Začíná horká fáze kampaně před evropskými volbami a je to kampaň definovaná nejvíc tím, co v ní schází. Petr Fiala v pondělí při vystoupení lídrů Spolu mluvil tak, jako kdyby hlavním úkolem těchto eurovoleb bylo překazit snahy Ruska a Číny dostat Evropu pod svůj vliv. Premiér buď už zcela podlehl představě, pro kterou mírně řečeno důkazy nejsou žádné a indicie velmi slabé, anebo na tu představu klade takový důraz schválně, aby nepřišla řeč na to, o co by v eurovolbách jít mělo především.

To nejdůležitější, o co jde samotné EU, nalezneme v dokumentech a projevech unijních předáků, ty však nikdo buď nečte, nebo nebere vážně. Je to tažení za zelenou Evropu. A výkonná ruka EU, jíž je Komise, promítá to tažení do energetické politiky. Všem českým kandidátům by při každé příležitosti měly být kladeny dvě otázky: Jste s energetickou politikou EU spokojeni? A pokud ne, zkusíte proti ní něco dělat? Příští europoslanci proti ní něco dělat mohou. Budou schvalovat příští Komisi, takže každý z nich může svůj hlas podmínit například tím, že Komise přenechá energetickou politiku zpátky členským zemím.

Státní ČEPS každý rok vydává Zprávu o zdrojové přiměřenosti, z jejíchž odhadů lze vyčíst, jaké přebytky, nebo spíš nedostatky ve výrobě elektřiny stávající energetická politika přinese do roku 2040. Normálně vychází cca v březnu, letos prý snad v červnu. Je to náhoda, že vyjde až po eurovolbách?

Kde se strategie ticha už vůbec nedá popřít, je notifikace Dukovan. Evropská komise zveřejnila svůj souhlas s tím, aby český stát při stavbě pátého bloku v Dukovanech poskytoval veřejnou podporu, koncem dubna. Premiér Fiala a ministr průmyslu Jozef Síkela to oslavili jako výbornou zprávu. Od té doby bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl volá na poplach, že podmínky stanovené Komisí jsou pro nás tak nevýhodné, že výsledkem může být jen ještě dražší elektřina pro české spotřebitele. Mílův dlouholetý spolupracovník Jaromír Novák v posledním čísle Echa podrobně vysvětloval, čím je stanovisko Komise nebezpečné: zavazuje českou stranu k tomu, aby 70 procent elektřiny z Dukovan 5 prodávala na burze, přičemž na burze jsou z definice ceny vyšší než u dlouhodobých smluv. A že Komise patrně i tlačí na to, aby Dukovany běžely na méně než 90 procent ročního výkonu. Tak se vytváří výhoda pro ideologicky preferované tzv. obnovitelné zdroje.

Pokud Novák s Mílem mají pravdu – a ministerstvo průmyslu jim prý neoficiálně za pravdu dává, byť tu a tam něco namítá –, je to zcela zásadní zpráva. Je to téma, které by dnes mělo vytanout na mysli každému českému politikovi, když pomyslí na Evropu. Tato notifikace se měla stát vzorem, podle něhož si Praha v Bruselu nechá schválit žádosti k dalším blokům. Jak kandidáti do Evropského parlamentu chtějí ošetřit, aby se taková notifikace už neopakovala?

Žijeme v představě, že naše jednání v Bruselu jsou jednosměrka, že v čem se jednou na unijní úrovni ustoupilo, to už nelze získat zpátky. Nizozemci teď budou mít pravicový kabinet, který se pokusí ukázat, že to nemusí být pravda. Nizozemci chtějí retroaktivně výjimku z migračního paktu, ale domnělé kolo dějin se pokusí otočit zpět i v některých zelených závazcích.

Česká republika (dosud) není cílovou zemí masového přistěhovalectví, nemá problémy, jaké mohou nastat s příliš silnými a koncentrovanými muslimskými komunitami. Ale má rozsáhlý průmysl a ten bude trvale drahá elektřina zásadně ohrožovat. Kdy jindy by se o tom mělo vážně mluvit než čtrnáct dní před eurovolbami?