Tag: Česká historie

Články k tagu

Smog vyhnal lidi do ulic. Revoluce 1989 nezačala v Praze, ale v Teplicích

Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.

„Pozdravil jsem se s Nixonem,“ vzpomíná na svou práci na železnici autor knihy Velcí Češi 1918

V Edici Echo v těchto dnech vychází kniha Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta. Sbírka portrétů známých osobností první republiky je doplněna o nevšední pohled autora i zahraniční archivy, do nichž se při svém bádání ponořil. Neméně zajímavý je i život samotného autora – Josef Landergot v roce 1975 absolvoval Karlovu univerzitu, kde se věnoval studiu historie, latiny, řečtiny a asyrologie. Po studiu byl přijat na místo asistenta na Filozofické fakultě, odkud byl krátce nato pro neochotu vstoupit do SSM propuštěn.

Oslavy republiky v plném proudu: Státníci na Vítkově položili věnce, lidé stojí v dlouhých frontách

Na desítkách míst po celé zemi jsou v plném proudu akce připomínající 100. výročí od vzniku Československa. Jezdím z vrcholů je i pietní akt na Vítkově. Ten zahájil pozdravem nastoupeným jednotkám prezident Miloš Zeman. Spolu se Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), Pellegrinim či ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) se pietního aktu na Vítkově zúčastnil i slovenský prezident Kiska.

Vrcholí oslavy 100 let republiky. Po letech se otevřelo Národní muzeum

V Česku začínají oficiální akce spojené s oslavou stoletého výročí založení Československa. Na Hradčanském náměstí se odehrála slavnostní vojenská přísaha, při jejíž příležitosti promluvil prezident Miloš Zeman. Prahu i regiony čeká řada akcí v muzeích, divadlech i na pražské Letné, kde je od pátku do neděle vystavená armádní a záchranářská technika. V neděli se od 14 hodin na Evropské třídě uskuteční vojenská přehlídka. O událostech kolem oslav výročí vás budeme informovat online zde.

Koho Hrad nepozval? „Je jich minimum, vešli by se do většího výtahu,“ tvrdí Ovčáček

Česká republika se připravuje na významný nadcházející víkend, kdy si připomene stoleté výročí od založení Československa. Vše vyvrcholí nedělní vojenskou přehlídkou na Evropské třídě v Praze a udělováním státních vyznamenání. Pozvánku na Hrad však neobdrželi někteří významní politici či rektoři. Mnozí, kteří jsou zváni, pak přijít odmítají. Podle mluvčí Senátu Evy Davidové obdrželi pozvání na Hrad jen dosavadní senátoři, nikoliv ti nově zvolení v říjnových volbách. Na Hrad se tedy v neděli nepodívají neúspěšní kandidáti o prezidentské křeslo.

Asi pětina Čechů lituje rozpadu Rakouska-Uherska a má za správné podvolení se Mnichovu

Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi zveřejněných v neděli. Autory průzkumu zajímal postoj Čechů i k dalším významným událostem československých, respektive českých dějin. Například podvolení se takzvanému mnichovskému diktátu velmocí na podzim 1938 označilo za správné 22 procent dotázaných. Opačný názor zastává 71 procent respondentů.

Šance na vrácení klenotů do ČR je prý nepatrná. Ve Vídni nejsou jako v Praze pod zámkem

Šance, že by Rakousko vrátilo Česku na základě iniciativy senátora Iva Valenty část korunovačních klenotů, je podle předního rakouského historika Karla Vocelky velmi malá. Profesor Vídeňské univerzity to v pátek řekl v rozhovoru poskytnutém listu Wiener Zeitung (WZ). Zároveň upozornil, že by v případě návratu žezlo, jablko a kurfiřtský plášť nebyly v Praze na rozdíl od Vídně nejspíš vystavené pro veřejnost. Oficiální žádost o vrácení klenotů podle WZ Rakousko zatím nedostalo.

