Julian Assange byl v posledních letech Navalnyj Ameriky, a protože Amerika přece jen zůstává svou podstatou jiná než Rusko, nenaplnily se temné předpovědi. Podle temných předpovědí ho chtěl Washington za každou cenu uvrhnout do těžkého vězení, z jakého by už živý nevyšel. Včera byl však Assange po dohodě s Američany propuštěn z britské věznice, kde čekal, respektive obával se vydání, a odletěl domů do Austrálie.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie. Informovaly o tom tiskové agentury na základě soudních dokumentů vyplněných v pondělí americkým ministerstvem spravedlnosti.
Americká vláda musí upustit od stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože tím podkopává svobodu tisku. V prohlášení to dnes uvedly mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše, včetně deníků The Guardian, The New York Times (NYT), Le Monde, El País a magazínu Der Spiegel. Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Nyní je v Británii, která letos souhlasila s jeho vydáním.
Britská ministryně vnitra Priti Patelová v pátek dala souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks. Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že „soudy ve Spojeném království nedospěly k tomu, že by vydání pana Assange do Spojených států bylo v rozporu s jeho lidskými právy, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu projevu“.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli. Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.
Švédsko znovu zahájí předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelí obvinění ze znásilnění. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu Assangeův právník, jehož slova vzápětí potvrdila prokurátorka Eva-Marie Perssonová.
Když byl před pár týdny zatčen Julian Assange, komentoval to pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík na Twitteru slovy: „Assange, za mě člověk, co si zaslouží respekt. Velká většina jeho ,leaků‘ podle mě byla ve veřejném zájmu. Že má svý mouchy, je bez debat.“ Ta slova mi připomněla jednu z nejvýmluvnějších vět českého stalinismu, a to charakteristiku Miroslava Picha-Tůmy, partyzána, estébáka a vraha. Jeden jeho soudruh o něm řekl: „Byl docela dobrý chlap, až na to, že koho udeřil, ten to většinou nepřežil – a rány rozdával rád.“
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl dnes v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Assangeovi hrozil rok vězení.
Když minulý týden britská policie vytáhla Juliana Assange z ekvádorské ambasády, většina světových komentátorů si potměšile všímala jeho vzhledu, byl připodobňován k Saddámu Husajnovi, lesnímu muži, bezdomovci a dalším postavám, proslulým špinavou vizáží. Reakce všeobecného veselí nad neslavným koncem známého aktivisty je naprosto opačná ve srovnání s podporou, jaké se Assangeovi dostalo, když se před sedmi lety na velvyslanectví uchýlil, aby se skryl před britskou policií.
Světoznámý aktivista Julian Assange, šéf organizace WikiLeaks, prožil sedm let na ekvádorské ambasádě v Londýně. Latinskoamerická země mu už ale odmítla nadále poskytovat azyl, pro Assange si přišla britská policie a v dramaticky působící scéně ho zatkla. O jeho vydání žádají Spojené státy, možná se připojí i Švédsko, kde byl Assange obviněn ze sexuálního násilí. V každém případě: po sedmi letech se aktivista vrací do světa značně jiného, než jaký opouštěl, a je v něm také dost rozdílně vnímán.
Zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, jehož dnes na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně zatkla britská policie, museli z budovy ambasády doslova vynést. Na videu, které zveřejnila mimo jiné televize CNN, je vidět, jak se sedmačtyřicetiletý Australan se ztrhaným výrazem v obličeji a pokřikem vyzývajícím k odporu brání odchodu z budovy, kde strávil předchozích skoro sedm let.
Australský zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange zažaluje ekvádorskou vládu kvůli životním podmínkám na velvyslanectví jihoamerické země v Londýně, kde se už více než šest let skrývá, aby se vyhnul vydání do USA. Oznámil to ve svém komuniké server WikiLeaks. Assange „viní vládu Ekvádoru z pošlapání jeho základních práv a svobody“, stojí v prohlášení. Příslušné právní kroky podnikne španělský soudce a Assangeův právní zástupce Baltasar Garzón, který je nyní v ekvádorské metropoli Quito.
Ve věku 37 let zemřel ve Spojených státech počítačový hacker Adrian Lamo, na základě jehož informací byla zatčena Chelsea Manningová. Ta ještě jako vojín Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks tajné armádní a diplomatické dokumenty, za což byla odsouzena k 35 letům vězení. Příčina Lamova úmrtí, o níž v sobotu informoval zpravodajský server BBC News, zatím nebyla zveřejněna.
Britský soud se v úterý rozhodl zachovat v platnosti zatykač na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který pobývá už skoro šest let na ekvádorské ambasádě v Londýně. O zatykači vydaném v roce 2012 rozhodl soud už podruhé. Poprvé tak učinil před týdnem. V úterý dodal, že zatykač není v rozporu s veřejným zájmem.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který kvůli obavám z vydání do USA žije už pět a půl roku na ekvádorské ambasádě v Londýně, dostal ekvádorské občanství. Uvedl to ve středu ekvádorský deník El Universo. Podle agentury Reuters je Assange v databázi ekvádorských občanů. Ekvádor ve čtvrtek oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil občanství zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi.
