Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, ve středu Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu "Zajištění digitální budoucnosti", který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin jen žertoval, když řekl, že Moskva v amerických prezidentských volbách podporuje demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. V rozhovoru s televizní stanicí Sky News Arabia to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V době, kdy Západ teoretizuje nad Putinovou červenou linií, která by mohla vtáhnout západní státy do přímého konfliktu s Ruskem, se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl pro další posílení ruské armády. V pondělí podepsal nový dekret týkající se personálního stavu ozbrojených sil Ruské federace. Podle dekretu bude od 1. prosince 2024 počet vojenského personálu činit 1 500 000, přičemž celkový počet členů ozbrojených sil bude 2 389 130.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Rusko podporovalo Joa Bidena a teď podporuje jeho demokratickou následovnici Kamalu Harrisovou. V listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech budeme respektovat vůli amerického lidu, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ekonomického fóra ve Vladivostoku. Moskva upřednostňovala demokrata Joe Bidena, který se ale rozhodl o druhý mandát neusilovat a proto se Kreml nově staví za Harrisovou.
Bývalou rakouskou ministryni zahraničí Karin Kneisslovou, která dlouhodobě pobývá v Rusku, prezident Vladimir Putin jmenoval zmocněnkyní pro tygry ussurijské. Kneisslová dříve několikrát darovala peníze jedné přírodní rezervaci. O jmenování informovala v pondělí rakouská média Die Presse a ORF s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Tygři ussurijští platí v Rusku za ohrožený druh.
Ruský raketový útok na převážně civilní cíle ukrajinského města Poltava způsobil smrt asi padesáti lidí, dalších tři sta bylo zraněno. I když šlo o jeden z největších ruských úderů na nevojenské objekty od února 2022, tahle informace nikoho moc nevzruší. Řečeno volně s Kunderou, včerejší mrtví se příliš rychle stávají starými mrtvými, na jejichž místo zase nastupují mladí mrtví. Výsledkem je naše zapomínání, kdo byl kdo, což je vhodná půda pro relativizátory a přepisovače průběhu a příčin téhle války.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před pondělní půlnocí a v úterý má naplánované schůzky s místními politiky. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters. Místo aby Mongolsko zatklo ruského prezidenta, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač, tak mu vláda přichystala velkolepou ceremonii.
Novým majitelem největší sítě autosalonů v Rusku, Rolf, se stal šéf Mezinárodní asociace boxu Umar Kremlev, který je považován za blízkého přítele náčelníka ochranky ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal server The Moscow Times. O novém majiteli podle serveru, zakázaného ruskými úřady, informovala společnost Rolf, jejíž aktiva loni Putin svými výnosy předal státu. Po zakladateli firmy a jejím bývalém spolumajiteli Sergeji Petrovovi vyhlásily ruské úřady pátrání ještě v roce 2019.
Již tři týdny operují ukrajinské síly v Kurské oblasti. Jde o první invazi na ruské území od druhé světové války. O tom, co to znamená pro vývoj války na Ukrajině, debatují slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar a Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V posledních týdnech probíhala v Česku, ehm, čilá debata o tom, kdo je v téhle zemi svině a jestli je únosné tímhle způsobem některé lidi nebo skupinu lidí označovat. Rozpoutal ji, jak známo, Otakar Foltýn, když během streamované besedy na festivalu ve Slavonicích o českých obdivovatelích ruského prezidenta Putina řekl, že to jsou „velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění nebo mají jenom životní smůlu nebo jsou to prostě jenom svině“.
Ukrajinci dnes slaví 33. výročí Dne nezávislosti. Na své stránce na Telegramu vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj připomněl, že ozbrojené síly Ukrajiny bojují za ukrajinskou nezávislost každý den a každou vteřinu. Boj za nezávislost podle něj pokračuje ve směru na Pokrovsk, Toreck, Charkov a v dalších směrech, kde ukrajinští vojáci za cenu extrémního úsilí nepřítele zastaví a zničí.
Ruský prezident Vladimir Putin přisuzuje vinu na neúspěšném potlačení vpádu Ukrajinců směrem na území Ruska selhání bezpečnostních složek. Podle serveru Politico to řekl během setkání s guvernéry příhraničních oblastí. Ukrajinské síly zabraly už přes tisíc kilometrů čtverečných a z Kurské oblasti muselo být evakuováno přes 100 tisíc Rusů. Ukrajinský výpad směrem do Kurské oblasti začátkem srpna Rusy překvapil.
Ruský prezident Vladimir Putin po třinácti letech navštívil Čečensko. V rámci návštěvy se na sociálních sítích objevily i záběry, jak v mešitě líbá korán, který dostal darem. V republice, které od roku 2007 vládne Ramzan Kadyrov, navštívil vojenské středisko či hrob Kadyrovova otce. Před návštěvou Čečenska navštívil Beslan v Severní Osetii, kde se před dvacet lety udál masakr v místní škole, kdy zemřelo více než 330 lidí. Kadyrov přivítal Vladimira Putina v hlavní městě Grozném.
