Posledních zhruba deset let míváme pocit, že se něco děje s ročními obdobími. Pěkné teplé počasí trvá někdy až do listopadu. Počátek jara je častěji studenější a konec teplejší a do toho přicházejí nečekané výkyvy, kdy jako letos v půlce května napadne sníh v Pošumaví, zatímco na hlubokém severu ve stejný den naměřili skoro 30 °C. Doopravdy se něco děje, anebo si jenom špatně pamatujeme minulost?
Ve Švédsku byla spolužáky i učiteli šikanována dívka, která se odmítla účastnit studentské stávky za klima. Zpráva o tom se mohutně sdílela na sociálních sítích, dokonale totiž odpovídá představám, jež mají lidé, kteří se staví skepticky k studentskému hnutí za boj proti klimatickému hnutí a nekritickému obdivu k jeho tváři – Švédce Gretě Thunbergové.. Ta zpráva ale působí podezřele – nikdo v ní není jmenovaný, nedá se z ní poznat, kde ve Švédsku by ta škola vlastně měla být.
Od chvíle, kdy mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová začala cestovat po světě a dramaticky zdůrazňovat problémy, které může zapříčinit nezájem lidstava o planetu, se ochrana klimatu stala jedním z nejvzývanějších témat a sama Greta nabývá v některých interpretacích až božské, prorocké rysy. A zřetel na to berou i ta největší a nejznámější média. Dokladem je britský Guardian, který dokonce v textech o životním prostředí upravuje slovník. Jeho redaktoři už tak nebudou psát jen o „změně klimatu“, z toho už se stala téměř fádní a otřepaná fráze, nýbrž o „klimatické krizi“.
Koncem dubna dorazil premiéru Andreji Babišovi zajímavý dopis. Psalo mu osmnáct velkých známých firem. Lobbovaly. To nebývá překvapivé. Je přirozené, že se firmy při přípravě zákonů snaží obhájit své vlastní zájmy. Vodafone, Česká spořitelna, Amazon ani RegionJet Radima Jančury ale nevyzývaly ministerského předsedu ani ke snížení daní, ani k omezení drahé byrokracie, ani k vyšším investicím do veřejné inferastruktury, které by jim pomohly k vyšším ziskům. Dokonce nešlo ani o vyšší speciální dotace, pobídky nebo úlevy. Nepsaly jménem svým, ale jménem progresivistických aktivistů z LGBT komunity.
Úrovně Zdeňka Nejedlého dosáhla skupina asi 200 českých aktivistů, která v neděli na shromáždění v Praze vyzvala magistrát hlavního města, aby bezodkladně vyhlásil stav klimatické nouze. Nejedlý podle dobového vtipu z padesátých let otevíral v Praze deštník, když v Moskvě pršelo. Nedělní demonstranti v Praze, ale už čtvrt roku před nimi i šéfové 80 pražských kulturních institucí, od Národní galerie po AVU (ZDE), opičím způsobem napodobují panikářské hnutí, které se v posledních měsících objevilo v západní Evropě.
Před lety ne tak dávnými snil člověk z věčně mokré střední Evropy o jihu. Vždy když se třeba vracel z krajů, kde téměř neprší a stále svítí slunce, do své deštivé země, říkal si, jaké to jsou šťastné národy, které nemusí myslet na to, že každou chvíli zmoknou! Nestálo to za nic, ty propršené životy, ta prochcaná léta... Vždyť všichni známe tu slavnou, zdánlivě vulgární, ve skutečnosti hluboce procítěnou scénu s Josefem Kemrem ze Samoty u lesa: Chčije a chčije... Takže, pane Kemr, dědo Komárku, už nechčije. Je sucho, to byste koukal.
Už za deset let se mohou v životním prostředí spustit nenapravitelné řetězové reakce, které povedou k zániku naší civilizace. Je proto nutné okamžitě jednat a chovat se, jako by nám hořel dům. V projevu k europoslancům z výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) to řekla šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová, jejíž školní stávky za důslednější ekologickou politiku v posledních měsících přerostly v celosvětové hnutí.
Grónské ledovce jsou pro teorii o člověkem zaviněném globálním oteplování něco jako osvědčené křoví. Do Grónska letěla v roce 2007 německá kancléřka Angela Merkelová, aby mohly vzniknout fotografie političky v outdoorové bundě s tajícím ledovcem v pozadí. A skutečně se na tomto ostrově, přilípnutém k Severní Americe, dal úbytek ledovců pozorovat jako v nějakém časosběrném dokumentu.
Velký grónský ledovec jménem Jakobshavn se začal opět zvětšovat. Přitom ještě před několika lety šlo o jeden z nejrychleji se zmenšujících ledovců na světě, upozornil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který do oblasti podnikl několik letadlových misí. Odborníci nicméně dodávají, že nejspíše jde jen o dočasný trend.
Tisíce studentů se v pátek v Česku zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali o ochraně klimatu jednat, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat.
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla nominována na Nobelovu cenu za mír. Školačka inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Na Nobelovu cenu za mír navrhli Thunbergovou tři norští poslanci ze Socialistické levicové strany. „Nominovali jsme Gretu, protože klimatická hrozba je možná jednou z nejvýznamnějších příčin válek a konfliktů,“ řekl poslanec Freddy André Övstegård.
Několik dospělých se zhruba v půlce letošního února rozhodlo v Německu podpořit školáky, kteří pod ideovým vedením 16leté švédské aktivistky Grety Thunbergové protestující proti změnám klimatu. Během pouhých několika týdnů vznikly v Německu desítky regionálních skupin a více než 14 tisíc lidí iniciativu podpořilo. Jejich první velkou výzvou je 15. březen, kdy se chystají protesty ve více než 40 zemích světa. Informuje o tom německá Deutsche Welle.
