Tag: Česká historie

Články k tagu

Ten krasavec od Masajů

Tento časopis vychází ve čtvrtek 14. února, takže kdyby se dostal do ruky Miroslavu Zikmundovi ve Zlíně, už ho nepřekvapí, že se tam na něho něco chystá, i na Valašsku se tomu už možná říká „surprise party“. Oslavu stovky už totiž bude mít za sebou. Ta byla však tak tajná, že mi k ní minulý týden v pátek nechtěli moc říct ani její organizátoři, zlínský spisovatel a právník Josef Holcman a ředitel Muzea jihovýchodní Moravy, mimochodem možná nejhezčího v zemi, Pavel Hrubec.

Nikdy nevyhlášená válka s Maďarskem

Trnava, Zvolen, Trenčín, Žilina a Prešov. Dnes to vypadá jen jako seznam slovenských měst, před sto lety to však byla centra krvavých bojů mezi vojáky sotva narozeného československého státu a vojsky maďarskými. Krvavá, nikdy nevyhlášená válka s Maďarskem si za pár měsíců vyžádala skoro tři tisíce padlých a stejný počet  raněných Čechoslováků. Zatímco podobu státu na mapě si českoslovenští představitelé vyjednali diplomaticky na mezinárodní scéně, praxe byla jiná.

Mýtus o první desítce

Češi patří mezi ty malé národy, které si v dějinách musely projít mnohými útrapami a zklamáními. Zřejmě proto mají často potřebu hledat pozitivní momenty své historie, které potvrzují, že i přes nevelkou početnost dokázal nenápadný středoevropský národ častokrát zanechat ve světě výraznou stopu. V preferovaných dějinách je proto například populární příběh českých legionářů za první světové války, naopak se ale přehlížejí čeští hrdinové v rakouských uniformách, kteří jaksi nepasují do národního mýtu.

Památku Jana Palacha připomene řada akcí. Jeho rodný dům se ale neotevře

Rodný dům Jana Palacha se na 50. výročí jeho sebeupálení neotevře. Ačkoliv Národní muzeum, které jeho otevření několik let připravuje, chystá společně s dalšími institucemi na příští týden řadu vzpomínkových akcí, na návštěvu domu ve Všetatech si zájemci musí počkat až do srpna. Otevření bylo původně plánováno na 50. výročí okupace Československa v srpnu 2018. To se však nestihlo a návštěvníci si nový památník neprohlédnou ani nyní, padesát let poté kdy Palach svůj protest proti nečinnosti lidí po srpnové okupaci uskutečnil.

Do Národního muzea se v únoru nepodíváte. Po třech měsících od otevření čekají budovu kontroly

Sotva se Národní muzeum po několikaleté opravě otevřelo veřejnosti, bude budova na další měsíc zcela vyřazena z běžného provozu. Ke slavnostnímu otevření došlo za velkého zájmu návštěvníků před necelými třemi měsíci během oslav stého výročí založení Česloslovenska. Lidem, kteří chtějí návštěvu muzea stihnout před jeho dalším uzavřením, tak nyní zbývají tři týdny – během února jej totiž čekají závěrečné revize a kolaudace.

Co dnes říká Palach

V noci na 16. ledna roku 1969 spal dvacetiletý student filozofické fakulty Jan Palach u rodičů ve Smetanově ulici ve Všetatech. Nechal se vzbudit o půl šesté ráno, pak se vypravil vlakem do Prahy a zřejmě už v osm hodin dorazil do spořilovských kolejí, které byly na místě, kde dnes stojí kačerovské depo metra. Tam sepsal ve čtyřech exemplářích mimořádně stručnou zprávu, kde vysvětlil, proč se hodlá upálit. Chtěl „probudit lid této země“ vzhledem k tomu, že se necelý půlrok po sovětské invazi „ocitl na pokraji beznaděje“. Podepsal se „Pochodeň č. 1“. V jedenáct z kolejí odešel, tři dopisy odeslal poštou a jeden nechal v aktovce, kterou si vzal na Václavské náměstí.

Zločin ve Versailles

Ze všech mírových smluv, které kdy byly na světě uzavřeny, byla nejhorší Versailleská dohoda. Žádná jiná nebyla zpochybněna tolikrát a tak záhy po svém podpisu. Také se žádný z obdobných dokumentů nestal příčinou ještě ničivější války, než kterou měl uzavřít. Právě letos, sto let od svého podpisu, poslouží dohoda z pařížského předměstí Versailles opět jako terč nesmiřitelné kritiky.

„Prezident je v lůžku, rozpačitý, nuceně se směje“

Deníkové zápisky významného českého interního lékaře Josefa Charváta (1897–1984) už známe. Roku 2014 pečlivé editorky Marie Bahenská a Hana Barvíková nabídly čtenářům knižní podobu záznamů psaných v průběhu roku 1945, nyní předložily další svazek, snad ještě významnější. Nazvaly jej Josef Charvát v dobách naděje a zmaru. Deníky z let 1946–1949.

Smog vyhnal lidi do ulic. Revoluce 1989 nezačala v Praze, ale v Teplicích

Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.

„Pozdravil jsem se s Nixonem,“ vzpomíná na svou práci na železnici autor knihy Velcí Češi 1918

V Edici Echo v těchto dnech vychází kniha Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta. Sbírka portrétů známých osobností první republiky je doplněna o nevšední pohled autora i zahraniční archivy, do nichž se při svém bádání ponořil. Neméně zajímavý je i život samotného autora – Josef Landergot v roce 1975 absolvoval Karlovu univerzitu, kde se věnoval studiu historie, latiny, řečtiny a asyrologie. Po studiu byl přijat na místo asistenta na Filozofické fakultě, odkud byl krátce nato pro neochotu vstoupit do SSM propuštěn.

