Máte se dobře? Jděte volit
Ještě nikdy v dosavadní historii života obyvatel českých zemí se lidé neměli tak dobře jako nyní. Nežijeme v ideální společnosti. Ale to nebudeme žít nikdy.
Ještě nikdy v dosavadní historii života obyvatel českých zemí se lidé neměli tak dobře jako nyní. Nežijeme v ideální společnosti. Ale to nebudeme žít nikdy.
Západní novináři nám už zase demonstrují, jak zoufale nechápou fenomén Babiš. Včera Huffington Post (v německé verzi) přirovnal Andreje Babiše k Donaldu Trumpovi.
Stabilizační příspěvek, nebo Babišovo volebné? Napajedelská Fatra z koncernu Agrofert, který je známý všeobecně nízkými mzdami, poslala v poslední předvolební výplatě svým dělníkům jednorázový příspěvek 10 tisíc korun. Ozývají se hlasy, že tento příspěvek nesouvisí pouze se situací na trhu práce, ale má mezi dělníky v souvislosti s nadcházejícími volbami do parlamentu navodit atmosféru „šéf se o nás stará“.
Nadcházející volby budou nešťastným koncem demokracie, jak jsme ji znali po roce 1989, případně budou zásadní, ovšem nezbytnou revizí dosavadních poměrů. Na tom, že půjde o epochální přelom, se shodnou analytici všech názorů. Liší se pouze v tom, do jaké míry považují nadcházející události za ničivý vpád oligarchů a populistů, anebo spravedlivý trest našeho úpadku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v zásadním rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel popisuje, jak podstatný je pro politický úspěch smysl pro zeitgeist, atmosféru doby.
Na dnešní české politice je zoufalé tempo její holandizace. Tím nemyslím proslulý pragmatismus Holanďanů, ale politickou roztříštěnost.
Pevný třicetiprocentní blok voličů ANO už je minulostí. Důvěra k hnutí Andreje Babiše se pomalu vytrácí a zbývá otázka, kde se propad zastaví. Tak zní jedna z informací od stále víc nervózních výzkumníků.
Rostlinolékař, tvůrce hádanek a hlavolamů, kuchař – angažovaný občan, státní úředník, hvězdář a zvoník. Kandidáti na poslance si na hlasovací lístek své strany do kolonky „povolání“ můžou napsat prakticky cokoliv. Nejsou omezeni ani prostorem, ministerstvo vnitra to nijak nereguluje. Někteří z nich toho využívají a ke svému jménu uvádí nejen svou profesi, ale třeba i své úspěchy.
Po volebním výsledku, který neodpovídá představám toho kterého pozorovatele politiky, často zazní udivený povzdech: „Proč všichni ti lidé volí proti svým nejlepším zájmům? Copak to nevidí?“ Studium výsledků posledních předvolebních průzkumů mě a asi nejenom mě inspirovalo k myšlenkám na podobné téma. Jsou to úvahy k ničemu, asi by bylo užitečnější se neptat, jak je možné, že tolik lidí nevidí to či ono, ale co vidí tam, kde jiní (já třeba) nevidí nic. Proč jim to za to stojí? Proč v době, kdy se zemi docela daří a je v ní bezpečno, stoupají autoritářské strany? Neexistuje na to asi jedna univerzální odpověď, „kořenová příčina“ toho všeho, spíš spousta dílčích. Jednou z nich je autenticita nebo to, co část voličstva jako autenticitu vnímá.
Plzeňský biskup Tomáš Holub se v otevřeném dopise distancoval od článků křesťanského časopisu RC Monitor. Kritizuje v něm především texty, které se věnují letošním volbám. Zatímco jeden z autorů časopisu vyjádřil zklamání nad tím, že se na kandidátkách křesťanské strany objevil uchazeč židovského vyznání, druhý článek zase nabádal čtenáře k tomu, aby naslouchali třeba SPD Tomia Okamury.
Podpora ANO, ČSSD i KSČM podle říjnového průzkumu agentury Median se od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora TOP 09 k aktuálním šesti procentům hlasů. Těžili z toho Piráti a hnutí SPD Tomia Okamury, kteří mají vyšší podporu mezi mladšími voliči. ODS a KDU-ČSL by místa ve Sněmovně uhájily. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí – den před zákazem zveřejňování průzkumů – poskytl Median.
Fenoménem nadcházejících voleb bude s velkou pravděpodobností úspěch dvou protestních stran: antiislámské a nacionalistické SPD Tomia Okamury a České pirátské strany, oscilující mezi doprava laděným individualistickým liberalismem a levicovými ekonomickými recepty. Ztrácí se význam pravolevého dělení? Mají obě partaje kromě výrazných lídrů i další styčné body? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijal marketingový stratég kampaně Pirátů Jakub Horák, ředitel konzervativního Občanského Institutu Roman Joch a anarchista a programátor Daniel Steigerwald.
