Připomíná výdech z lodi nebo periskop ponorky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde stojí. Ve spodní části Václavského náměstí v úterý 25. března vyrostl Poesiomat. Posluchačům nabízí dvacítku autentických nahrávek. Mezi nimi například básně Karla Šiktance či Vítězslava Nezvala, oblíbené písně Divadla Semafor nebo archivní nahrávky významných historických událostí 20. století, které se na Václavském náměstí odehrály. Nový poesiomat odhalil autor projektu Ondřej Kobza, z jehož iniciativy se ve městech také začaly objevovat veřejně přístupná piana či šachové stolky. Automat stál zhruba 280.000 korun, přičemž 250.000 korun poskytlo hlavní město a 30.000 korunami přispěla městská část Praha 1.

Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. „Zatímco první Poesiomat na náměstí Míru byl především jukeboxem na poezii, dnes nabízí širokou paletu zvukových forem: od básní a písní přes archivní nahrávky až po vyprávění pamětníků či autentické zvuky,” vysvětlil autor projektu.

Václavské náměstí bylo přitom podle Kobzy jedním z prvních míst, kam chtěl svůj Poesiomat umístit. „Byly za tím roky práce, proto jsem opravdu šťastný, že zde naše bájná verneovská roura konečně stojí a vytváří tak jakýsi drobný protipól velkolepému Myslbekovu pomníku. Doufáme, že podobně, jako si lidé dávají sraz u koně, tak se třeba budou scházet u Poesiomatu,” dodal.

Poesiomat na Václavském náměstí mohl vzniknout díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1. „Poesiomat mě nadchl tím, jak skvěle propojuje moderní technologie s literárním dědictvím a kulturním vzděláváním ve veřejném prostoru. Václavské náměstí je symbolické místo české historie, proto se sem tento speciální lokální Poesiomat přesně hodí. Probudí v lidech zvědavost a zároveň je skrze umění poučí o dějinách a paměti tohoto místa,” okomentoval Poesiomat náměstek primátora Jiří Pospíšil.

Posluchači Poesiomatu na Václavském náměstí se mohou těšit na dvacet unikátních skladeb spojených s historií i současností. Poesiomat odvypráví příběh jednoho z nejvýznamnějších míst české historie za pomocí úryvků z povídek, historických reportáží, písní a básní. Posluchačům například nabídne proslov, kterým byla na Václavském náměstí vyhlášena Československá republika v roce 1918, autentický záznam projevu Klementa Gottwalda začínající slovy „Právě se vracím z hradu” z února roku 1948, poslední slova Jana Palacha nebo záznam z projevu Václava Havla a vůbec první zpěv Marty Kubišové na veřejnosti po 20 letech zákazu vystupování v listopadu 1989.

Vedle autentických záznamů se posluchači mohou těšit na básně Vítězslava Nezvala, Karla Šiktance a Františka Halase z prostředí Václavského náměstí, svatováclavský chorál, oblíbené dětské písně z Divadla Semafor či povídku Jaroslava Haška. „Režisér a publicista pan Josef Vomáčka se pro Poesiomat rozpovídal o životě na Václaváku v průběhu 20. století a historik umění Richard Biegel zase povyprávěl o architektonických proměnách náměstí a okolních ulic od Karla IV. do současnosti,” doplnil Kobza.

Poesiomat na Václavském náměstí je v pořadí zhruba osmdesátým zařízením svého druhu v České republice. Vedle Prahy oslovují poetická mluvítka kolemjdoucí také v desítkách českých, ale i zahraničních měst. Básně nebo písně zní ze zařízení na ulicích ve francouzské Paříži, irském Dublinu, německém Heidelbergu či americkém Buffalu.