Mimořádné valorizace důchodů při rekordní inflaci „předběhly“ dobu a poslaly důchodový rozpočet do vysokého deficitu. Přes plánovaný vládní zásah, který má alespoň částečně utišit požár, se však na důchodový účet valí zásadnější problém. Generační obměna působí „paseku“ nejen v kapacitách středních škol, ale už značně brzo hrozí také právě udržitelnosti důchodového systému.
Česká měna dnes poprvé od července 2008 posílila pod 23,50 Kč/EUR. Odpoledne se krátce dostala až na 23,47 Kč/EUR. Krátce před koncem obchodování sice vůči jednotné evropské měně mírně oslabila, ale i tak je její závěrečný kurz nejpevnější za posledních více než 14 a půl roku.
Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura Bloomberg NEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce.
Už se stalo skoro klišé říct, že za vším nepovedeným je „špatná komunikace“. Obzvlášť v případě vlády Petra Fialy se to používá od začátku. Gradovalo to u chaotických a dlouho připravovaných návrhů na řešení energetické krize. Teď se to znovu objevuje u nápadů na zásahy do důchodů, které vláda vypouštěním polotovarů testuje ve veřejném prostoru. Jestli je ale v politice na vysvětlování vůbec nejsložitější téma, jsou to právě změny v důchodech. Vyvolávají nejvíc strachu, obav, emocí. U mladých, kterých se ještě netýkají, i u starých, kterých se změny už nedotknou.
Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.
Především jako nesystémové hodnotili v dnešním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) a premiér Jiří Rusnok chystaný návrh, kterým chce vláda omezit mimořádnou červnovou valorizaci důchodů. Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls a emeritní rektor VŠE varoval také před zpětnou účinností opatření s tím, že věc může skončit u soudu.
V Česku roste kritika namířená proti systému financování vysokých škol. V čele stojí například Asociace právnických fakult, která upozorňuje na výrazný nepoměr ve financování regionálního a vysokého školství, z něhož právě vysoké školy vychází s výrazným hendikepem. Ministerstvo školství (MŠMT) pro Echo24 uvedlo, že si je vědomo nutnosti navýšit prostředky na tuto oblast, a proto požadavky opakovaně uplatňuje při jednání o rozpočtu s ministerstvem financí.
Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci na setkání s novináři ohlásil americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
Teď, nebo nikdy. Pokud chce vláda Petra Fialy skutečně udělat něco z toho, co lidem před volbami v roce 2021 slibovala, a posunout Česko blíž bohatým prosperujícím zemím, právě teď se před ní otevírá unikátní okno příležitosti. Skoro dva roky bez „velkých“ celostátních voleb. Dva roky k tomu, udělat bez obav z okamžitých, třeba jen chvilkových ztrát popularity skutečně důležité věci. Nestane-li se nic mimořádného, bude v sobotu 28. ledna zvolen prezidentem Petr Pavel.
Na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne. Představuje to nejpesimističtější výhled klíčových šéfů na globální hospodářský růst za 12 let průzkumu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Global CEO Survey společnosti PwC, kterého se zúčastnilo loni v říjnu a listopadu 4410 generálních ředitelů ze 105 zemí. Firma jej představila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Kandidát na prezidenta Petr Pavel má na svém transparentním účtu k dispozici již přes deset milionů korun, což je finanční limit výdajů na kampaň pro druhé kolo prezidentských voleb. Část peněz mu na účtu zbyla z prvního kola, dalších téměř osm milionů korun mu do dnešních 11:00 poslali jeho příznivci a sponzoři. Částku se Pavlovi podařilo vybrat zejména na drobných darech v řádu tisíců a desetitisíců korun. Vyplývá to z jeho transparentního účtu. Andreji Babišovi od soboty na účtu přibylo asi 15.000 korun od několika dárců. V prvním kole jeho tým všechny dary vrátil a kampaň zaplatil z peněz hnutí ANO.
Ministerstvo obrany chystá rekordní investice do české armády. V roce 2023 má jít na armádu ze státního rozpočtu celkem 80,3 miliardy korun, nejvíc v historii. V plánu je například nákup 210 švédských bojových vozidel pěchoty CV90, pořízení nových tanků, investice do bezpilotních letounů a také příprava nákupu nejmodernějších amerických stíhaček F-35 Lightning. Resort obrany bude v roce 2023 hospodařit s celkovým rozpočtem 111,8 miliard korun, což je nejvíc v historii samostatné ČR.
