V italské Bologni se obávají zřícení jedné ze dvou středověkých věží v centru města. Senzory, které kontrolují stav šikmé věže Garisenda, totiž začaly zaznamenávat nezvyklé údaje, informoval italský tisk. Radnice a památkáři se snaží zjistit, zda se situace věže opravdu zhoršila, nebo se jedná o chybu v měření.
Itálie a Slovinsko dnes obnovily kontroly na svých hranicích. Itálie se rozhodla zavést namátkové kontroly na hranici právě se Slovinskem, které se pak rozhodlo zpřísnit dohled na své hranici s Maďarskem a Chorvatskem. Obě vlády to odůvodnily migrací i vyššími bezpečnostními hrozbami. Kontroly budou trvat do konce října s tím, že je možné zpřísněný režim prodloužit. Slovinský ministr vnitra Boštjan Poklukar uvedl, že podle informací, které mu poskytla policie, byl dnes provoz na hraničních přechodech plynulý.
„Zvládneme to,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během vrcholící migrační krize v září 2015. Věta se stala symbolem německé – a tím pádem i evropské – politiky de facto otevřených hranic. Byl to signál do celého světa, že o toho, kdo dorazí do Evropy, bude postaráno. Výsledkem bylo, že jen do Německa dorazilo přes 1,4 milionu lidí. Ne všichni s Merkelovou souhlasili. Státy na balkánské cestě začaly ve velkém budovat hraniční ploty, aby přílivu migrantů zabránily. Nakonec EU v březnu 2016 vyjednala dohodu s tureckým prezidentem Erdoğanem, slíbila mu platit za zadržování migrantů.
Arménie požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu, uvedl dnes podle agentury Reuters úřad italské premiérky. Počet běženců z enklávy, nad níž minulý týden převzal kontrolu Ázerbájdžán, už překročil 100 000.
Pokud migranty ve Středozemním moři zachrání některá z lodí neziskových organizací, pak si je musí převzít ty státy, z nichž tyto organizace pocházejí. Stanici RAI to dnes řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Řím se v posledních dnech dostal do konfliktu s Německem, jehož vláda schválila finanční další příspěvky pro tři organizace, které na moři se záchranou migrantů pomáhají. Postoj Itálie později potvrdila i premiérka Giorgia Meloniová. Podle italských médií tento požadavek Říma ale odmítli ve čtvrtek evropští ministři vnitra.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila v dopise spolkovému kancléři Olafu Scholzovi „údiv“ nad tím, že německá vláda se bez koordinace s italskou vládou chystá finančně přispívat některým nevládním organizacím pomáhajícím migrantům v Itálii. Má jít o projekty týkající se záchrany běženců na moři i další pomoc těmto běžencům na pevnině. O dopise Scholzovi, datovaném 23. 9., informovala agentura Reuters. Italský ministr obrany Guido Crosetto už v neděli místním médiím řekl, že Itálie od Berlína očekává pomoc a solidaritu namísto financování německých a dalších nevládních organizací.
Italského ministra obrany Guida Crosetta značně rozzlobilo Německo, které se rozhodlo pokračovat ve financování nevládních organizací, které usnadňují ilegální migraci do Itálie. "Je to závažné, že Berlín platí nevládní organizace, Německo není přátelská země," naznačil Grosetto v rozhovoru pro deník La Stampa. Itálie se přitom nachází v kritické situaci pod náporem mnoha desítek tisíc ilegálních migrantů, kteří se nyní dostávají do země.
Itálie začíná vyžadovat, aby odmítnutí migranti zaplatili kauci ve výši téměř 5 000 eur, aby nebyli vzati do detenčního zařízení až do doby deportace, zatímco se bude prověřovat jejich případné odvolání. Vyhláška zveřejněná v italském Úředním věstníku stanoví finanční záruku ve výši 4 938 eur na pokrytí nákladů na ubytování a bydlení pro osobu na jeden měsíc, ale také nákladů na repatriaci v případě konečného zamítnutí žádosti. Informuje o tom v sobotu německý deník Die Welt.
Minulý týden zaplavily Lampedusu čtyři tisíce utečenců, jen o třetinu méně, než kolik má tato výspa Itálie u břehů Afriky stálých obyvatel. Prozatím letos Středozemní moře překonalo víc než 100 tisíc lidí, což je proti loňské sezoně dvojnásobek. Jako obvykle se přikročilo k rozboru faktorů, které lidi k tak nebezpečné cestě mohou vést. Sociologové migrace rozlišují tzv. pull faktory, tedy atraktivitu budoucích hostitelských zemí v očích migrantů, a push faktory, které je naopak vyhánějí z vlasti. Vedoucím pull faktorem Evropy zůstává Německo, kam zřejmě směřuje podstatná část letošní vlny, jak z Afriky, tak z východu přes Řecko a přes Balkán.
