, jim naskakuje penále jednoho milionu eur. Z obou stran padají ostrá slova: soud svůj rozsudek odůvodnil „bezprecedentním a mimořádně závažným porušováním unijního práva“, Viktor Orbán jej označil za „pobuřující a nepřijatelný“. Tolik k názoru, že jisté posílení suverenistů a populistů v evropských volbách povede k větší pokoře unijních institucí.

Jsem šťastný, když Rusům padne nějaký generál

Na Úřadu vlády mají nového koordinátora pro strategickou komunikaci, boj s dezinformacemi a proti cizímu vlivu. Je jím plukovník Otakar Foltýn, zatím má smlouvu na šest měsíců. Vláda si od něho slibuje, že za tu dobu stihne rozběhnout systém strategické komunikace státu. Co to ale je? A je dobré, aby toto cosi pro vládu, tedy i jednotlivá ministerstva, zabezpečoval voják z povolání? Některé hlasy dokonce jmenování Foltýna považují za důkaz toho, jak moc je současná vláda fixovaná na konfrontaci s Ruskem, přestože tím děláme krůčky ke třetí světové válce.

Marná sláva, Spolu prohrálo

Pro vládní strany to nebylo vyloženě Waterloo, ale přece jen zřetelná prohra to byla. Pravý stav si ve vládním táboře přiznali jen Piráti a částečně lidovci. Hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan svým poslancům vypráví, že mají potenciál čtrnácti, patnácti procent a v eurovolbách chtěl předvést, jak se to prakticky dělá, takže nasadil Danuši Nerudovou, také zůstalo hluboko za svým očekáváním. Danuše Nerudová pro své nesmírné ambice ještě nenašla dostatek voličů. Její sen o komisařce je tímto dosněn.

Duel Fiala–Babiš je v něčem fake

Hádat se o tom, jestli byl předevčírem v duelu na CNN Prima News lepší premiér, nebo lídr opozice, je ukázka plevelné debaty. Ten duel, mimochodem Terezou Tománkovou velmi dobře vedený, ukázal něco jiného: jak bezduché je vnímat dnešní českou politiku jako souboj dvou „lídrů“, Petra Fialy a Andreje Babiše, notabene když by ještě měli reprezentovat jakési společenské tábory. Tady jde o tak velká, budoucnost formující témata jako Green Deal, a oni dělají, jako kdyby šlo o ně dva. Takto zmateně se chovalo i publikum ve studiu: Green Deal je špatný, jen když hněv můžeme uplatnit proti kandidátovi druhého tábora.

Musím ještě vidět jaderný hřib

Eskalace je, když se střet vedený v nějaké intenzitě povýší na intenzitu vyšší. To se stalo minulý týden u rusko-ukrajinské války, kdy Spojené státy a v rychlém sledu Česká republika a další spojenci Ameriky oznámili, že Ukrajině povolují zasahovat „svými“ zbraněmi Rusko na jeho území. USA autorizují zatím jen nasazení střel s poměrně krátkým dosahem a jen na ruském území naproti Charkovu, ovšem dřív prezident Biden i to odmítal se slovy, že se chce vyhnout třetí světové.

Jděte volit

Poprvé mohli Češi do Evropského parlamentu volit před dvaceti lety. Vypadá to, jako kdyby až letos přišli eurovolbám v poněkud větší míře na chuť. Některé agentury pracují s předpokladem až 35procentní účasti, ale cokoli nad 30 procent by byl rekord. I s rekordní účastí, zdá se, si většina voličů bude pořád vybírat nikoli podle evropských, nýbrž podle domácích motivů. To by bylo hluboké neporozumění.

Krmelec Evropy o sobě řekl, že je krmelec

Zaorálek se rozvášnil, hlásily v různých variantách včera titulky na českém webu. Lídr mimoparlamentní strany Socdem do evropských voleb Lubomír Zaorálek na tiskové konferenci promluvil kriticky o celkové situaci, také o setrvalém odlivu kapitálu z České republiky ven a Fialovu vládu za to, že s tím nic nedělá, označil za „chcípáckou vládu, která nemá koule“, dokonce za „kolaboranta s někým, kdo není reprezentantem veřejných zájmů“.

