VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Končící vláda omezila kuřáky a nařídila pokladny. Nelíbila se vám? Zvolte lepší

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Končící vláda omezila kuřáky a nařídila pokladny. Nelíbila se vám? Zvolte lepší

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Současná vládní koalice spěje ke svému konci. Ačkoliv všichni její členové svorně říkají, že toho pro lidi udělali hodně – například zrušili poplatky u lékaře, nebo snížili DPH na knihy, kojeneckou výživu a léky. Občané si spíš budou pamatovat, čím je omezila. Například jim současní zákonodárci zakázali kouřit v hospodách, nakupovat o svátcích a podnikatelům nařídili nakoupit online pokladny.

Koaliční spolupráce hnutí ANO, sociálních demokratů a lidovců se prakticky od samého počátku nesla v duchu sporů – nejdříve menších, které ale později kulminovaly například v přijetí zákona o střetu zájmů, který byl mířen na bývalého ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Zvláště ČSSD totiž poukazovala na to, že Babiš používá pro útoky na ně média z holdingu Agrofert, který mu v té době ještě patřil.

Patrné bylo přitom velké tření mezi Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou. Kromě Sobotky se Babiš v minulosti opakovaně dostal do slovní přestřelky zejména s bývalým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD), který nakonec vládu v listopadu 2016 opustil, nebo s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). Výraznou krizi přinesl ale také loňský spor kolem reorganizace policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Boj za vyšší výběr daní

Nakonec se ale koalici podařilo prosadit několik zákonů, kterými naštvala podstatnou část republiky – nejčastěji přitom podnikatele. Právě Babiš totiž spojil svůj úspěch ve vládě s vyšším výběrem daní, proto normy zaměřené na živnostníky a firmy vesměs prosazovalo hnutí ANO.

Nejdříve to bylo povinné elektronické podání pro majitele zpřístupněných datových schránek. Kdo nepodal přiznání z nich elektronicky, čekala ho pokuta dva tisíce. Potom přišlo kontrolní hlášení DPH – opatření, které má za úkol zefektivnit výběr daní. Jeho start provázela kritika ze strany podnikatelů, politické opozice i daňových poradců, ale to nejhorší přišlo až po roce fungování. Začaly za něj totiž padat drakonické pokuty až ve výši 50 tisíc korun. Podnikatelé se přitom nedopouštěli žádných závažných prohřešků – většinou se jednalo o formální chyby.

Nakonec přišla vlajková loď bývalého ministra financí, mediálně velmi probíraná elektronická evidence tržeb, takzvaná EET. Ještě před jejím spuštěním Babiš často opakoval, že podnikatelé v čele s hospodskými šidí stát na daních. Tím naštval řadu živnostníků i firem. Ti menší se často rozhodli kvůli EET rozhodli raději skončit. Negativně to dopadlo především na menší obce.

Nekouřit a nenakupovat o svátcích

Tvrdá rána zvláště pro hospodské přišla ale až se schválením protikuřáckého zákona. Ten neměl hladký průchod sněmovnou, na poprvé se jej podařilo opoziční ODS v čele s poslancem Markem Bendou v dolní komoře „potopit“. Na podruhé už ale byla koalice úspěšnější a tak se od konce května v českých hospodách a restauracích nesmí kouřit. To samozřejmě lidi z hospod vyhnalo.

Současná vládní koalice v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL) byla plná střetů a neshod. - FOTO: Jan Zatorsky

Emoce vyvolalo i omezení prodejní doby v obchodech, které prosadili sociální demokraté spolu s lidovci, hnutí ANO bylo proti. Obchody musí podle nové legislativy zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12:00. Zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice,obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.

K nejdůležitějším normám, které Sobotkova vláda uvedla do života, byl služební zákon přijatý v roce 2014 přes veto prezidenta Miloše Zemana. Vláda podle něj v lednu 2015 vybrala „superúředníka“, tedy náměstka ministra vnitra pro státní správu, a následně byli na jednotlivých ministerstvech jmenováni státní tajemníci, zaváděné změny se ale dotkly i úředníků na nižších pozicích. Podle kritiků ale zákon nepřinesl kýžené odpolitizování státní správy, ale „zabetonování“ úředníků na postech.

K důležitým změnám přijatým na začátku vládnutí koaličního kabinetu patřilo také zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví s výjimkou platby za pohotovost. V daňové oblasti patřilo k prioritám vlády snížení zátěže rodin s dětmi, kterým se opakovaně zvyšovaly daňové slevy na potomky. Zavedena byla také třetí sazba DPH ve výši deseti procent na knihy, kojeneckou výživu a léky.

Vláda také například přes odpor pravicové opozice zrušila druhý důchodový pilíř. Mezi další přijaté normy patřil zákon o registru smluv nebo novela zavádějící vyšší zdanění hazardu. K důležitým změnám, jež byly přijaty kabinetem, patří i rozhodnutí o částečném prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách ze října 2015. Letos v srpnu vláda schválila odkup vepřína v Letech, který stojí na místě tábora pro Romy.