Itálie přijala balíček přísnějších opatření k omezení nelegální migrace přes Středozemní moře. Změny se týkají doby zadržení uprchlíků před deportací, která se zvýší na 18 měsíců, či zřizování záchytných center. Itálie se dlouhodobě potýká s přehlceností přijímacích center pro uprchlíky, kteří putují z Afriky a jejichž nárůst je v poslední době masivní. Informuje německý Bild.
Situace na italském ostrově Lampedusa se zdá nezvladatelná. V posledních dnech ho zavalila vlna migrantů. Během 24 hodin dorazilo přes 7 tisíc migrantů, více, než kolik bydlí na Lampeduse místních. Celkově letos do Itálie připlulo již více než 127 tisíc migrantů, dvakrát více než za celý loňský rok. Francie v reakci zavedla kontroly na hranicích a Německo pozastavilo přijímání migrantů v rámci dobrovolného unijního přerozdělovacího mechanismu.
Dříve než se malý ostrov pod Sicílií stal hlavní přestupní stanicí afrického exodu do Evropy, znali ho (vedle turistů) hlavně čtenáři jednoho z nejkrásnějších románů poválečné evropské literatury, Geparda. Tedy „znali“ jeho jméno, neboť autor toho příběhu o konci jednoho světa se jmenoval Giuseppe Tomasi di Lampedusa. To di Lampedusa znamenalo, že byl titulárním knížetem z Lampedusy, formálně byl jejím vládcem (Principe di Lampedusa), ovšem ve dvacátém století šlo (bohužel) o vládu už jen symbolickou.
Migrace se opět stává v Evropě tématem. Na poplach bije především Itálie, která kvůli přívalu migrantů má už od dubna vyhlášený stav nouze. Azylová agentura EU hlásí za první pololetí letošního roku přes 500 000 žádostí o azyl a je možné, že do konce roku dosáhne na hranici jednoho milionu azylantů a přiblíží se tak krizovým letům 2015 až 2016. V Německu tak stoupá popularita protiimigrační Afd a předseda opoziční CDU Fridrich Mertz mluví o migraci jako o jednom z největších německých problémů. Šéfka EK von der Leyenová v neděli italskou premiérkou navštívila italský ostrov Lampedusa a přislíbila pomoc Frontexu.
Příliv běženců z Afriky, který tento týden výrazně zdramatizoval situaci na italském ostrově Lampedusa, přiměl v sobotu k reakci některé přední evropské politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího v neděli vydá přímo na ostrov, kam v posledních dnech dorazilo na 11.000 migrantů. O situaci budou v sobotu telefonicky jednat ministři vnitra největších evropských zemí. Italská pobřežní stráž mezitím podle agentury Reuters oznámila, že na jedné z lodí mířících k ostrovu objevila mrtvé novorozeně.
Na italském ostrově Lampedusa hlásí za poslední tři dny rekordních 10 000 migrantů. To je více než má Lampedusa domácích obyvatel (6000). Kvůli alarmující situaci už vyzval k solidaritě s Itálií i generální tajemník OSN. Dochází však k pravému opaku. Německo kvůli vlastnímu prudkému nárůstu migrantů pozastavilo uplatňování Dublinských dohod a v zemi nadále sílí protiimigrační Afd. Podobně ke krizi přistupuje i Francie, která k ostraze hranic s Itálií poprvé nasadila drony.
Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10.000 migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.
Jednodenní turisté v italských Benátkách budou příští rok platit vstupné za možnost navštívit město, poplatek se ale bude vybírat jen o některých svátcích a víkendech. V úterý o tom rozhodla radnice, informovala agentura DPA. Na které konkrétní dny se bude poplatek ve výši pět eur (asi 125 Kč) vztahovat, zatím není stanoveno.
Na italský ostrov Lampedusa dorazilo za posledních 48 hodin skoro 4500 migrantů a podle tamního starosty by vláda kvůli velkým počtům utečenců měla poslat na pomoc armádu. V pondělí doplulo na ostrov 1993 migrantů v 51 lodích, dnes zaznamenaly úřady dalších 2472 nově příchozích. Podle agentury ANSA jde o rekordní počet za jediný den, který zatím navíc není konečný.
Italské úřady nařídily dočasně zabavit záchrannou loď německé organizace Sea-Eye, která ve Středozemním moři pomáhá migrantům v nouzi. Plavidlo Sea-Eye 4, které o víkendu zachránilo při třech operacích 114 lidí, bude nejméně 20 dní mimo provoz, uvedla agentura DPA. V poslední době jde už o druhé záchranné plavidlo, které nemůže vyplout, v pondělí italská pobřežní stráž zadržela na ostrově Lampedusa loď Aurora německé organizace Sea-Watch.
Na italský ostrov Lampedusa od soboty doplulo více než 1000 migrantů, celkem tam zatím přistály skoro čtyři desítky lodí. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Italská pobřežní stráž navíc na ostrov převezla 45 utečenců, které zachránila po potopení jejich člunu. Papež František řekl, že opakující se tragické nehody lodí s migranty jsou „otevřenou ránou lidstva“. V sobotu na Lampedusu dorazilo dohromady 27 lodí, na nichž plulo 718 lidí.
Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.
Italský ministr obrany Guido Crosetto lituje rozhodnutí své země připojit se k čínskému projektu ekonomické diplomacie označovanému jako nová Hedvábná stezka. Italskému exportu podle něj moc nepomohl a prospěl jen Pekingu. Ministr to podle serveru BBC řekl italskému deníku Corriere della Sera. Bývalý prezident Miloš Zeman říkával, že by se Česká republika mohla stát evropským centrem této novodobé Hedvábné stezky, což byla středověká obchodní trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.
Nelegální migrace škodí všem zemím ve Středomoří, prohlásila v neděli podle agentury Reuters v Římě italská premiérka Giorgia Meloniová, která uspořádala konferenci o rozvoji a migraci. Zúčastnili se jí prezidenti, premiéři či ministři zahraničí řady států Afriky a Blízkého východu a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Nedorazili ale například zástupci Francie či Španělska.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se objevila na mítinku španělské strany Vox. Pravicové uskupení podle výzkumů míří v blížících se volbách vysoko. Italská premiérka na setkání ve Valencii, který vysílala i televize, vyzvala k vytvoření evropské konzervativní a patriotické alternativy. O její podpoře straně Vox ve Španělsku informuje například Politico. „Je kruciální, aby byla vytvořena konzervativní a patriotická alternativa,“ uvedla na mítinku italská politička.
Dvě nejstarší děti zesnulého italského expremiéra a podnikatele Silvia Berlusconiho Marina a Pier Silvio budou mít společně většinový podíl v mediálním impériu Fininvest. Uvedla to agentura ANSA, která má k dispozici text závěti. Bývalý politik také odkázal 100 milionů eur (2,4 miliardy korun) své partnerce Martě Fascinové. Berlusconi zemřel ve věku 86 let letos 12. června.
Zatímco Francie se zmítá v nepokojích migrantů, na italské Lampeduse přistávají v posledních dnech tisíce dalších. Za poslední tři dny tam přistálo přes 4 tisíce lidí, z toho 2 tisíce za poslední 48 hodin a 600 v sobotu. Zdejší hotspot, který pojímá několik stovek migrantů,tak byl znovu několikanásobně přeplněný, a kolaboval, píší italská média. V neděli odpoledne ale podle agentury ANSA lodě většinu migrantů odvezly na Sicílii, a záchytné středisko tak může očekávat další lidi, převážně z Afriky.
Pamatuju si jaro 2001, byl jsem zrovna na výletě v Itálii a Berlusconi se po vyhraných volbách zase stal premiérem. V hlavních titulcích novin, kterými tehdy byly ještě obsypány všudypřítomné trafiky, byly věty, kterým lehce rozuměl každý: La fine della democrazia italiana! Vždy se to opakovalo: pokud Berlusconi noviny nekoupil, naopak psaly, jak právě on bojuje za demokracii, ale za tu pravou, pro lidi, pro Itálii a pro Italy. Demokracie tedy v Itálii zase jednou končila, lidé si o tom četli v krásných kavárnách, pili nejlepší kávu na světě a vypadali, jak Češi, ale ani většina Evropanů nikdy vypadat nebude
Smrtí bývalého premiéra Berlusconiho skončila v Itálii jedna éra. Ačkoliv jej sužoval koktejl smrtelných chorob, bránil se mu Berlusconi s charakteristickou houževnatostí až do poslední chvíle; kdyby měl někdo charakterizovat život bývalého televizního magnáta, dalo by se říci, že kromě smrti přežil všechno. Mimo jiné svého času dokázal téměř nemožné, totiž sestavit vládu, která vydržela v křeslech po celé volební období (2001–2006), což je v moderní Itálii netypické. Tamní politická scéna je totiž natolik nestabilní, že průměrný premiér nevydrží ve funkci ani rok.
V polovině 90. let 20. století se Silvio Berlusconi začal připravovat na posmrtný život. Na pozemku své vily za sedm miliard eur (asi 166 miliard korun) v Arcore nedaleko Milána začal budovat obří podzemní mauzoleum, kde plánoval, že bude uložen po smrti - obklopený více než 30 dalšími hrobkami připravenými pro blízké přátele, rodinné příslušníky a milostné partnerky, napsal zpravodajský server Politico. Tento projekt byl typicky berlusconiovský - opulentní, okázalý, na hranici mezi povýšeností a absurditou.
Ve věku 86 let zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Informoval o tom list Corriere della Serra. Silvio Berlusconi byl nejdéle sloužícím italským premiérem navzdory skandálům kolem večírků plných sexu či obvinění z korupce. K nastartování i pokračování dlouhé politické kariéry tento mediální magnát využil své televizní sítě a ohromné bohatství, čímž vyvolával jak obdiv, tak nenávist. Pro obdivovatele byl trojnásobný premiér schopný a charismatický státník, který se snažil Itálii pozvednout na světové scéně.