Indický premiér Naréndra Módí plánuje v pátek navštívit Kyjev, poprvé od ruské invaze na Ukrajinu, aby obnovil vztahy s touto zemí. Jak píše agentura Bloomberg, podle lidí obeznámených s touto cestou, vyloučil roli prostředníka při ukončení války na Ukrajině, avšak souhlasí s předáváním zpráv mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli přiletěl na dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Se svým hostitelem Ilhamem Alijevem se setkal v jeho rezidenci, která je vzdálené asi 40 kilometrů od hlavního města. S odvoláním na komuniké Kremlu o tom informují ruská média. Ve stejné rezidenci se Putin v roce 2001 setkal s otcem nynějšího ázerbájdžánského prezidenta Gejdarem Alijevem, připomněl portál Regnum. Očekává se jednání o rozvoji dvoustranných vztahů a o urovnání ázerbájdžánsko-arménských vztahů.
Prezident Čečenska Ramzan Kadyrov zveřejnil v sobotu na svém Telegramu video, kde se chlubí vozidlem Cybertruck značky Tesla. Kromě toho nechal Kadyrov auto vylepšit těžkým kulometem, zároveň tvrdí, že mu Cybetruck daroval sám majitel Tesly Elon Musk. "Elone, děkuji!" provolával čečenský vůdce, když dával na odiv svůj nový vůz. O novém Cybertrucku "Putinova bloodhounda," s kterým se prý chystá na Ukrajince, informuje Bild.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval svou příbuznou Annu Civiljovovou státní tajemnicí na ministerstvu obrany. Povýšení následovalo jen dva měsíce poté, co příbuznou jmenoval náměstkyní ministra obrany, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na prezidentův výnos zveřejněný na úředním portálu. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvalily na Civiljovovou sankce Evropská unie a Británie, dodal server zakázaný ruskými úřady.
Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě s gubernátory pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území. Přerušil gubernátora Kurské oblasti, když mluvil o tom, jak dlouhá je fronta a jak široký pás Ukrajinci zabrali. Odmítl také vyjednávání s Kyjevem.
Obyvatelé ruského Sudžanského okresu, který čelí od úterý ukrajinské ofenzivě, žádají ve videu prezidenta Vladimira Putina o pomoc. Podle nich není pravda, že by situace v Kurské oblasti byla pod kontrolou. Popsali také, že se k nim informace o hrozícím nebezpečí a blížícím se ukrajinském útoku nedostala skrze oficiální kanály, ale přes Telegram. Agentura TASS citovala zastupujícího gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova, který na Telegramu uvedl, že situace „zůstává složitá“.
V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru. Tento krok má umožnit využít prostředky z federálních zdrojů. Do oblasti také Moskva podle agentury Reuters přesouvá další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ukrajinské jednotky ruskou obranu překvapivě prorazily v úterý a poté obsadily několik kurských vesnic, což podle agentury Bloomberg představovalo první „napadení“ Ruska armádou jiné země od druhé světové války.
Zemřel Karel Sýs, básník komunistického režimu, jeden z těch, kteří se po normalizačních čistkách dostali k veslu. Jako šéfredaktor prakticky jediného literárního časopisu Kmen v tehdejších podmínkách rozhodoval, kdo smí a nesmí publikovat, byl skutečným cenzorem. Po roce 1989 mimo jiné prodával pornografické časopisy. Byl pochopitelně nositelem titulu zasloužilý umělec. Ale taky medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident České republiky v roce 2018.
Po několika měsících pronikly ukrajinské jednotky opět přímo na ruské území. Boje jsou hlášeny u Kurské oblasti, do které mělo vpadnout až na 400 ukrajinských vojáků a obsadit tři vesnice, některé ukrajinské zdroje hovořily během středy až o deseti obcích. Boje měly vypuknout v úterý, ve středu kvůli nim svolal ruský prezident Vladimir Putin setkání bezpečnostních složek. Kyjev obvinil, že útočí na civilisty. Kyjev se dosud k ruským tvrzením ohledně údajného průniku ukrajinských sil do Kurské oblasti oficiálně nevyjádřil.
Kyjev plánoval atentát v Petrohradě, který údajně zastavil telefonát z Moskvy do Washingtonu. Ukrajinské tajné služby plánovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Bělousova. Útok na vysoce postavené ruské činitele měl proběhnout 28. července v rámci oslavného Dne námořnictva v petrohradském přístavu, tvrdí náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Atentát byl údajně zastaven poté, co Rusko odhalilo určitou ukrajinskou aktivitu na ruském území.
Bývalý americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval čtvrteční výměnu vězňů mezi Ruskem a Západem a označil ji za „Putinovo vítězství“, které vytváří nebezpečný precedens. S odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina to Trump prohlásil v pátečním rozhovoru pro televizní stanici Fox Business. Současný republikánský kandidát na hlavu státu také řekl, že jeho administrativa by dokázala uzavřít lepší dohodu.
Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. Na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu to dnes podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se vyslovila pro umístění amerických raket dlouhého doletu v Německu. Učinila tak v nové reakci na kritiku z řad koaliční sociální demokracie, informoval server Politico. Ruský prezident Vladimir Putin podle Baerbockové „neustále rozšiřuje arzenál, kterým ohrožuje naši svobodu v Evropě“. Uvedla to v rozhovoru pro noviny mediální skupiny Funke.
