„Postarejte se o živé,“ volali policisté na záchranáře. Zvláštní, že by zrovna na toto mělo být zapotřebí upozorňovat. Tu noc možná ano. Byl pátek třináctého roku 2015 a i zkušení záchranáři stanuli u vchodu do pařížského klubu Bataclan jako zkoprnělí. Uviděli masu bezvládných, zakrvácených, roztrhaných těl, v nichž vibrovaly telefony. Blízcí již nejspíš slyšeli o výbuších a chtěli se ujistit, že je vše v pořádku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v reakci na páteční vraždu učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil příslušným úřadům podrobně prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Ministry požádal, aby byli nelítostní vůči všem nositelům nenávisti a dohlédli na to, že hustým sítem nikdo nebezpečný pro stát neprojde. Informuje o tom agentura AFP. Po kritice ze strany pravice a krajní pravice se vláda rozhodla ukázat tvrdý přístup, píše Le Monde.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat 7000 vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. S odvoláním na prezidentský úřad o tom dnes informovala agentura Reuters. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem.
Nejnovější krok akademického senátu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, která umožnila rektorovi univerzity Petru Dvořákovi odvolat Miroslava Ševčíka z funkce děkana Národohospodářské fakulty (NF), vyvolala vášnivou diskusi na sociálních sítích. Rektor chce Ševčíka odvolat proto, že podle něj poškozuje dobré jméno školy. Zpráva rozhýbala také diskusi na sociálních sítích, kde možnost Ševčíkova odvolání ocenila neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová nebo tetínský starosta Matěj Hlavatý.
Ministerstvo vnitra zveřejnilo pravidelnou zprávu o extremismu a nenávisti spojené s předsudky. Hned vedle nacionalistické Dělnické strany a Národní demokracie se v něm už poněkolikáté objevilo také opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které má ve sněmovně 20 poslanců. Předseda hnutí Tomio Okamura se proti tomu ohradil. Ministr Vít Rakušan (STAN) se podle jeho vyjádření pro deník Echo24 snaží využít vnitro k „boji proti politické konkurenci“.
"Každý z nás musí přispět k tomu, abychom republiku ochránili." Premiér Petr Fiala o víkendu vystoupil na celostátním fóru Pirátů. V projevu především rekapituloval úspěchy vlády a Piráty označil za pevnou a důležitou součást těchto úspěchů. Psali jsme o tom zde. V závěru projevu však nebývale ostře akcentoval důležitost boje "demokratických stran" ve vládě proti populismu a extrémismu, které podle Fialy po volbách neskončily, ale díky krizím, kterým vláda podle něj úspěšně čelí, dokonce zesílily a staly se ještě nebezpečnějšími.
Vraťme se ještě k tématu platů na humanitních fakultách. Minulý týden na Filozofické fakultě UK proběhla debata na téma „Česká republika by měla zakázat soukromé školy“. Měli bychom v zájmu korektnosti upřesnit, že šlo o soutěžní debatu, vlastně akademický sport, takže to téma nelze brát stoprocentně vážně, na druhou stranu organizátorům se zjevně rojí hlavou samé takové nápady. Ale ukazuje se tu, myslím, ještě něco víc.
Německo dává svou klimatickou politikou „negativní příklad celému světu“, říká bývalý prezident respektovaného ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. V nebývale otevřeném a kritickém rozhovoru uvedl, že Německo „nemá šanci“ dosáhnout cíle spolkové vlády zbavit se fosilních paliv do roku 2045, přesto dělá z 83 milionů obyvatel pokusné králíky. Řeči o Green Dealu jako vzoru pro svět a konkurenční výhodě jsou pouhou propagandou, řekl v sobotním rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) Sinn.
Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.
V Německu pochytali několik desítek lidí především staršího věku, které spojovalo přesvědčení, že hohenzollernská Německá říše, jež byla zrušena po prohrané první světové válce, trvá a že by měla být obnovena. To je na první pohled projekt, který má v současném Německu velkou naději na úspěch, a není divu, že úřady musely s velkou razancí zakročit. To je prosím ironie.
