Jsem v zásadě optimista. Neměl jsem žádná pozitivní očekávání před volbami a nejsem tedy významně zklamán ani po nich. Necítím se být podveden výsledkem, překvapen „nevyzrálostí“ voličů, šokován změnou. Připouštím, že to sice trochu připomíná masakr motorovou pilou, ale to jen na první pohled.
Volební výsledek a ještě víc přízeň d’Hondtova přepočtu na mandáty zajistily Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO luxusní pozici.
Ve vedení některých stran by po právě skončených sněmovních volbách mohlo dojít k zemětřesení. Jako první si to vyzkoušeli Zelení, jejich šéf Matěj Stropnický hned po vyhlášení výsledků rezignoval. Jenže tyto volby mají jiné velké poražené – třeba ČSSD, která svůj výsledek přesahující lehce 7 procent bude jen těžko něčím omlouvat. Ke změně by mohlo dojít i v TOP 09. Ačkoliv se ve straně vstup do sněmovny oslavoval, její předseda Miroslav Kalousek si je vědom, že strana má problémy.
Volby do Poslanecké sněmovny znamenaly zásadní překreslení politické mapy Česka. Oslabila většina tradičních stran, posílila protestní a nesystémová hnutí. Bude tedy součástí budoucí vlády s hnutím ANO Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, Piráti nebo snad dokonce komunisté? Na to odpoví nadcházející týdny plné vyjednávání.
Když si Andrej Babiš na startu své politické kariéry pořídil média, další miliardáři ho v obavách následovali. Vnímali to jako bezpečnostní aktivum, atomovku, kterou si kupují klid.
Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš v neděli uvedl, že do budoucí sestavy vládního kabinetu bude chtít nominovat i odborníky. Dále řekl, že se zastupiteli dalších úspěšných stran bude jednat nejprve o podobě nové Sněmovny. Až později se bude debatovat o vládě.
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Blesk uvedl, že se jednalo o normální, standardní demokratické volby. Podle něj se voliči rozhodovali podle osobností předsedů. Vyčníval podle něj Andrej Babiš, kterého jmenuje premiérem. Úspěšní podle něj byli i Tomio Okamura či Ivan Bartoš. Naopak šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska označil za antilídra.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se v neděli ráno sešel se zástupci hnutí ANO v Průhonicích. Schůzka se točila především kolem uspořádání nové Sněmovny a priorit stran, řekl Filip. Babiš se sešel i s ekonomem Janem Švejnarem. Ten v ČT uvedl, že mluvili o ekonomické situaci, jak v Česku, tak ve světe. Odpoledne mají na stejné místo zamířit i představitelé Starostů a nezávislých.
Stát letos zaplatí stranám za hlasy voličů ve sněmovních volbách podle propočtů více než 482 milionů korun. Rozdělí si je deset uskupení, která získala nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude o něco nižší než před čtyřmi lety. Příspěvek na činnost bude tentokrát pobírat jen devět formací, které se dostaly do Sněmovny. Dostanou taky dotace za mandáty. Hnutí ANO tak za období mezi lety 2017 a 2021 obdrží 470 811 300 korun.
Západoevropská média píší v neděli o nové éře po českých parlamentních volbách, které změnily dosavadní politické uspořádání. „Poté, co Češi ve volbách masivně podpořili Andreje Babiše a odmítli tradiční strany, se Česká republika ocitla na počátku populistické nové éry,“ napsal britský deník The Guardian. Podle listu The Daily Telegraph se výsledky voleb drží „regionálního trendu“, ve kterém populistické a krajně pravicové strany posilují svoje postavení na úkor levicových a proevropských hlavních proudů.
Pro TOP 09 znamenaly sněmovní volby neúspěch. Zatímco v předčasných volbách před čtyřmi lety, kterým předcházel pád Nečasovy vlády a neschválení Rusnokova kabinetu, získala topka 11,99 % a 26 mandátů, letos dosáhla jen na 7 křesel a 5,31 % hlasů. Navíc do poslední chvíle hrozilo, že se do dolní komory parlamentu poslanci za TOP 09 vůbec nedostanou.
Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Ohromný propad sociálních demokratů z 21 procent před čtyřmi lety na třetinu plus nejslabší výsledek komunistů od listopadu 1989 napovídá, že Andrej Babiš je po čtyřech letech tam, kam vždycky patřil – na levici. Získal famózních 30 procent a přímo z jeho úst i z jeho tábora slyšíme útěšné řeči, že se nemáme děsit, že to neznamená konec liberální demokracie.
