Strany německé vládní koalice – CDU, CSU a SPD – se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle německých médií počítá i se stanovením ceny za tunu CO2 vyprodukovanou v oblastech dopravy a bydlení. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, v pátek odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.

Balíček opatření na ochranu klimatu, na němž se nyní dohodla německá koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), vyjde podle listu Süddeutsche Zeitung asi na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč). Finance mají být k dispozici od letoška do roku 2023. Státní rozpočty mají i přesto v příštích letech zůstat bez deficitu.

Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé páteční dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu. Začátek zasedání klimatického kabinetu byl kvůli tomu odložen z 11:00 na 13:00 SELČ. Výsledky svých rokování veřejnosti politici představí kolem 14:30 SELČ.

K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má podle agentury DPA vést od roku 2021 k postupnému zdražování CO2. Ceny benzinu a dieselu kvůli němu mají v prvním roce fungování systému stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr a do roku 2026 o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. To je přitom zvýšení, o kterém řada pozorovatelů hovořila jako o nutné startovací částce.

Shoda mezi koaličními stranami naopak už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční a městské hromadné dopravě, která má zlevnit. Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení – zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2025 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.

Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto v pátek konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.

Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.