Na první pohled to vypadá jako děsivá zpráva. Německá policie podnikla jednu z největších razií ve svých dějinách. Zatkla několik desítek krajně pravicových extremistů, kteří plánovali státní převrat. Mezi nimi byla bývalá poslankyně a soudkyně i elitní voják. První náznak, že spíše než o drama se jedná o tragikomedii, se objevil s informací, že vůdcem pučistů byl jednasedmdesátiletý kníže, který se chtěl stát regentem obnovené německé říše.
Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině.
Po zprávách o domovní prohlídce v sídle bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa následovala eskalace násilné rétoriky na sociálních sítích, upozorňují američtí novináři a analytici. Fanoušci někdejší republikánské hlavy státu podle nich začali více mluvit o blížící se „občanské válce“ nebo o přípravě zbraní a munice. Republikánští politici situaci využívají k politickým útokům, místo aby volali po klidu, píše televize NBC News.
Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda.
Policie v Německu vzala do vazby čtyři muže, kteří čelí podezření, že připravovali únos německého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha a dalších vládních činitelů. Skupina extremistů také plánovala způsobit celostátní výpadek proudu a vyvolat chaos. Podle agentury Reuters chtěli rozpoutat „občanskou válku“ a svrhnout demokracii v zemi.
Poutavý proslov pronesl na kongresu ODS znovuzvolený místopředseda strany a její europoslanec Alexandr Vondra. Před delegáty vyzval ke zbrojení a modernizaci české armády a varoval, že časy pohodlí skončily. Vondra také mimo jiné navrhl, aby byla možnost užití peněžní hotovosti zakotvena v české Ústavě. Exministr obrany vyzdvihl zásluhy nového vedení ODS a premiéra Petra Fialy. „ODS po letech zápasů o přežití je zpět v plné síle a dobré kondici. Získali jsme ztracené sebevědomí, ale nepropadáme pýše a aroganci,“ prohlásil.
Policie v Drážďanech prohledala několik objektů, převážně bytů, kvůli pohrůžkám smrtí adresovaným na šifrované komunikační aplikaci Telegram saskému premiérovi Michaelu Kretschmerovi. Nasazeny byly i speciální jednotky. Podle ministra vnitra Dolního Saska Borise Pistoria by Německo mělo nařídit Googlu a Applu, aby ze svých distribučních kanálů stáhly šifrovanou komunikační aplikaci Telegram, pokud bude nadále ignorovat žádosti o pomoc s vyhledáváním obsahu sdíleného extremisty.
Facebook testuje novou funkci, jejíž podstatou má být údajná ochrana uživatelů před radikálními skupinami, jinými slovy udávání. Největší sociální síť světa začíná některým zobrazovat upozornění, že „možná viděli extremistický obsah“ a táže se jich, zda se extrémisty nestávají někteří z přátel uživatelů. Novou funkci zkouší Facebook od minulého týdne, píše agentura Reuters. Jde prý jen o malý pilotní test. Co bude s takto označenými přáteli, to se zatím neví.
České vnitro po vzoru rozvinutější části světa už před půlkou 90. let začalo mapovat extremismus na území republiky a vydávat k tomu zprávy. V éře před nástupem tzv. populismu a reakce establishmentu na něj to mohlo dávat nějaký smysl, neboť o skupinách, které chystají změnu režimu či o ní sní, má mít i demokratický režim přehled. Před pěti šesti lety se na Západě obrana svobodného zřízení před extremisty překlopila do obrany vládnoucí garnitury.
Německé Komando speciálních sil (KSK), jehož vojáci pracují v utajení a jsou nasazováni v boji proti terorismu, čeká zásadní proměna. Kvůli extremismu v jejich řadách dojde k restrukturalizaci a částečnému rozpuštění jednotky, uvedl server německého deníku Die Welt. Jedním z impulsů, proč k tomu dochází, je vyšetřování několika členů komanda kvůli pravicovému extremismu, někteří z vojáků měli v minulosti mimo jiné hajlovat.
