Agentura YouGov udělala v Německu, považovaném za pionýra zeleného hnutí a avantgardu ekologismu v Evropě, zajímavý průzkum. Ptala se reprezentativního vzorku Němců, čeho všeho ze svého komfortu by byli ochotni se vzdát v boji za záchranu klimatu. Na první pohled to vypadá, že Němci se skutečně bojí klimatických změn a jejich následků tak moc, že jsou ochotni otočit svůj dosavadní život vzhůru nohama.

Cest letadlem na krátké vzdálenosti je podle YouGov připraveno vzdát se 74 procent dospělých Němců. U společnosti turistů, na které v hojném počtu narazíte ve všech středomořských destinacích, kam se samozřejmě přepravují charterovými lety cestovních kanceláří, to vypadá impozantně. Ještě impresivněji působí v zemi, kde auto definuje identitu člověka, ochota 56 procent lidí nechat na cestě do centra města vůz doma a vydat se tam raději městskou hromadnou dopravou.

V Německu, známém mimo jiné nepřeberným množstvím různých salámů a klobás, by v zájmu ochrany klimatu podle průzkumu spotřebu masa „výrazně“ omezilo 63 procent dospělých. Loni dosáhla roční spotřeba masa v Německu 62,3 kilogramu na osobu. Němci jsou z velkých zemí EU hned po Francouzích největšími pojídači masa. Až za nimi následují, se značným odstupem, Italové, Španělé a Britové.

Jakmile ale začne jít o peníze, ochota Němců zachraňovat planetu výrazně klesá. Polovina dotázaných by ještě považovala za přijatelné, kdyby byly výrazně dražší letenky. U čerpací stanice by ale bylo ochotno připlatit si jen zhruba 27 procent lidí. Největší problém by Němci podle průzkumu YouGov měli s tím, kdyby se v rámci boje proti změnám klimatu zdražovala elektřina. Výrazně víc by bylo ochotno za ekologický proud zaplatit jen 20 procent respondentů.

Není to poprvé, kdy Němci chtějí vypadat jako svět zachraňující zelená avantgarda, ale odmítají za to platit a snížit si kvůli tomu životní úroveň. Už na začátku ekologického tažení, když byl ještě v letech 1998 až 2005 vicekancléřem a ministrem zahraničí v sociálnědemokraticko-zelených kabinetech Gerharda Schrödera ekologický matador Joschka Fischer, začali němečtí distributoři elektřiny nabízet uvědomělým spotřebitelům speciální (výrazně dražší) ekologický tarif. V něm si spotřebitel pořizoval výhradně proud z obnovitelných zdrojů. Nesl jméno Joschka. A velmi rychle byl stažen, protože o něj téměř nikdo neměl zájem. Teď průzkum YouGov potvrzuje, že ani patnáct let poté, kdy vlna klimatického uvědomění a ideologie výrazně pokročila, by to žádný obchodní trhák nebyl.

Toto schisma bude mít značné politické důsledky. Nejsilnější stranou v Německu jsou podle posledních průzkumů Zelení. Jejich upadající soupeři, dlouhodobě v německé politice dominantní křesťanští a sociální demokraté, zjevně nabyli dojmu, že ekologismus je to, co si doba žádá. Proto chtějí ve společné velké koalici, v níž vládnou, navrhnout zdražení emisí oxidu uhličitého. Dražší by mohl být například benzin či topné oleje. To nebude zadarmo. „Bylo by nečestné říci, že opatření k ochraně klimatu nikdo nepocítí,“ řekla  bulvárnímu listu Bild předsedkyně vládní CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová (AKK). Zároveň vyzvala, aby zatížení obyvatel bylo „sociálně vyvážené“ a opatření hospodářsky smysluplná.

Přeloženo do běžné řeči to znamená, že ekologické přirážky bude potřeba umně skrývat a maskovat různými dotacemi. Téměř nikdo je totiž nechce platit dobrovolně. To s sebou ponese dramatické posílení všech možných druhů dotací a posílení socialismu a přerozdělování. Němci se aut nevzdají. Ty drahé elektromobily jim někdo bude muset dotovat. Ty dotace se budou muset z něčeho zaplatit.

Ekologismus s sebou přinese obrovské zdražování, které si politici netroufnou přímo uvalit na celou společnost. Proto se ho budou snažit všemožně maskovat, aby ho na první pohled nikdo moc neviděl. Sociálně vyváženě, jak říká AKK.

Je otázkou, kde u každé konkrétní společnosti leží práh tolerance. Prvním antiekologistickým hnutím byly radikální Žluté vesty ve Francii, které vydráždila Macronova ekologická daň, výrazně zdražující benzin a naftu. Přestože i v Paříži získali Zelení, kteří tam dosud nikdy nebyli etablovaní, 14 procent hlasů, dá se čekat, že tam po Vestách s daněmi za ekologismus nikdo dlouho nepřijde. Emmanuel Macron měl z řádících Žlutých vest autentickou úzkost.

Je hezké stylizovat se do společensky zodpovědného zeleného. Ukazovat si tím, že je člověk lepší, uvědomělejší bytostí u voleb a v průzkumech. Skutečný test zelenosti ale přichází ve chvíli, kdy má dotyčný za svou uvědomělost a touhu po spasení světa zaplatit. Ani pionýři v Německu zatím platit nechtějí.