Dvacítka aktivistů z české pobočky hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) drží od pátku hladovku kvůli klimatické krizi, která podle nich ohrožuje schopnost lidstva se uživit. Cílem protestu je dosáhnout toho, aby bylo řešení klimatické krize prioritou vlády. Prvním požadavkem je vyhlášení stavu klimatické nouze, řekl dnes mluvčí hnutí Extinction Rebellion ČR Martin Vrba.
Nadsadili klimatičtí aktivisté počty demonstrantů v Madridu až pětkát? I více než týden po mohutném protestu ve španělské metropoli právě tato akce ze 6. prosince plní stránky některých médií. Podle části organizátorů a účastníků bylo v ulicích Madridu půl milionu lidí, policie ale uvedla, že jde jen o 15 tisíc. Mluvčí německé odnože Fridays for Future (FFF), Luisa Neubauerová, též hovořila o půl milionu demonstrantů. Jaké číslo je tedy pravdivé? Nad tím se zamýšlí berlínský deník Tageszeitung (taz).
Premiér Andrej Babiš považuje za nejpodstatnější, aby měla Česká republika i nadále právo rozhodovat si o tom, z jakých zdrojů bude vyrábět energie
Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Europoslanec ODS Alexander Vondra uvedl, že má ze zelené revoluce velké obavy, neboť zelená revoluce podle něj může rozložit Evropu.
Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš, který ale zároveň upozornil, že bez jaderné energie Česko nebude moci v budoucnu dosáhnout uhlíkové neutrality. Babiš také zdůraznil, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa.
Na pražském Klárově se dnes dopoledne sešla více než stovka mladých lidí, aby se připojili k celosvětovému protestu za lepší klima pořádanému hnutím Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). Mezi účastníky nechyběli středoškoláci a vysokoškoláci nebo studenti Univerzity Karlovy, kteří v polovině listopadu několik dnů stávkovali v jejích budovách za lepší ochranu klimatu. Na pražském Klárově se dopoledne sešla podle zpravodaje Echo24 více než stovka mladých i dospělých lidí. Příznivci hnutí, které inspirovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, koordinují celosvětový protest již po čtvrté.
Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Europoslanci za ODS úspěšně prosadili pozměňovací návrh, v němž vyzývají ke snižování své uhlíkové stopy i tím, že se EP usnese na jediném sídle a ukončí pravidelné stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem.
Za neodůvodněnou a neslučitelnou s normami chování na akademické půdě označují někteří studenti Univerzity Karlovy blokádu rektorátu Univerzity Karlovy v Karolinu, jehož atrium minulý týden v úterý obsadila asi dvacítka vysokoškoláků z iniciativy Univerzity za klima. Proti protestu vznikla petice, kterou od neděle podepsalo přes 160 posluchačů a absolventů UK. Ke konstruktivnímu jednání vyzval studenty i Akademický senát UK. Zástupce protestujících Matyáš Jakubů v pondělí řekl, že stávkující hodlají na místě zůstat minimálně do úterý.
Na nejstarší české Univerzitě Karlově je podzimní semestr 2019 docela výživné období. Aféru okolo smlouvy o partnerství se společností Home Credit International totiž střídá okupační stávka, která se z filozofické fakulty přesunula na rektorát univerzity. Od středy tam přespává zhruba dvacet lidí, zůstat chtějí i přes víkendu.
Klimatičtí aktivisté jsou podle australského premiéra Scotta Morrisona „novou odrůdou radikálního aktivismu“ a momentálně hledá způsob, jak tyto protesty zakázat. Morrison to řekl den poté, co se klimatičtí protestující pokusili blokovat těžařskou konferenci v Melbourne, což vyústilo ve střety s policií, píše server Deutsche Welle.
Sebenaplňující se proroctví fungují. Jednou ze sil, které vytáhly Západ na post nejvyspělejší civilizace světa, byla víra v budoucnost. Přesvědčení rodičů, že jejich děti se budou mít lépe. A sebevědomí dětí, že to určitě dotáhnou dál než jejich rodiče. Že je překonají a čeká je po všech stránkách lepší život. Ta víra držela rodiny i celou společnost pohromadě. Rodiče si byli tady a teď schopni hodně odříct, aby investovali do budoucnosti.
Občanští demokraté v minulém týdnu představili svůj nový politický program, který mluví o efektivním hospodaření. Ekonomickou část měl na starost mimo jiné i Jan Skopeček, který v rozhovoru pro Echo24 zároveň zhodnotil návrh státního rozpočtu pro rok 2020. ODS se v programu věnuje i tématu klimatických změn. Skopeček upozorňuje, že to byly právě vlády ODS v 90. letech, za jejichž působení se životní prostředí v ČR dramaticky zlepšilo.
Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v sobotu před 16:00 téměř na 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes 40 lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku. Akce byla součástí protestní akce Velká rebelie za život, kterou dnes uspořádali aktivisté na Václavském náměstí. Organizátoři připravili hudební program, přednášky a workshopy.
