Berlínský boj za klima

Ochrana klimatu jako hřebíček do rakve německé vlády? Socialistická opatření jsou prý moc ‚drastická‘

Berlínský boj za klima
Ochrana klimatu jako hřebíček do rakve německé vlády? Socialistická opatření jsou prý moc ‚drastická‘

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Německo jako jedna z předních ekologických velmocí si nadále láme hlavu, jak efektivně bojovat proti obávaným klimatickým změnám. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že její země se nebude zdráhat utratit za účinná řešení bilionové částky.  Z tématu se však také pomalu stává hrozba pro současnou vládní koalici CDU/CSU a SPD. Zatímco umírněnější křesťanští demokraté považují některá opatření za příliš radikální, socialisté prosazují povinnost učinit „drastické kroky“. 

Daňové úlevy a dotace na podporu pořízení elektromobilu, podpora alternativních paliv nebo výstavba nových cyklostezek. To jsou jen některé návrhy, kterými chce Německo dosáhnout splnění svého klimatického cíle do roku 2030. Vláda má pak na ně v plánu vynaložit částku dosahující až 75 miliard eur, informoval deník Süddeutsche Zeitung. 

Rázný přestup k elektromobilitě za účelem snížení uhlíkových emisí by ale pro německé občany znamenal samozřejmě také drasticky rostoucí náklady, což část pravicových politiků považuje za nepřípustné. Ministr dopravy Andreas Scheuer z bavorské CSU považuje takové povinné navyšování výdajů za „arogantní“, jak uvedl pro berlínský list Die Welt. Povinné pořizování aut na elektrický pohon podle něho zcela nezohledňuje rozlišné životní styly i podmínky německých občanů. Schauer se pak vymezil rovněž proti navyšování daní pro vlastníky automobilů se spalovacími motory. 

Sociální demokraté (SPD)však vyhrožují narušením koaliční smlouvy s CDU/CSU v případě, že se vláda neshodne na zavedení opatření a k jejich návrhům se bude stavět odmítavě. „Pokud se nám nepodaří najít přesvědčivé řešení, vláda ztratí svou legitimitu,“ prohlásil k tomu sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz. Právě on je také autorem výroku o nutnosti „drastických kroků“. 

„Herkulovský úkol“ od Merkelové

 Apeluje ale také kancléřka Merkelová. Ta v rámci boje za klima vyzvala soukromé výrobce aut ke větší efektivitě a inovacím. Němečtí spotřebitelé podle kancléřky pak ke koupi elektromobilů poháněných bateriemi prostřednictvím obnovitelné energie potřebují hlavně povzbuzení a lepší informování o možných hrozbách, které způsobují emise v ovzduší. Vyšší náklady na pořízení „neškodlivých“ vozidel chce Merkelová vyrovnat stanovením ceny za emise oxidu uhličitého a také potencionální finanční injekcí do automobilového průmyslu, který se s poměrně vysoce rizikovým přechodem od spalování potýká. 

Ještě v létě však německá vláda přiznala, že by kvůli vysokým investicím do ochrany klimatu muselo Německo ustoupit od praktikované politiky vyrovnaného rozpočtu. Vládě se od roku 2014 daří zvyšovat veřejné výdaje bez vytváření nových dluhů, a to díky nezvykle dlouhému dosavadnímu růstu ekonomiky, rekordně vysoké zaměstnanosti a stoupajícím daňovým příjmům. Nyní však kvůli zpomalování hospodářského růstu a nízkým nákladům na půjčky sílí tlak na to, aby země za cenu malého rozpočtového deficitu přikročila k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německo má ústavě zakotvenu takzvanou dluhovou brzdu, podle které nesmí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu. 

Merkelová i Scholz dosud politiku vyrovnaného rozpočtu hájili s tím, že je důležité v období příznivého vývoje ekonomiky veřejný dluh snižovat a nezatěžovat budoucí generace novými půjčkami, a to zejména s ohledem na rychlé stárnutí německé populace.

, mm