Kdyby KDU-ČSL kandidovala do Sněmovny v koalici se Starosty a nezávislými, jak obě strany původně zvažovaly, získala by tato koalice podle výpočtu ČTK 22 mandátů. Ze spolupráce však sešlo, obě strany kandidovaly samostatně a v součtu tak nyní mají jen 16 mandátů. Dvoučlenná koalice by musela získat alespoň deset procent hlasů. V součtu oba politické subjekty při samostatné kandidatuře získaly 10,98 procenta hlasů.
Vítězné hnutí ANO v letošních volbách získalo podle propočtů ve Sněmovně 78 křesel, ODS 25. Piráti a SPD Tomia Okamury budou mít po 22 mandátech, KSČM a ČSSD po 15, KDU-ČSL deset, TOP 09 sedm a STAN šest.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
S velkou pozorností sledují světové tiskové agentury výsledky parlamentních voleb v České republice. Francouzská AFP o jasném vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše píše jako o vzestupu českého Donalda Trumpa, agentura Reuters sídlící v Londýně se zase pozastavuje nad neschopností dosud vládní sociálnědemokratické ČSSD zúročit ve volbách nynější hospodářskou prosperitu země. Americká AP uvedla, že výsledek znamená ránu pro tradiční politické strany.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny mnozí označují za nejdůležitější od roku 1990. Nikdy v historii totiž nemělo tak velké šance na úspěch tolik protestních a nesystémových stran a hnutí. O to důležitější letos bude, jak výrazná bude propast mezi vítězem a zbytkem stran, a také kolik hlasů propadne.
Poslance si v první den letošních sněmovních voleb přišly do večera vybrat více než dvě pětiny voličů. Zájem je podle vyjádření řady volebních komisařů vyšší než při předčasných volbách před čtyřmi lety. Někde volilo dokonce více než 50 procent lidí.
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Expremiér Mirek Topolánek tvrdí, že Češi si ve volbách vybírají jen mezi špatnými a horšími alternativami. Tlak na europeismus a progresivismus podle něj i v prosperující zemi posouvá k moci nebezpečné oligarchy a populisty.
Prezident Zeman v Plzni vytáhl maketu samopalu, místo zásobníku měla lahev Becherovky a bylo na ní napsáno, že je „na novináře“, ty přítomné hlava státu vyzvala, ať se radši stáhnou někam dozadu.
V Česku začaly volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky určí podobu nové vlády. Více než osm milionů oprávněných voličů má možnost vybírat poslance z rekordních 31 stran a hnutí. O 200 poslaneckých křesel usiluje zhruba 7500 kandidátů. Mezi prvními voliči byli v pátek odpoledne tradičně lídři politických stran. Mnoho volebních komisařů hlásí vyšší zájem o hlasování než před čtyřmi lety.
Současná vládní koalice spěje ke svému konci. Ačkoliv všichni její členové svorně říkají, že toho pro lidi udělali hodně – například zrušili poplatky u lékaře, nebo snížili DPH na knihy, kojeneckou výživu a léky. Občané si spíš budou pamatovat, čím je omezila. Například jim současní zákonodárci zakázali kouřit v hospodách, nakupovat o svátcích a podnikatelům nařídili nakoupit online pokladny.
Sbíhají se dva trendy. V české politice před volbami panuje zdánlivě konsenzus, že euro v příštím volebním období přijato nebude, současně bez ohledu na českou volební kampaň francouzský prezident Emmanuel Macron koncem září přednesl vysoce prointegrační projev, v němž mimo jiné navrhuje společného ministra financí pro eurozónu nebo sjednocování firemních daní.
Přiznejme si, že na protřelého, ale politicky neutrálního pozorovatele mohou projevy antibabišovských novinářů a aktivních občanů působit otravným, až zoufalým dojmem.
Dospět po volbách k nějaké dohodě o sestavení vlády bude náročné. Naznačily to debaty v předvečer voleb. Šéf ANO Andrej Babiš řekl, že by post premiéra přijal. To, že je trestně stíhán mu nevadí. Jako problém to však označila velká část lídrů stran, která se účastnila debaty v České televizi, i Lubomír Zaorálek, který se s Babišem střetl i v debatě na Nově.
Ještě nikdy v dosavadní historii života obyvatel českých zemí se lidé neměli tak dobře jako nyní. Nežijeme v ideální společnosti. Ale to nebudeme žít nikdy.