Blokádami dopravy a sérií protestů v Praze chce česká odbočka světového ekologického hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) v příštích několika dnech upozornit na klimatickou krizi. Na blíže neurčených místech hodlají aktivisté v pátek v 08.00 a 17.00 vždy sedm minut blokovat dopravu, podobnou akci plánuje část demonstrantů při sobotním protestu na Václavském náměstí. Akce začnou již ve čtvrtek, jsou součástí celosvětových demonstrací. Protesty se uskuteční mimo jiné před budovami České televize a společnosti ČEZ.
Minulý týden vrcholila kampaň za tzv. klimatickou politiku. Šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová promluvila na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Už druhý víkend v říjnu nás ale čeká pokračování, a možná ostřejší. Skupiny Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR) chystají ve velkých světových městech od USA po Indii protesty, blokády a jiné projevy občanské neposlušnosti.
Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo. Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za výroky o autismu.
Udobří ji dvě miliardy sazenic? Několik desítek tisíc lidí, včetně švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové, se podle kanadské televize CTV v pátek zúčastnilo v Montrealu demonstrace za lepší ochranu klimatu. Podobné akce se konaly i v dalších městech Kanady a mnoha zemích světa. Thunbergová, která páteční protesty před rokem iniciovala, se také setkala s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, který je mimo jiné známý svou ekologickou politikou.
Greta Thunbergová byla zachycena minulé pondělí na klimatickém summitu v New Yorku, jak se mračí na amerického prezidenta Trumpa. Média a sociální sítě po celém světě psaly až o nevraživém, nenávistném pohledu. Video následně oblétlo planetu. Teď se k němu švédská klimatická aktivistka konečně vyjádřila.
Upozornit na ekologickou zátěž způsobenou leteckou dopravou chce nově spuštěný web Nelétám.cz. Na webové stránce má ode dneška každý možnost zjistit informace o dopadech letectví na životní prostředí. „Týdenní dovolená například na Bali má na globální oteplování přibližně stejný dopad jako rok života strávený doma, kde si jednotlivec vaří, vytápí dům, dojíždí do práce nebo chodí na koncerty,“ řekl autor webu Petr Ledvina.
Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí. Experti dnes v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století, totiž o 3,6 milimetru ročně.
Projev šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku vyvolává ostré i pochvalné reakce i mezi českými politiky. Světové vůdce ve velmi emotivním proslovu zkritizovala za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský kvituje, že se otevřelo téma životního prostředí, poslankyně za ANO Barbora Kořanová hovoří o fanatismu.
Desítky lidí se v neděli ve švýcarském kantonu Sankt Gallen vydaly na „pohřební pochod“ vysoko do hor k ledovci Pizol, který se v důsledku oteplování klimatu zmenšil natolik, že ho letos vědci poprvé přestali měřit. V srpnu se podobná akce konala na Islandu, kde se „pietního aktu“ zúčastnila i premiérka Katrin Jakobsdottirová či zástupci OSN.
Na zahájení klimatického summitu OSN vystoupila po šéfovi OSN António Guterresovi i 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala z jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu. „To je všechno špatně. Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,“ řekla během své předem připravené řečimladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Jak jste mohli odvážit? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ dodala třesoucím se hlasem.
Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatických změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15 000 lidí.
Zastupitelé za dánskou „zelenou“ stranu Alternativa chtějí, aby z jídelníčků pečovatelských center, školek a škol v Kodani zmizelo červené maso.
Strany německé vládní koalice – CDU, CSU a SPD – se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle německých médií počítá i se stanovením ceny za tunu CO2 vyprodukovanou v oblastech dopravy a bydlení. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, v pátek odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek.
Německo jako jedna z předních ekologických velmocí si nadále láme hlavu, jak efektivně bojovat proti obávaným klimatickým změnám. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že její země se nebude zdráhat utratit za účinná řešení bilionové částky. Z tématu se však také pomalu stává hrozba pro současnou vládní koalici CDU/CSU a SPD. Zatímco umírněnější křesťanští demokraté považují některá opatření za příliš radikální, socialisté prosazují povinnost učinit „drastické kroky“.
Jako vítězství ideologie nad ekonomikou vidí někteří europoslanci postoje budoucí šéfky Evropské centrální banky Christiny Lagardeové. Ta se přitom má od listopadu právě o ekonomické záležitost eurozóny starat. Boj s negativními důsledky klimatických změn považuje budoucí šéfka ECB za zcela zásadní. Banka se tak nejspíš stane další evropskou institucí, která bude snižování emisí oxidu uhličitého prosazovat i navzdory zhoršení ekonomiky.
Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v Česku, na níž se počasí nepřetržitě sleduje už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna dosáhla 22,9 stupně Celsia, čímž o dvě desetiny překonala dosavadní maximum loňského léta. Největší zásluhu na rekordní hodnotě má mimořádně teplý červen.
