Pro vládní strany to nebylo vyloženě Waterloo, ale přece jen zřetelná prohra to byla. Pravý stav si ve vládním táboře přiznali jen Piráti a částečně lidovci. Hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan svým poslancům vypráví, že mají potenciál čtrnácti, patnácti procent a v eurovolbách chtěl předvést, jak se to prakticky dělá, takže nasadil Danuši Nerudovou, také zůstalo hluboko za svým očekáváním. Danuše Nerudová pro své nesmírné ambice ještě nenašla dostatek voličů. Její sen o komisařce je tímto dosněn.

Nejdůležitější ze všech porážek pro strany vládního tábora byla samozřejmě porážka koalice Spolu. Být první na pásce a porazit Babiše, to byl raison d´étre pro ustavení této koalice a výmluva před těmi, kdo poukazovali na různé postoje různých stran koalice vůči EU. Poslední týden z vyjádření a tweetů představitelů Spolu sálalo přesvědčení, že ve finiši se jim podaří Babiše předstihnout, že sedm mandátů budou mít oni a ANO šest. A nebyl to hraný optimismus, věřili tomu. ANO je pak porazilo s kandidátkou složenou z průměrných, zčásti navzájem zaměnitelných postav. Jednička kandidátky, kdysi nevýrazná ministryně Babišovy vlády Klára Dostálová, vyhrála celostátně i na preference. Duel dvou samozvaných favoritů dopadl tedy jasně.

Pro příští Evropskou komisi je na složení Evropského parlamentu nejdůležitější to, že strany evropanského kartelu, tedy lidovci, socialisté a "liberálové", v něm mají pohodlnou většinu (409 ze 720). Představy Saši Vondry, že eurolidovci se obrátí s nabídkou na pravici, tedy frakci ECR, dokonce snad i nacionalisty z ID, se jako už před pěti lety opět rozplynuly. Ursula von der Leyenová bude patrně šéfkou Evropské komise i nadále, a i nadále se bude opírat o síly od středu doleva.

Ovšem ve směrodatných členských zemích, Německu a Francii, dva důležité proudy evropské politiky inkasovaly úder. Ve Francii drtivě prohrála strana Emmanuela Macrona. Nejde jen o to, že v zemi teď budou mít předčasné volby, jde hlavně o to, že Macron ukázkově pohořel se svou jestřábí politikou na Ukrajině. Flirtování s vojenským kontingentem zemí NATO pro Ukrajinu se mu voličsky nevyplatilo.

Druhým velkým poraženým jsou němečtí Zelení. Nejenže spadli o osm procent (na dvanáct), ale u voličů do 30 let ztratili dokonce 18 procent. Když se od politické strany odvrací mládež, tak už bychom s ní opravdu neměli zacházet jako s budoucností.
Obrat v evropské politice tyto volby nepřinesou, příští Evropská komise bude podobně strašná jako ta stávající. Ale kdo hledá dobrá znamení, ve výsledcích německých Zelených a Francouze Macrona je má.