Oslavy republiky v plném proudu: Státníci na Vítkově položili věnce, lidé stojí v dlouhých frontách

Na desítkách míst po celé zemi jsou v plném proudu akce připomínající 100. výročí od vzniku Československa. Jezdím z vrcholů je i pietní akt na Vítkově. Ten zahájil pozdravem nastoupeným jednotkám prezident Miloš Zeman. Spolu se Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), Pellegrinim či ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) se pietního aktu na Vítkově zúčastnil i slovenský prezident Kiska.

Vrcholí oslavy 100 let republiky. Po letech se otevřelo Národní muzeum

V Česku začínají oficiální akce spojené s oslavou stoletého výročí založení Československa. Na Hradčanském náměstí se odehrála slavnostní vojenská přísaha, při jejíž příležitosti promluvil prezident Miloš Zeman. Prahu i regiony čeká řada akcí v muzeích, divadlech i na pražské Letné, kde je od pátku do neděle vystavená armádní a záchranářská technika. V neděli se od 14 hodin na Evropské třídě uskuteční vojenská přehlídka. O událostech kolem oslav výročí vás budeme informovat online zde.

Koho Hrad nepozval? „Je jich minimum, vešli by se do většího výtahu,“ tvrdí Ovčáček

Česká republika se připravuje na významný nadcházející víkend, kdy si připomene stoleté výročí od založení Československa. Vše vyvrcholí nedělní vojenskou přehlídkou na Evropské třídě v Praze a udělováním státních vyznamenání. Pozvánku na Hrad však neobdrželi někteří významní politici či rektoři. Mnozí, kteří jsou zváni, pak přijít odmítají. Podle mluvčí Senátu Evy Davidové obdrželi pozvání na Hrad jen dosavadní senátoři, nikoliv ti nově zvolení v říjnových volbách. Na Hrad se tedy v neděli nepodívají neúspěšní kandidáti o prezidentské křeslo.

Asi pětina Čechů lituje rozpadu Rakouska-Uherska a má za správné podvolení se Mnichovu

Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi zveřejněných v neděli. Autory průzkumu zajímal postoj Čechů i k dalším významným událostem československých, respektive českých dějin. Například podvolení se takzvanému mnichovskému diktátu velmocí na podzim 1938 označilo za správné 22 procent dotázaných. Opačný názor zastává 71 procent respondentů.

Šance na vrácení klenotů do ČR je prý nepatrná. Ve Vídni nejsou jako v Praze pod zámkem

Šance, že by Rakousko vrátilo Česku na základě iniciativy senátora Iva Valenty část korunovačních klenotů, je podle předního rakouského historika Karla Vocelky velmi malá. Profesor Vídeňské univerzity to v pátek řekl v rozhovoru poskytnutém listu Wiener Zeitung (WZ). Zároveň upozornil, že by v případě návratu žezlo, jablko a kurfiřtský plášť nebyly v Praze na rozdíl od Vídně nejspíš vystavené pro veřejnost. Oficiální žádost o vrácení klenotů podle WZ Rakousko zatím nedostalo.

Historička: Požadovat korunovační klenoty od Rakušanů je odvádět pozornost od skutečných problémů

Senátor Ivo Valenta přišel v tomto týdnu s požadavkem, aby se do České republiky vrátila část českých korunovačních klenotů. Ty jsou podle senátora a právníka Zdeňka Koudelky, který iniciativu společně se senátorem představil, téměř čtyři století uloženy ve vídeňské klenotnici v palácovém komplexu Hofburg. Po celou dobu však náleží Čechům, tvrdí. Z historického hlediska však není zcela jasné, zda insignie skutečně Čechům náleží. Prezident Zeman, kterého Valenta s požadavkem oslovil, zatím neuvedl, zda se jím bude zabývat.

Klausovy semináře očima StB

V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.

Na Hradě našli poselství z minulosti budoucím generacím, Zeman přidá vlastnoruční dopis

Při rekonstrukci Černé věže na Pražském hradě byly objeveny dva tubusy se vzkazy pro další generace. Schránky byly uložené v plechových makovicích pod korouhvičkou. Obsahovaly historické mince a bankovky, noviny a listiny z 19. století až druhé poloviny 50. let minulého století. Kancelář prezidenta republiky o tom informovala na twitterovém účtu.

Vláda ruší komisi, která oceňuje protikomunistický odboj

Vláda Andreje Babiše chce zrušit Etickou komisi, která oceňuje protikomunistický odboj. Návrh na zrušení komise inicioval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a stanovil i konkrétní datum. Důvodem je prý ubývající agenda, která způsobuje nehospodárnou činnost komise. Podle jednoho z členů Etické komise historika Petra Blažka je možná určitá spojitost s tím, že kabinet vládne s podporou komunistů. „Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

Hrdinka ženského proletariátu bojovala za legální potraty. Skončila v Osvětimi

Na domě v ulici Na Šumavě 3 na pražském Smíchově visí nenápadná pamětní deska se slovy: „Zde žila / Betty Karpíšková / soc. dem. senátorka / bojovnice za práva dělnických žen / * 14. VI. 1881 v Praze † 31. X. 1942 v Osvětimi.“ Stručný text nevystihuje šíři aktivit političky, jejíž život se uzavřel v plynové komoře koncentračního tábora, kam byla deportována po takřka rok a půl trvajícím vyšetřování gestapem a věznění v Praze na Pankráci a v Terezíně. Gestapo se snažilo dostat z ní informaci, kam strana ukryla majetek a finanční fondy. Marně.

Muž v lese našel stříbrný poklad z doby Václava II.

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit.