SVOBODA TISKU

Zrušte stíhání Assange, vyzvala vlivná média Washington

SVOBODA TISKU
Zrušte stíhání Assange, vyzvala vlivná média Washington

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americká vláda musí upustit od stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože tím podkopává svobodu tisku. V prohlášení to dnes uvedly mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše, včetně deníků The Guardian, The New York Times (NYT), Le Monde, El País a magazínu Der Spiegel. Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Nyní je v Británii, která letos souhlasila s jeho vydáním.

Tato média před 12 lety spolupracovala na zveřejnění výňatků z 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, které Assange získal díky serveru WikiLeaks, jenž v roce 2006 spoluzaložil. Australský novinář tyto a další dokumenty obdržel od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga, kterého za to v USA odsoudili k 35 rokům vězení. Manning ve vězení podstoupil změnu pohlaví a svého jména na Chelsea Manningová. Exprezident Barack Obama zkrátil Manningové trest na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna.

Redaktoři a vydavatelé mediálních organizací, které výňatky zveřejnily jako první, se spojili a veřejně se postavili proti obvinění Juliana Assange z trestných činů.

"Publikování není zločin," uvedli zástupci médií s tím, že jde o přímý útok na svobodu médií. Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže, kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil tajné vojenské a diplomatické dokumenty například o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.

Obamova administrativa, která byla v úřadu v době zveřejnění WikiLeaks v roce 2010, od "obvinění Assange upustila s vysvětlením, že by musela obvinit i novináře z velkých zpravodajských serverů. Jejich postoj kladl důraz na svobodu tisku, a to i přes nepříjemné důsledky," píší v dopise představitelé několika médií. Dodávají, že tento postoj se však změnil za prezidenta Donalda Trumpa. Ministerstvo spravedlnosti se za jeho vlády opíralo o starý zákon z roku 1917, který byl určen ke stíhání potenciálních špionů za první světové války a který nikdy nebyl použit k obvinění vydavatele nebo vysílatele.

"Toto obvinění představuje nebezpečný precedens a hrozí podkopáním prvního dodatku amerického zákona a svobody tisku," uvádí se v dopise. "Získávání a zveřejňování citlivých informací, je-li to nezbytné ve veřejném zájmu, je základní součástí každodenní práce novinářů. Pokud bude tato práce kriminalizována, náš veřejný diskurz a naše demokracie se výrazně oslabí," stojí v prohlášení.

Bývalá britská ministryně vnitra Priti Patelová v létě souhlasila s vydáním Assange do Spojených států. Jeho právní tým se proti rozhodnutí o povolení extradice odvolal.

Jednapadesátiletý Assange je ve věznici Belmarsh od jara 2019, kdy byl zatčen na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálnímu obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.