Švédská prokuratura nadále nebude stíhat za znásilnění šéfa WikiLeaks Juliana Assange, který se už pět roků skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu údajného znásilnění. Oznámilo to v pátek podle agentury Reuters švédské státní zastupitelství.
Američanka Chelsea Manningová, dříve známá jako Bradley Manning, i po středečním propuštění z vězení zůstane vojákem a dostane tak všechny benefity, včetně zdravotní péče, jako ostatní američtí veteráni. Manningová byla v roce 2010 zatčena a odsouzena na 35 let za vynášení tajných dokumentů, ovšem dosluhující prezident Barack Obama ji několik dní před koncem svého prezidentského mandátu zbytek trestu zrušil.
Portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných informací, naznačil možnou ruskou stopu za únikem dokumentů ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. V metadatech k uniklým materiálům se podle serveru objevuje jméno pracovníka bezpečnostní společnosti spojené s ruskou vládou.
Poradce Hillary Clintonové Jake Sullivan stejně jako sama Clintonová věděl o tom, že Spojené státy v Sýrii bojují po boku teroristické organizace Al-Káida. Svědčí o tom nově zveřejněný e-mail, který tehdejší americké ministryni zahraničí poslal v roce 2012. „Al-Káida je v Sýrii na naší straně,“ uvedl v e-mailu Sullivan. Informaci přinesl server WikiLeaks.
V Ekvádoru v neděli začalo druhé kolo prezidentských voleb, v nichž se rozhodne o nástupci současného prezidenta Rafaela Correy. Výsledky hlasování ovlivní nejen to, zda země zůstane nadále nakloněna socialistickému zřízení nebo odbočí více vpravo, ale zřejmě i osud zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který se od roku 2012 ukrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Volební místnosti se uzavřou v 17:00 místního času, tedy o půlnoci SELČ.
Americký prezident Donald Trump je „mimořádně znepokojen“ problémy, které má Ústřední zpravodajská služba (CIA) se zabezpečením svých dokumentů. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to ve středu řekl mluvčí Bílého domu Sean Spicer. Na 8000 údajných dokumentů CIA v úterý publikoval radikální investigativní server WikiLeaks. CIA vyjádřila obavy, že únik jejích dokumentů přes server WikiLeaks ohrožuje životy jejích tajných agentů a pomáhá protivníkům USA.
Česká firma Avast figuruje v dokumentech zveřejněných v úterý serverem WikiLeaks jako jeden z prodejců bezpečnostního softwaru, na který se zaměřila americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Příslušná stránka je označená jako tajná, ale žádné další informace neobsahuje, napsala dnes agentura Reuters.
Radikální investigativní portál WikiLeaks v úterý zveřejnil 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které mají odhalovat praktiky americké kybernetické špionáže. Obsah dokumentů nelze podle agentury AP ověřit a CIA odmítla aféru komentovat.
Odcházející americký prezident Barack Obama zmírnil trest Chelsea Manningové, bývalé analytičce vojenské zpravodajské služby, která byla odsouzena na 35 let za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů severu WikiLeaks. Bude propuštěna 17. května. Celkem zkrátil tresty 209 vězňům včetně Manningové a omilostnil dalších 64. Oznámil to Bílý dům.
Nastupující americký prezident Donald Trump se odvolal na zakladatele kontroverzního serveru WikiLeaks Juliana Assange, když opět zpochybnil ruské pozadí hackerských útoků vůči e-mailům demokratů. Učinil tak krátce před plánovanou schůzkou se zástupci amerických tajných služeb, která se má týkat právě hackerských útoků.
Zakladateli serveru WikiLeaks Julianovi Assangovi zrušil přístup na internet neznámý státní úřad. Uvedla to v pondělí organizace WikiLeaks zveřejňující na internetu tajné vládní dokumenty. WikiLeaks zároveň aktivoval blíže neupřesněný pohotovostní plán. Informovala o tom agentura AP, podle které nechce nikdo případ komentovat. Assange se dlouhodobě zdržuje na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
Server WikiLeaks, který proslul zveřejňováním tajných vládních depeší či jiných důvěrných a kontroverzních informací, ještě do listopadových prezidentských voleb v USA zveřejní další zásadní materiály týkající se kampaně ve Spojených státech. Oznámil to v úterý zakladatel portálu Julian Assange, který se skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
Švédský soud v pátek potvrdil platnost zatykače na zakladatele kontroverzního serveru WikiLeaks Juliana Assange kvůli podezření ze znásilnění. Assange se před švédskými vyšetřovateli léta skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
Whistlebloweři z WikiLeaks zase jednou zveřejnili více, než měli. Opět tak ohrozili životy stovek lidí povětšinou ze Saúdské Arábie, když na svůj web umístili seznam obyčejných lidí postihnutých psychickými chorobami, homosexuálů a obětí znásilnění včetně nezletilých, píše agentura AP.
