SITUACE NA LAMPEDUSE

„Tragédie, apokalypsa.“ 10 000 migrantů za tři dny. Lampedusa vyhlásila stav nouze

SITUACE NA LAMPEDUSE
„Tragédie, apokalypsa.“ 10 000 migrantů za tři dny. Lampedusa vyhlásila stav nouze

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10.000 migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.

„Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem,“ řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.

Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má 6000 obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra na 123.860 migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65.517, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021 (41.286). Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115.037 migrantů, z toho 97.413 na Sicílii.

K situaci na Lampeduse se ve středu vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval k „evropské solidaritě“ s Itálií. Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho ale ani Evropa sama migrační problém nezvládne. „Evropa sama není schopna vyrovnat se s tak velkým problémem, který se týká téměř celé Afriky, a také balkánské migrační trasy,“ řekl deníku Corriere della Sera Tajani. Podle ně je třeba situaci řešit i na půdě OSN či skupiny velkých ekonomik G20.

„Pracujeme na velké mezinárodní konferenci, která musí být reálným začátkem procesu stabilizace Sahelu,“ řekl šéf italské diplomacie s odkazem na subsaharskou oblast Afriky, z níž pochází velká část afrických migrantů přicházejících do Evropy. Itálie podle Tajaniho dělá, co je v jejích silách.

Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. „Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí,“ řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.

Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115.000 běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23.360 a do Řecka necelých 23.000.

Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v reakci na německý krok řekla, že prioritou je zastavit masový příliv migrantů. „Otázka relokací je druhotná, velmi málo lidí bylo vráceno v posledních měsících,“ řekla Meloniová podle agentury ANSA.

, pdm