Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli. Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Motorem "bezprecedentní" kampaně byl údajně Trumpův první šéf CIA a pozdější ministr zahraničí Mike Pompeo. Ten podle Yahoo News toužil po pomstě proti WikiLeaks a Assangeovi, který v té době již pátým rokem pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně ve snaze uniknout hrozícímu vydání do Švédska k trestnímu stíhání.

Server WikiLeaks v předchozích letech publikoval množství utajovaných materiálů americké vlády včetně dokumentů o válkách v Iráku a Afghánistánu, "otevřenou válku" ze strany CIA ale vyvolal až únik jejích hackerských nástrojů označovaných souhrnně názvem Vault 7, píše Yahoo News.

Pompeo po nástupu do čela CIA veřejně WikiLeaks označil za "nestátní nepřátelskou zpravodajskou službu". "Nebyla to jen provokativní argumentace, toto označení umožnilo agentům tajné služby přejít k výrazně agresivnějším postupům a přistupovat k organizaci jako k nepřátelským rozvědkám," řekli Yahoo News bývalí zpravodajští důstojníci. Do několika měsíců americké tajné služby monitorovaly komunikace i pohyb několika lidí z WikiLeaks, popisuje sobotní článek.

Součástí operace bylo údajně plánování Assangeova únosu, které vyvolalo bouřlivé debaty uvnitř Trumpovy administrativy. Nejmenovaní vysoce postavení činitelé CIA a vlády dokonce probírali i zabití zakladatele WikiLeaks a vyžádali si "náčrty" případného atentátu, uvádí autoři článku. Nejmenovaný zdroj ze zpravodajské komunity uvedl, že tyto rozhovory probíhaly "v nejvyšších patrech" vlády. "Zdálo se, že to nemá žádné meze," řekl.

CIA věc odmítla komentovat a Pompeo, který je považován za možného kandidáta na prezidenta v roce 2024, údajně na žádosti o vyjádření nereagoval. "Nic nenasvědčuje tomu, že by nejextrémnější opatření namířená proti Assangeovi byla kdykoli schválena, z části kvůli výhradám právníků Bílého domu," dodává Yahoo News. Postup CIA podle webu i tak "ohýbal důležitá právní omezení" a mohl ohrozit snahu amerického ministerstva spravedlnosti stíhat Assange.

Spojené státy stále usilují o to, aby byl Australan vydán americkým úřadům kvůli obviněním ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů. Assange mezitím v roce 2019 po sedmi letech opustil londýnskou ambasádu Ekvádoru a je od té doby v britském vězení, kde čeká na rozhodnutí justice o možné extradici do USA. Švédsko loni stíhání Assange zastavilo, za Atlantikem mu však stále hrozí až 175 let odnětí svobody.

"Doufám a očekávám, že britské soudy vezmou tyto informace v potaz a že jen upevní jejich rozhodnutí proti vydání do USA," reagoval na zjištění Yahoo News Assangeův právník Barry Pollack.