Na internetu se objevil „manifest“ sepsaný zřejmě pachatelem středečního útoku na synagogu ve východoněmeckém Halle.
Padesát vojáků podezřelých z náklonnosti k pravicovému extremismu odhalila v řadách německé armády od letošního května vojenská zpravodajská služba MAD. Informovala o tom agentura DPA. Před čtyřmi měsíci se tajná služba zabývala podezřením z příslušnosti ke krajní pravici u 428 vojáků, nyní je to již 478.
Před časem se v pražském institutu CEVRO odehrála uzavřená debata o budoucnosti pravicové politiky v Česku. Přítomní politici nepředvedli žádný velký výkon. Bylo to trochu šablonovité a školometské. Následnou diskusi pak otevřel jeden z vysoce postavených českých manažerů slovy. „Podívejte se, kam ten svět spěje. Je nejvyšší čas, abyste na tu agresivní ofenzivu progresivní levice, která se stále více extremizuje a rozkládá tradiční hodnoty rodinou počínaje, reagovali. Nechci se dožít toho, že obranu převezmou ti, kdo na mě jednou spáchají pogrom.“
Předseda slovenské krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Marian Kotleba vyjádřil potěšení nad rozhodnutím nejvyššího soudu, který odmítl návrh generálního prokurátora LSNS rozpustit. LSNS podle Kotleby není ohrožením demokracie na Slovensku. Slovenský prezident Andrej Kiska v reakci na soudní verdikt řekl, že extremismus je potřeba porazit ve volbách.
Více než čtyři stovky německých pravicových extremistů jsou na svobodě přes to, že na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se hledaní radikálové nachází. S odvoláním na data, které na dotaz poslankyně strany opoziční strany Levice poskytla německá vláda, informoval list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.
Komunálními volbami, hlavně v Praze, kde se vyšvihli na 17 procent, se Piráti na dohlednou dobu stávají konstantou české politiky. Kam na politické mapě je ale máme umístit? Oni sami sebe definují jako středovou liberální stranu, naopak některé proříznuté pusy mezi občanskými demokraty je považují za neomarxisty.
Rakouská vláda se rozhodla rozšířit paletu symbolů, jejichž propagaci bude kriminalizovat. Dotkne se vyznavačů nejenom islamistických, ale i extremistických pravicových a levicových stran. Návrh zákona má vejít v platnost na začátku března příštího roku. Již nyní rakouské zákony zakazují symboly teroristických organizací jako například Islámského státu či Al-Káidy. Provinilci bude v případě prokázání viny hrozit pokuta až 4000 eur (asi 100 000 Kč).
Saský křesťanskodemokratický premiér Michael Kretschmer dal v Drážďanech najevo, že nesouhlasí s hodnocením událostí v Chemnitzu (Saské Kamenici) se svou stranickou šéfkou a spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta však v Berlíně na tiskové konferenci po jednání s předsedou české vlády Andrejem Babišem Kretschemrův názor rázně odmítla.
Na počátku bylo pátrání po tříletém Abdulovi-Ghani Wahhajovi, o kterém se myslelo, že ho unesl jeho otec Siraj Ibn Wahhaj, na konci je ovšem chlapec pravděpodobně nalezen mrtvý. A to v táboře, o kterém americké úřady soudí, že byl výcvikovým kempem muslimských extrémistů, kteří zde měli trénovat děti pro teroristické útoky. O nečekaném vývoji událostí informovala americká televize NBC.
Ukrajinské ultranacionalistické a neonacistické skupiny v letošním roce zaútočily na 11 romských táborů a násilně vyhnaly jejich obyvatele. V reportáži z Ukrajiny to dnes napsala agentura AP. Na sociálních sítích se k některým z akcí přihlásila krajně pravicová skupina označovaná jako S14 (Sič). Jednala údajně po dohodě s policií, která ale spolupráci s radikály popírá.
