Ekologická bublina splaskla. Greta v roli jachtařky znečistí prostředí víc než cestou letadlem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Další doklad o tom, že plavba Grety Thunbergové vodami Atlantiku do USA a na summit v New Yorku zanechá větší uhlíkovou stopu, než kdyby mladá švédská ekologická aktivistka letěla se svým otcem letadlem. Kvůli přepravě jachty zpět do Evropy totiž musí do Spojených států přiletět dalších pět lidí, píše berlínský list taz, jehož informaci přebrala další německé média. Životní prostředí by Greta ničila méně, kdyby přeci jen letěla letadlem do USA a zpět.
Thunbergová se společně se svým otcem vydala do Spojených států a na klimatický summit OSN v New Yorku za doprovodu filmaře Nathana Grossmana, kapitána Borise Herrmanna a Pierra Casiraghiho, vnuka zesnulého monackého knížete Rainiera III. Samotná jachta Malizia II má karbonový trup a je vybavena solárními panely a podvodními turbínami, které vyrábějí elektřinu potřebnou k navigaci plavidla a ke komunikaci. Kvůli úspoře hmotnosti nejsou na lodi toalety ani umyvadla a spí se v těsných kójích.
Day 2. 100 nautical miles west of Cape Finisterre. A very bumpy night but I slept surprisingly well. Some dolphins showed up and swam along the boat last night! pic.twitter.com/gsvs49BFJe
— Greta Thunberg (@GretaThunberg) 15. srpna 2019
I přes všechno nepohodlí je celý nápad přeplavit Atlantik spíše kontraproduktivní – zanechá totiž mnohem větší uhlíkovou stopu. Nikoliv doprava na lodi jako taková, ale logistika týkající se zpětné dopravy do Evropy. Do USA má přiletět tým pěti lidí, kteří pak chtějí dopravit jachtu zpět opět po moři. Z New Yorku se budou naopaka přesouvat zpět do Evropy na palubě letadla kapitán Herrmann, Casiraghi a Grossman, potvrdil kapitánův mluvčí Andreas Kling.
Server taz také uvádí, že podle emisní kalkulačky zanechá takový let z New Yorku do Evropy kolem 500 kilogramů CO2 na osobu. Jelikož se nyní už ví o minimálně osmi lidech, kteří plánují absolvovat let přes Atlantik, ať už tam nebo zpět, jde dle všeho o velkou uhlíkovou stopu. Zpáteční letenka do New Yorku jen pro Thunbergovou a jejího otce by proto byla mnohem ekologičtější volbou.
Zatím se přesně neví, jaký prostředek zvolí Greta Thunbergová k návratu domu na starý kontinent. Údajně se nabízí plavba na palubě kontejnerové lodi. „V tuto chvíli to zvažujeme,“ řekl Kling. Hovoří se ale též o zaoceánském parníku.
Jak to zatím vypadá, plavba pokračuje dle původních plánů, ačkoliv se jachta vychýlila z původní trasy kvůli špatnému počasí. „Greta šla ve čtvrtek spát poměrně brzy,“ uvedl Kling s tím, že aktivistka zatím netrpí mořskou nemocí. Sama Greta na svém Twitteru uvedla, že viděla delfíny, kteří chvíli doprovízeli loď, a že spala dobře.
The night was bouncy and rough, but mostly everyone got some sleep. We are trying to find an organisation of space and storage and life.Everything is slow motion: dressing, cooking, etc. All ok so far and we will get used. Pierre&Boris #aracewemustwin#unitebehindthescience pic.twitter.com/LRVLd15eNn
— boris herrmann (@borisherrmann) 15. srpna 2019
Kromě klimatické konference v New Yorku se chce Thunbergová v prosinci účastnit světové konference v Chile. Kapitánův mluvčí také přiznává, že by uhlíková stopa byla samozřejmě menší, kdyby k cestě po moři, jejíž začátek v britském městě Plymouth sledovaly stovky lidí i novinářů, nedošlo vůbec. Podle něj ale někdo musí poukazovat na aktuální problémy.
Mediální sláva je pomíjivá, Greta musí vířit vody
Odvážná námořní cesta mladé aktivistky se dočkala velké pozornosti ze strany novinářů. Podle Volkera Lilienthala, profesora žurnalistiky a komunikačních věd na univerzitě v Hamburku, je ale taková mediální sláva pomíjivá a nefunguje jako setrvačník. Thunbergová i tým kolem ní je chycený do nekonečného cyklu neustálého vymýšlení nových aktivit, aby se dostali na první stránky novin.
„Něco, po čem novináři vždycky skočí. Greenpeace nedělá věci pouze podle toho, zda jsou prospěšné životnímu prostředí, ale podle atraktivity pro média,“ vysvětluje Lilienthal. Gretina plavba přes Atlantik je podle něj ideálním příkladem.
Greta je podle něj stejnou ikonou jako třeba indický vůdce Mahátma Gándhí nebo tvář německého studentského hnutí Rudi Dutschke. Podobné celebrity zosobňují společenská témata, která pak média lépe předávají dál a i pro samotné čtenáře jde o atraktivnější obsah. V případě Thunbergové tím míní témata životního prostředí a boje za klima. Že se takové role ujala nezletilá dívka, je podle profesora rarita. „Pokud vím, ještě nikdy jsme tu neměli dítě, které by ztělesňovalo podobnou tendenci,“ dodává.