Sněmovní volby podle průzkumů vyhraje dlouhodobě favorizované hnutí ANO. Vítězem voleb by mělo být i přes pokles voličské podpory. O druhé místo se zřejmě utkají ČSSD a KSČM, čtvrtá podle volebních modelů bude ODS. Ve Sněmovně nejspíš zůstane Tomio Okamura v čele svého nového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), nováčkem bude Česká pirátská strana. Poslanecká křesla by podle většiny průzkumů měly uhájit také TOP 09 a KDU-ČSL. Do Sněmovny by se tak mohlo po čtvrtstoletí dostat znovu osm stran.
Dříve blízký spolupracovník legendárního předsedy lidovců Josefa Luxe, poté jeho nástupce a dnes předseda strany TOP 09, kterou vede v tandemu s Karlem Schwarzenbergem již potřetí do voleb.
Piráty média řadí mezi progresivní městské voliče i stoupence Tomia Okamury. Ivan Bartoš vysvětluje, že oni sami se považují za klasicky liberální stranu.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek stál za pokusem vybudovat třetí sílu české politiky spojením se STAN. V srpnu ale lidovci, znejistělí průzkumy, které této dvoukoalici nedávaly potřebných deset procent.
Ani v kampani není každý den posvícení. Václav Klaus mladší se chtěl na Twitteru blýsknout anketou o euru, udělal to ale tak nemotorně, že byl učebnicově vytrollen. Dalo se to předvídat. Návodná otázka vyloženě ponoukala k zaškrtnutí té „špatné“ možnosti. Považte: „Čím chcete platit? Eurozóna je systém postavený na špatných základech, euro je nemocný projekt. Chcete platit eurem a patřit tak do tzv. tvrdého jádra, což by také znamenalo doplácet na nezodpovědné členské státy?“ Dvaaosmdesát procent hlasujících podpořilo euro a Klaus sklidil posměch.
Oživit ČSSD vysílenou čtyřmi roky vlády s hnutím ANO a znovu ji přivést na výsluní dostal za úkol jeden z posledních aktivních příslušníků slavné sociálnědemokratické generace ’96.
Předvolební průzkumy manipulují lidmi. U posledního zveřejněného zářijového volebního modelu, který udělala společnost Median, hned zaujme počet respondentů. Na první pohled to vypadá, že se ho účastnilo přes 5,5 tisíce lidí, z nichž více než 3600 nevylučuje účast ve volbách. Ve skutečnosti se ale výzkumníci v září zeptali jen 1250 lidí.
V lednu 2018 bude profesor politologie Petr Fiala předsedou ODS čtvrtým rokem.
Na předvolební plakáty pražské KSČM začali lidé lepit poslední dopis Milady Horákové, který popravená advokátka napsala před svou smrtí v roce 1950. Dopis se objevil hlavně na postavě poslankyně Marty Semelové (KSČM), která dlouhodobě vzývá někdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, jenž rozsudek smrti nad Horákovou podepsal.
Existuje v Česku jedna strana, jejíž volební výsledek neinspiruje k všelijakým spekulacím, stejně jako role v budoucím parlamentu či vládě.
O podivnosti této volební kampaně bylo už leccos inteligentního napsáno: jak zmatečné jsou průzkumy veřejného mínění a jak jich ubylo; jak vysoko letos vystoupal počet váhajících voličů, aniž by o ně strany, které ty volby vyhlašují za osudové, vážně usilovaly; jak v kampani chybí přímý politický střet.
Za pár dní se budou konat zlomové parlamentní volby, kdy si Češi vybírají cestu mezi východní oligarchií v rusko-ukrajinsko-balkánském stylu a západní demokracií s rozdělenou a omezenou mocí. Atmosféra ve veřejném prostoru přitom vůbec nenapovídá tomu, že by se blížily vůbec nějaké volby. Natož takhle zásadní.
„Chystaný Duel je vzhledem k vyloučení účasti jiných politických stran a subjektů (a neposkytnutí prostoru k prezentaci jejich postojů jiným srovnatelným způsobem) protiprávní. Ve svém důsledku může narušit férový průběh voleb a ohrozit demokracii v ČR. Takovému jednání nemůže ODS jako politická strana založená na demokratických hodnotách nečinně přihlížet.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
V mnoha zemích světa je po volbách zpravidla prvním motivem nářků jejich výsledek a hned v závěsu za ním volební účast.
Na úřad, jenž dohlíží na kandidáty do sněmovních voleb, se v posledních dnech hrnou desítky podnětů k prošetření. Úřad už stihl uložit první pokutu, nyní vede osm správních řízení a podle zjištění serveru Echo24 přibudou brzo další. Navíc stále chybí shoda, co vše do kampaně počítat.
Studentské volby do Sněmovny vyhráli s náskokem Piráti, kteří získali téměř 25 procent hlasů. Druhé hnutí ANO mělo 11,88 procenta hlasů, třetí TOP 09 dostalo 11,75 procenta a čtvrtá SPD 7,76 procenta. Do Sněmovny by středoškoláci poslali ještě Zelené, ODS a hnutí Sportovci. Celkem odevzdalo hlas 40 068 studentů z 281 škol po celé České republice. Studentské volby už od roku 2010 pořádá Člověk v tísni.