Hnutí studentů proti klimatickým změnám, odstartované Gretou Thunbergovou a oslavované tak rozsáhle v médiích, mi připadá jako moderní emocionální ekvivalent dětské křížové výpravy.
Je mnoho věcí, na které jsme si zvykli tak, že už o nich ani neuvažujeme, a přesto za sebou mívají pozoruhodnou staletou historii. Je to třeba čiré sklo, asfalt, hliník či úplně obyčejný led. Na něm v době před vynálezem ledničky záviseli řezníci, pivovarníci a vlastně všichni lidé, kteří celý rok chtěli jíst maso.
K účastníkům ekonomického fóra v Davosu promluvila také šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, v emotivním projevu jim připomněla jejich osobní podíl na klimatické změně.
Od povodní po vlny extrémních veder. Deset nejhorších katastrof vyvolaných změnou klimatu způsobilo letos na světě škody za 84,8 miliardy dolarů (1,9 bilionu Kč). Vyplynulo to ze studie britské společnosti Christian Aid. „Dopady klimatických změn už nejsou jen mírné,“ komentoval zprávu profesor Michael Mann z americké Pensylvánské státní univerzity. „Světové počasí se stává extrémnějším přímo před našima očima,“ dodal.
Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.
Česko v neděli a pondělí opět zasáhne silný vítr, který na horách může dosáhnout i síly orkánu. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vítr může podle ústavu strhávat stromy nebo i auta a střechy domů. V části republiky působil vítr škody již v pátek a noci na sobotu.
K východnímu pobřeží USA se žene hurikán Florence, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci 1,7 milionu obyvatel Severní a Jižní Karolíny a Virginie. Bouře podle Národního střediska pro hurikány (NHC) zeslábla na druhý stupeň z pěti a hurikán zpomaluje svůj postup. NHC přesto varovalo, že jde o mimořádně nebezpečný živel, který může ohrozit lidské životy, především kvůli hrozícím záplavám. Americká média v souvislosti s hurikánem nešetří výrazy jako „monstrum“ nebo „bestie“. V oblasti byla mimo jiné zrušena více než tisícovka letů.
Prožíváme další suchý rok. Počet tropických dnů se znásobil. Meteorologové vysvětlují sucho tlakovou výší, která se vytvořila nad Evropou a rozpouští se v ní fronty postupující od Atlantiku. Klimatologové ve svých modelech předpovídají pokračování sucha a vzestup průměrné teploty i v dalších letech a volají po snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, aby nevzrůstal skleníkový efekt. Heslem je „low carbon society“, tedy společnost s nízkou produkcí oxidu uhličitého a metanu. Evropa si vytkla za cíl zvyšovat podíl obnovitelné energie, zvyšují se daně na uhlí, podporují se větrné elektrárny, fotovoltaika. V ČR se zaměřujeme na produkci bioplynu, řepkového oleje, který se přidává do nafty, spalují se dřevní štěpky a sláma. Věříme, že biomasa, kterou spalujeme, za rok zase naroste, takže nezvyšujeme množství oxidu uhličitého, jak by tomu bylo, kdybychom spalovali uhlí.
Mezinárodní tým výzkumníků přišel se zjištěním, že většina nejstarších a největších baobabů, prastarých afrických stromů, v posledních 12 letech umírá. Z umírání těchto afrických ikon vědci podezřívají klimatické změny, důkazy však nemají.
Máme tu další fake news, ale není ani z Ruska, ani od okamurovců.
Klimatické změny vyženou z domovů odhadem kolem 20 milionů lidí ročně. Uvedli to experti OSN na klimatické konferenci v Bonnu. Podle aktuální studie Světové banky má být údajně do roku 2050 počet klimatických uprchlíků oproti současnosti desetinásobný.
Tři až čtyři hurikány vyskytující se těsně za sebou, do toho zemětřesení v Mexiku a ještě krátce před tím zatmění Slunce podráždily imaginaci lidí natolik, že se okamžitě objevila apokalyptická proroctví a vynořily se konspirační teorie.
Irma dofoukala. Přesněji řečeno, v pondělí hurikán oslabil na mediálně nezajímavou tropickou bouři a musel vyklidit pódium šťavnatějším událostem.
Voda a zmrzlé plyny byly na počátku naší planety do zemského tělesa dopravovány v meteoritech, ale zejména tvořily součást dopadajících planetek a komet, anebo dokonce vytvářely pomalu se usazující „sníh“ drobných částic.
Největším strašákem německého obyvatelstva není terorismus, kriminalita nebo uprchlíci, ale změna klimatu. Zprávu o výsledku sociologického výzkumu mezi Němci přinesl server Local.
Ledovce ve Švýcarsku už vzhledem ke vzrůstající teplotě nelze podle expertů zachránit. Dokonce při maximálním úsilí o omezení emisí CO², kdyby od zítřka nebyly produkovány žádné skleníkové plyny, roztaje v této alpské zemi do roku 2100 až 90 procent ledové masy. Listu Tages Anzeiger to řekl glaciolog Matthias Huss z ETH Zürich (Spolková vysoká technická škola v Curychu).
Sněmovna podpořila v úterním úvodním kole přijetí pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Poslanci debatovali o dohodě na schůzích už popáté, až nyní zamířila k posouzení do zahraničního výboru a do výboru pro životní prostředí. Smlouvu, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, by plénum mohlo schvalovat v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.
Evropské členské země uskupení G20 se ve čtvrtek v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí hledat společnou řeč se Spojenými státy.