Podnikatelka Renáta Kellnerová s rodinou je na 12. místě žebříčku nejbohatších žen na světě, který sestavuje časopis Forbes. Pětapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který tragicky zahynul předloni v březnu, má podle žebříčku majetek za 16,3 miliardy USD (přes 372 Miliard Kč). Celkově se umístila na 100. příčce, a je tak nejvýše ze všech Čechů.
Poté, co česká koruna k euru nakrátko zavítala pod psychologicky významnou hladinu 24 korun za euro, následně trochu ustoupila a mírně oslabila opět nad ni. Nicméně když se na ni podíváme z většího nadhledu, je zřejmé, že trend koruny prozatím zůstává stále posilující.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.
Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.
Nezávislá platforma Dárek pro Putina informovala o přívalu originálních přání k Novému roku: Češi ve velkém posílají 2023 korun jako finanční pomoc ukrajinským obráncům. Finanční dary slouží zároveň jako originální PF 2023 a končí u ukrajinské ambasády, která díky tomu může nakupovat zbraně a podporovat ukrajinskou armádu. Na pozoruhodné vzkazy upozornil twitterový účet organizace Dárek pro Putina. „Mám z těch PF 2023 radost,“ prohlásil místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že "díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023".
Maďarské reformy týkající se právního státu nejsou dostatečné na to, aby Evropská komise změnila doporučení zablokovat zemi 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) z fondů Evropské unie. Uvedl to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn v dopise adresovaném českému ministru financí Zbyňku Stanjurovi, který tento týden jménem členských zemí požádal komisi o nové hodnocení maďarských kroků. Členské země mají čas do pondělka 19. prosince.
Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.
Země Evropské unie se v úterý napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. České předsednictví Rady EU po ranní debatě stáhlo hlasování z programu jednání ministrů financí.
O kryptofinančnictví se říká, že se pomalu učí, proč byly zavedeny všechny ty otravné regulace a kontrolní mechanismy, které tak svazují tradiční finanční byznys. Obchodování s kryptoměnami je dynamické, svobodné a bez velkých byrokratických překážek. Pokud ale nastane krize, není žádná instituce, která by zasáhla a zachránila aspoň vklady běžných střadatelů. Minimum dohledu také znamená, že podvody a neetické jednání jsou mnohem pravděpodobnější než v běžném bankovnictví. Připomíná to 18. nebo 19. století, kdy bylo možné přes noc vydělat obří jmění a další noc ho ztratit.
Evropa a také svět k zajištění bezpečnosti potřebují silnou německou armádu, únorové rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze masivně investovat do zbrojení je tak historickým bodem obratu. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že ruská invaze na Ukrajinu jasně ukázala bezpečnostní rizika závislosti Západu na autoritářských režimech.
Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.
Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy. Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného krizového fondu.
Uplynulý týden nebyl vůbec špatný pro ty z nás, kteří máme podezření, že celý humbuk kolem kryptoměn je omyl a podvod. Krach kryptoburzy FTX a spřízněného obchodníka Alameda Research nám přinesl vše, co jsme si mohli přát. Jejich majitel Sam Bankman-Fried byl donedávna vyhlašován za nového Warrena Buffetta a obdivován za to, že v osmadvaceti má devětatřicet miliard dolarů. Dnes nemá nic a značnou částku, snad devět miliard, postrádají i klienti jeho firem.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní. Řekl to v neděli v Otázkách Václava Moravce ČTG. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026. Válek před dvěma týdny na programové konferenci TOP 09 hovořil o možnosti zavedení nadstandardů ve zdravotnictví.
Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Premiér dále řekl, že v nynějším volebním období nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude.
Ukrajina je od začátku války závislá na finanční a vojenské podpoře, která do země proudí ze zemí EU a Severoatlantické aliance. S nadcházející zimou se ale rodí otázka, jak dlouho ještě vydrží západní země válku na Ukrajině financovat. Výši pomoci mohou zásadně ovlivnit i listopadové volby ve Spojených státech, které jsou z hlediska vynaložených prostředků absolutním lídrem v pomoci Ukrajině. Pokud zvítězí republikáni, mohla by finanční pomoc Ukrajině projít zásadní revizí.