Nerudová vs. Turek – souboj o českou mládež

Danuše Nerudová byla už před časem experty prohlášena za jasného skokana voleb do Evropského parlamentu. Díky účasti v prezidentských volbách je teď s odstupem nejznámější mezi kandidáty. Ale její síla měla být i ve schopnosti oslovit českou mládež. Nerudová mluví jménem té její uvědomělejší části, která je moderní, rozpoznala světodějný význam LGBT práv, chce (ještě) více Evropy a současně neví, jestli to všechno stihne před klimatickou katastrofou.

Dukovany: průšvih, nebo skvělý úspěch?

Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.

Vládne nám sfinga

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v prvé řadě o muniční iniciativu pro Ukrajinu, o které pořád nevíme takové důležité věci, jako je nákupní cena. Ale to není to skutečně znepokojivé, Fiala má pravdu, pokud dává najevo, že ve věcech války a míru není cena to hlavní. Skutečně znepokojivé je, že svou neustále zdůrazňovanou rolí asistenta ve válce dvou jiných států Fiala zrušil skoro všechny ostatní role, které by jako premiér České republiky měl hrát.

Česká junta

Banální konstatování, že vláda (teď Fialova, ale říct se to dá u každé) špatně komunikuje, je široce používané. Nedávno ho zopakoval například prezident republiky. Avšak z banalit se mohou rodit i funkce. Příští týden nastupuje z prezidentské vojenské kanceláře na úřad vlády plukovník Ota Foltýn. Pozice má záhadný název: vládní koordinátor strategické komunikace. Foltýn není rozený rétor a není to ani marketér nebo spin doktor, tedy nám od něj nehrozí, že by pořád vymýšlel, jak politickou pěnu dní nasvěcovat a převyprávět tak, aby měl premiér pokud možno každý den dobré titulky.

Robert Fico neprocházel růžovým sadem

Když se stoupenec jednoho tábora dopustí aktu politického násilí, jsou lidé z druhého tábora vystaveni pokušení dát to za vinu tomu prvnímu jako celku. A tak po atentátu na premiéra Roberta Fica čteme všude na internetu starší výrok opozičního lídra strany Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky: „Uděláme všechno, aby Fico nevládl.“ V prvních hodinách se šířila vymyšlená zpráva, že pachatel, 71letý Juraj Cintula, je členem Šimečkova PS. Vytýkat politikovi, že chce svému konkurentovi zabránit v sestavení vlády, nelze, to bychom politiku připravili o její podstatu.

Vysedět Dukovany do eurovoleb

Začíná horká fáze kampaně před evropskými volbami a je to kampaň definovaná nejvíc tím, co v ní schází. Petr Fiala v pondělí při vystoupení lídrů Spolu mluvil tak, jako kdyby hlavním úkolem těchto eurovoleb bylo překazit snahy Ruska a Číny dostat Evropu pod svůj vliv. Premiér buď už zcela podlehl představě, pro kterou mírně řečeno důkazy nejsou žádné a indicie velmi slabé, anebo na tu představu klade takový důraz schválně, aby nepřišla řeč na to, o co by v eurovolbách jít mělo především.

Jedna Ukrajina nestačila

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se poslední dobou profiluje jako tweetovač nepohodlných až neskladných postřehů. Nejnověji upoutal postem o Gruzii, která se v minulých dnech otřásala demonstracemi proti zákonu o zahraničních agentech. Podle Blažka je dobré vyslechnout si obě strany, a jemu se ve čtvrtek naskytla příležitost mluvit v Praze o zákonu se svým gruzínským protějškem. Blažek: „Mediální mainstream mi k získání objektivního stanoviska nestačí.“

Novější články Starší články