Historička: Požadovat korunovační klenoty od Rakušanů je odvádět pozornost od skutečných problémů

Senátor Ivo Valenta přišel v tomto týdnu s požadavkem, aby se do České republiky vrátila část českých korunovačních klenotů. Ty jsou podle senátora a právníka Zdeňka Koudelky, který iniciativu společně se senátorem představil, téměř čtyři století uloženy ve vídeňské klenotnici v palácovém komplexu Hofburg. Po celou dobu však náleží Čechům, tvrdí. Z historického hlediska však není zcela jasné, zda insignie skutečně Čechům náleží. Prezident Zeman, kterého Valenta s požadavkem oslovil, zatím neuvedl, zda se jím bude zabývat.

Klausovy semináře očima StB

V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.

Na Hradě našli poselství z minulosti budoucím generacím, Zeman přidá vlastnoruční dopis

Při rekonstrukci Černé věže na Pražském hradě byly objeveny dva tubusy se vzkazy pro další generace. Schránky byly uložené v plechových makovicích pod korouhvičkou. Obsahovaly historické mince a bankovky, noviny a listiny z 19. století až druhé poloviny 50. let minulého století. Kancelář prezidenta republiky o tom informovala na twitterovém účtu.

Vláda ruší komisi, která oceňuje protikomunistický odboj

Vláda Andreje Babiše chce zrušit Etickou komisi, která oceňuje protikomunistický odboj. Návrh na zrušení komise inicioval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a stanovil i konkrétní datum. Důvodem je prý ubývající agenda, která způsobuje nehospodárnou činnost komise. Podle jednoho z členů Etické komise historika Petra Blažka je možná určitá spojitost s tím, že kabinet vládne s podporou komunistů. „Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

Hrdinka ženského proletariátu bojovala za legální potraty. Skončila v Osvětimi

Na domě v ulici Na Šumavě 3 na pražském Smíchově visí nenápadná pamětní deska se slovy: „Zde žila / Betty Karpíšková / soc. dem. senátorka / bojovnice za práva dělnických žen / * 14. VI. 1881 v Praze † 31. X. 1942 v Osvětimi.“ Stručný text nevystihuje šíři aktivit političky, jejíž život se uzavřel v plynové komoře koncentračního tábora, kam byla deportována po takřka rok a půl trvajícím vyšetřování gestapem a věznění v Praze na Pankráci a v Terezíně. Gestapo se snažilo dostat z ní informaci, kam strana ukryla majetek a finanční fondy. Marně.

Muž v lese našel stříbrný poklad z doby Václava II.

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit.

Unikátní nález v Česku: 2000 let starý keltský vodovod, nejstarší ve střední Evropě

Patrně nejstarší dochovaný vodovod ve střední Evropě nalezli archeologové při vykopávkách nedaleko Vysokého Mýta. V místech, kde se má ještě letos začít budovat úsek dálnice D35, objevili strouhu z období, kdy na našem území žili Keltové, tedy před více než 2000 lety. Kromě vodovodu zde olomoučtí archeologové odhalili i několik studní. V jedné z nich je stále voda. Na nález upozornil Český rozhlas Pardubice.

Bránit socialismus je naší povinností. Před 50 lety žádal Biľak Sověty o pomoc

V Československu stále ještě probíhalo pražské jaro, tedy období politického uvolnění. Reformní snahy se ale již měly blížit ke konci. 3. srpna osudného roku 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Ta zdůraznila, že obrana socialistických vymožeností je společnou povinností všech socialistických zemí a na setkání také sovětské vedení dostalo od Vasila Biľaka do rukou takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s takzvanou kontrarevolucí.

Prezidenty Zemana s Kiskou táhl do Topoľčianek zelený anton

Prezidenti České republiky a Slovenska, Miloš Zeman a Andrej Kiska v neděli společnou jízdou historickým vlakem z Hodonína do slovenských Topoľčianek připomněli vznik společného státu před 100 lety. Zeman v Topoľčiankách oznámil, že v říjnu vyznamená trojnásobného předválečného československého premiéra Antonína Švehlu. Jízda z rodiště prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka k zámku v jihoslovenské obci, který byl letním Masarykovým sídlem, byla součástí vzpomínkových akcí ke 100. výročí vzniku republiky.

Krvavá Lužnice

„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.

Zrádci, nebo hrdinové? Před 50 lety vznikl „dopis 99 pragováků“

Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.