Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo tisíce chráněných motýlů, tvrdí vědci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Hospodaření státního podniku Lesy ČR zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. V tiskové zprávě to v úterý uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle nich Lesy ČR v místě nevhodně hospodaří hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podobně podle vědců hospodaří státní lesy v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou jihomoravské lužní lesy, kde se masivně těží. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová obvinění odmítla.
Jouklová v úterý řekla, že za úbytek motýlů nemohou státní lesníci, ale sucho, kvůli kterému hynou v lesích, parcích i zahradách v posledních extrémně suchých letech stromy, keře, bylinné patro vegetace i tráva. „Potřebují je například motýli, a tak se jejich populace snižuje,“ uvedla mluvčí.
Vědci napsali, že kvůli hospodaření Lesů ČR vymírá v Milovickém lese pod Pálavou motýl jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech, nejvíce jich tam žilo donedávna v CHKO Pálava.
„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Z Milovického lesa již zcela zmizely další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový.
Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství lesů. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ uvedl Škorpík.
Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, v úterý v tiskové zprávě Lesů ČR uvedl, že úbytek druhové rozmanitosti je celosvětový problém. Změna klimatických charakteristik velkých území včetně oteplování je podle jeho slov spojená s druhovou výměnou. „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv,“ uvedl Vybíral.
Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice z Lesů ČR, uvedl, že dlouhodobým suchem trpí rostliny i zvířata bez ohledu na to, komu půda či les patří a kdo tam hospodaří. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít animotýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné,“ uvedl Svoboda.
Podle vědců by ale stačilo mírně změnit přístup. Jasoňům vyhovuje takzvané výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se podle vědců v místě hospodařilo tisíce let. „A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů,“ řekl Škorpík.
Vědci kritizují i to, že státní lesníci chtějí v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava stříkat jedy z letadel. Jde podle nich o poslední místo, kde v ČR přežívá motýl okáč jílkový.
Lesy ČR obhospodařují přes 1,2 milionu hektaru státního lesního majetku a 38 000 kilometrů vodních toků. Loni podniku propadly zisky na 70 milionů korun ze 3,08 miliardy korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou. Loni Lesy ČR vytěžily 10,7 milionu metrů krychlových dřeva.